Jak pracovat s územním plánem?

bude tvuj pan 1f1d1Praha před časem zprovoznila novou databázi se všemi důležitými informacemi o územním plánu. Každý se může podívat na územní plán v ulici, kde bydlí nebo kde pracuje nebo kam rád chodí relaxovat. Práce s databází anebo s pražským Geoportálem není složitá, a přitom v mapách najdete řadu důležitých informací.

V databázi nebo mapě lze vyhledávat podle adresy, čísla parcel pozemků, které vás zajímají, nebo podle čísla konkrétní změny územního plánu, pokud ji znáte. Ke každému pozemku snadno zjistíte nejen to, jakou funkci mu územní plán přiřadil, ale i to, komu pozemek patří a jaké změny se ho týkají a zda jsou nebo nejsou schválené.

 

Kde se dozvím víc?

 

Více o databázi najdete v našem manuálu.

Chcete přesně vědět, co znamejí jednotlivé termíny z územního plánu nebo stavebního povolení? Podívejte se na oficiální slovník územního rozvoje.

 

Co sledovat

  • Termíny a programy zasedání zastupitelstva v městských částech a na velké Praze (kde se změny schvalují)

  • Účastnit se jednání zastupitelstva a připomínkovat to, co zastupitelé řeší

  • Číst zápisy ze zasedání zastupitelstva a rady

Chcete vědět více o tom, jak se orientovat v rozhdování zastupitelů? Přečtěte si náš návod.

 

Jak se zapojit

Podle stavebního zákona se může veřejnost do procesu územního plánování zapojit několikerým způsobem.

  •  Kdokoliv, tj. nejen občan Prahy, ale i další občané ČR či cizinci a také občanská sdružení mohou podat připomínky. Připomínky mohou podávat i spolky.
  •  Námitky mohou podávat vlastníci plánem dotčených nemovitostí a také zástupce veřejnosti, pokud jej zmocní určitý počet občanů. O námitkách musí magistrát rozhodnout a podrobně zdůvodnit, proč je (ne)vzal v úvahu.
  •  Protože hlavní slovo při schvalování územního plánu Prahy má „velké“ zastupitelstvo hl. m. Prahy, mohou jednotlivé pražské městské části a jejich zastupitelstva podávat formálně také jen připomínky. Přesto jsou v praxi městské části jako reprezentanti volené samosprávy v mnohem silnější pozici vůči magistrátu a zastupitelstvu Prahy, než jednotlivci. Částečně to platí také pro sousední obce, které podávají připomínky.

 

Jak to udělat se zástupcem veřejnosti

 

Zástupcem veřejnosti může být právnická osoba (např. spolek) a nebo fyzická osoba. Ačkoli zástupce veřejnosti mohou zmocnit jenom občané Prahy (fyzická osoba, která je státním občanem ČR a v hlavním městě Praze je přihlášena k trvalému pobytu – bez ohledu na to, zda dosáhla 18 let), zástupce veřejnosti nemusí mít trvalý pobyt na území Prahy. Je to ale žádoucí, zejména z toho hlediska, že občané budou mít asi větší důvěru v toho, koho dlouhodobě znají. To je však otázka taktiky veřejné kampaně.

 
Zmocnění zástupce veřejnosti

 

Zmocnění se provede prostřednictvím plné moci. Podepsaná osoba musí být označena jménem,  příjmením a adresou. V plné moci musí být výslovně uvedeno zmocnění k podání námitky na základě „věcně shodné připomínky“ zmocnitelů (není vyloučeno vyjádření občanů k více skutečnostem a vytvoření jednoho zmocnění pro více připomínek). Zmocnění zástupce veřejnosti se dokládá  seznamem obyvatel, kteří uplatňují  věcně  shodnou  připomínku, a podpisovou listinou, která musí obsahovat alespoň 200 platných podpisů občanů Prahy (pobyt a občanství v jednotlivých městských částech nehraje roli – lze připomínkovat záměr v jakékoliv části Prahy). Podpisů může být více, zvyšuje to tlak na magistrát a zastupitele Prahy - takže i když podle zákona to nehraje roli, platí, že čím více podpisů, tím lépe.

 
Výsledný dokument musí obsahovat:

 

  • text připomínky,
  • text zmocnění,
  • přijetí zmocnění a podpis zástupce,
  • podpisovou listinu a seznam těch obyvatel, kteří uplatňují připomínku.

doc Vzor shodné připomínky a zmocnění zástupce veřejnosti

Hledáte inspiraci? Podívejte se, jaké námitky podali zástupci veřejnosti ke konceptu nového územního plánu Prahy v roce 2009 >>>

Může se stát, že magistrát bude tvrdit, že daná osoba není zástupcem veřejnosti (např. nesplnila některé podmínky), o tom však musí magistrát rozhodnout usnesením, které se zástupci oznámí a proti němuž se může zástupce odvolat. Není možné se zástupcem prostě nejednat.

 

Kdy zmocnit zástupce veřejnosti?

 

Podle stavebního zákona je možné, aby zástupce zastupoval občany až ve fázi, kdy je hotový tzv. upravený návrh územního plánu nebo jeho změny (k úvodní fázi „zadání“ lze vznášet jen „připomínky“, stejně tak k prvnímu projednání návrhu územního plánu ). Po zveřejnění návrhu je třeba doručit na magistrát (na podatelnu nebo poštou) zmocnění zástupce veřejnosti (zmocnění je možné spolu s námitkou dodat až před skončením připomínkovací lhlůty).

Po zveřejnění návrhu musí zmocněný připravit podrobnější a odůvodněnou „námitku“. Ta se musí předložit nejpozději sedmý den po veřejném projednání návrhu územního plánu. K později uplatněným námitkám se už nepřihlíží. Zástupce může (a mnohdy je to žádoucí) aktivně vystoupit na veřejném projednání návrhu. Pozor - takové ústní vyjádření ale nenahrazuje písemnou námitku.

 

Jak formulovat námitku?

 

Ideálně by občané měli sepsat kvalitně již text připomínky (jako součást zmocnění zástupce) i s odůvodněním, a pak ji jednoduše zkopírovat do námitky. V námitce musí být navíc vymezeno území, které je námitkou dotčeno – lze to např. udělat pomocí odkazu na území městské části, na katastrální území, nebo u menších ploch uvedením parcelních čísel pozemků. Ačkoli není nezbytné, nejen aby všichni občané podali tutéž připomínku (slovy stavebního zákona má být jen „věcně shodná“ a ne „totožná“ - to znamená, že se mohou formulace lišit, ale musí se týkat stejného problému), ani námitka nemusí být s připomínkou doslovně stejná, je však lépe mít vše připravené tak, aby magistrát nemohl cokoli namítat.

 

Jak magistrát a zastupitelstvo Prahy naloží s připomínkami a námitkami?

 

Rozdíl mezi námitkou a připomínkou je v tom, že s uplatněnými námitkami se musí magistrát vypořádat pečlivěji. Na rozdíl od připomínek musí podrobně popsat, jestli k nim přihlédl, a pokud ne, tak odůvodnit proč. Zástupci veřejnosti ani dotčení vlastníci nemají nárok na to, aby je magistrát jednotlivě obesílal - o všech fázích projednávání se informuje na úřední desce a je nutné na magistrátu samotné vypořádání námitek prostudovat.

Po ukončení veřejného projednání návrhu nového územního plánu může magistrát zapracovat některé námitky a připomínky a následně posoudit, zda tím nedošlo k „podstatné úpravě návrhu“. Pokud ano, koná se opakované veřejné projednání za účasti dotčených orgánů. Opět lze do konce tohoto případného projednání uplatnit připomínky a námitky. Magistrát nakonec musí zpracovat zvláštní návrh rozhodnutí o námitkách, který je schvalován společně s návrhem územního plánu zastupitelstvem Prahy.

 

Lze žalovat vydaný územní plán?

 

Územní plány se nově podle stavebního zákona a správního řádu vydávají formou opatření obecné povahy, které není ani správním rozhodnutím o individuální věci ani právním předpisem o nějakém obecném problému. Je jejich kombinací – týká se jedné konkrétní věci, ale zavazuje obecně, zde např. všechny stavebníky a vlastníky nemovitostí v Praze. Opatření obecné povahy musí podle správního řádu obsahovat rozhodnutí o námitkách a odůvodnění, které je součástí odůvodnění celého opatření obecné povahy. Proti rozhodnutí se nelze odvolat ani podat rozklad.

Napadnout zákonnost územního plánu lze tzv. návrhem na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části, čili žalobou.

Žalovat územní plán u příslušného krajského soudu (resp. Městského soudu v Praze) může za současného stavu právních předpisů a podle judikatury Nejvyššího správního soudu jen ten, kdo tvrdí, že byl opatřením obecné povahy zkrácen na svých právech. Tím jsou podle soudu  vlastníci dotčených nemovitostí (pozemků a staveb dotčených návrhem veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření a zastavitelných ploch), spolky, zástupce veřejnosti a městské části.

Je také možné podat podnět k přezkoumání zákonnosti opatření obecné povahy podle správního řádu k Ministerstvu pro místní rozvoj (na přezkoumání není nárok, Ministerstvo se však podnětem musí zabývat - je vhodné jej podat ještě před žalobou zástupce veřejnosti k Nejvyššímu správnímu soudu; zahájit přezkumné řízení je možné do 3 let od účinnosti opatření obecné povahy). Doporučujeme ale zvolit soudní cestu.