Co je Metropolitní plán?

Metropolitní plán by měl být územním plánem města jako v každém jiném městě. Měl by vycházet z požadavků ve stavebním zákoně a jeho prováděcích předpisech. Namísto toho přišli tvůrci Metropoltiho plánu ze vznosnými frázemi a zdá se, že hlavním cílem je přizpůsobit človška a přírodu architektuře, nikoli architekturu člověku a přírodě. Architektura je jediným cílem plánování. Tento přístup je dobře vidt v první verzi Metropolitního plánu a také třeba v tzv. Duchu plánu.

Metropolitní plán úplně opustil tzv. funkční rozdělení města - to znamená plánování, jak ho známe dnes. Dnešní územní plán určuje jednotlivým pozemkům určité využití - někde může být bydlení, ale nesmí tam být obchod, jinde mohou být kanceláře, ale ne rušící provoz, jinde zase smí být jen zeleň a ne stavby pro bydlení. Tato regulace je poměrně striktní.

Dnešní území okolo Veleslavína vypadá v územním plánu takto (ulice Pod Petřinami)

pod petrinami up 8180d:

 

Metropolitní plán reguluje území takto:

pod petrinami mpp 21421

 

Na rozdíl od současného územního plánu nevymezuje plochy pro veřejnou vybavenost, některé plochy zeleně (dnes nezastavitelné), jsou vymezeny jako zastavitelné lokality, byť jde v žargonu Metropolitního plánu o "parkový les".

Metropoltiní plán umožňuje velmi snadno přepínat mezi tím, jak má být lokalita využita a nedává území ani stabilitu, ani jistotu vlastníkům pozemků.

Více o problematický bodech Metropolitního plánu si můžete přečíst třeba v analýze od Petra Klápštěho.