Pankrác

Pankrác - Z věznice na Manhattan
Autorka: Michaela Babišová

Výškové stavby i panelová socialistická zástavba ve spojení s jedním z největších pražských parků tvoří strukturu pražské Pankráce. Ta představuje z hlediska klimatické adaptace jedno z nejproblematičtějších území v metropoli. Nekoncepční výstavba do výšky ohrožuje historickou tvář Prahy, a uzpůsobení již stojících věžáků klimatické změně je problémem samo o sobě. Co lze dělat teď a čeho se do budoucna vyvarovat?

Jako Pankrác bývá označována část katastrálního území Nusle na Praze 4. Konkrétně se jedná o oblast na kopci situovanou jižně od Nuselského údolí. V minulosti zde sídlila známá Janečkova zbrojovka, pozdější národní podnik Jawa Nusle, kde se vyráběly motocykly. Koncem 19. století se oblast proslavila díky věznici a později Nejvyššímu soudu. Ve 20. a 30. letech probíhala rozsáhlá bytová výstavba. V 60. letech vznikla sídliště, která dnes známe jako Pankrác I., II. a III.  Nedaleko sídliště Pankrác I. byl dostavěn komplex Československé televize na Kavčích horách. Od 70. let je výstavba na Pankrácké pláni ve znamení výškových budov. Mezi nejznámější patří City Empiria, City Tower (nová budova rozhlasu) a takzvané „Véčko“ neboli V Tower o výšce 104 metrů bylo dostavěno teprve v minulém roce. Starší obyvatelé vzpomínají s láskou na Pankráckou tržnici, která byla zbourána z důvodu rozšíření Hvězdovy ulice a stavby obchodního centra Arkády Pankrác. Podobný osud potkal i autobusové nádraží Pankrác. Po odporu občanů ze sousedství proti rozšíření k odbavení až 700 autobusů denně bylo nádraží uzavřeno. Na jeho místě krátce stála nová tržnice. Ta byla ale zbořena a nahradil ji kancelářský komplex Gemini. Dnes Pankrác slouží především jako obytná a administrativní čtvrť.  Z ekonomického hlediska se jedná o velmi lukrativní oblast. Jedním z důvodů je skvělá dopravní dostupnost, ať už automobilem přímo z magistrály, či metrem C. Rokem 2019 zde dokonce odstartovala výstavba prvních metrů trasy nové linky D v úseku Pankrác-Olbrachtova.

V popředí investičního zájmu je tedy Pankrácká pláň, můžeme se ale setkat například i s pojmenováním pražský Manhattan.  Tato pláň sestává z následujících rozvojových ploch:

  1. Oblast mezi Centrálním parkem a ulicí Na Hřebenech II (Kavčí Hory)
  2. Nejatraktivnější lokalita v blízkosti stanice metra Pankrác- oblast tzv. Pentagonu- plocha obklopená ulicemi Hvězdova, Na Pankráci, Na Strži, Milevská a Pujmanové
  3. Plocha bývalého autobusového nádraží mezi ulicemi Na Pankráci, Pikrtova a Doudlebská
  4. Oblast Reitknechtka situovaná za severojižní magistrálou

V širším pojetí, zejména při posuzování dálkového pohledu na pražské panorama, se bere v úvahu celý vrchol Pankráckého kopce.

Zdroj: https://www.google.cz/maps 

 

Následující mapy vykreslují stav životního prostředí v oblasti Pankráce:

Zdroj: http://app.iprpraha.cz/apl/app/atlas-zp/?service[]=imisni_mapy

Obr. 1 Mapa průměrné roční koncentrace oxidu dusičitého

 

Zdroj: http://app.iprpraha.cz/apl/app/atlas-zp/?service[]=mapa_bonity_klimatu

Obr. 2 Mapa bonity klimatu- Pankrác a jeho okolí mají hodnotu 4, což je druhý nejhorší stav.

 

Zdroj: http://app.iprpraha.cz/apl/app/atlas-zp/?service[]=mapa_bonity_klimatu

Obr. 3 Ukazuje, jak kritický je kolem Pankráce stav přirozené ventilace území.

 

Zdroj: http://www.geoportalpraha.cz/mapy-online

Obr. 4 Cyklistická mapa - Přestože malý úsek cesty je případně třeba zdolat na rušné silnici, ukazuje cyklistická mapa možnosti individuální cyklodopravy do oblasti administrativních budov. Úbytek aut, která Pankrác a jeho obyvatele každodenně zatěžují, by prostředí prospěl.

 

Téměř 30 let již probíhá na Pankrácké pláni a v  jejím okolí neutuchající spor mezi radnicí, developery a občany, zastoupenými zejména Sdružením občanská iniciativa Pankráce. Občané měli o osudu nevyužité plochy v minulosti jasno. Již v roce 1992 proběhlo z iniciativy Marie Janouškové (Občanská iniciativa Pankráce) mezi občany dotazníkové šetření ohledně budoucnosti Pankrácké pláně. Výsledkem byla touha po běžné občanské vybavenosti a zejména rozvoji služeb. Z pláně se mělo stát centrální náměstí Prahy 4, které dodnes chybí.  Zde je na místě připomenout, že oblast Pankráce je na seznamu památkových zón města Prahy. „Posláním památkových zón je zachovat a trvale chránit kulturně-historické a urbanisticko-architektonické hodnoty vybraných částí území hlavního města Prahy, aby jako organická součást životního prostředí sloužily kulturním, výchovným, společenským a hospodářským potřebám společnosti.“  Sdružení občanská iniciativa Pankráce je významný spolek, který svou aktivitou již od roku 1990 dává jasně najevo, že občanům není osud místa kde žijí lhostejný. Zcela zásadním problémem je přebujelost výstavby, jejíž objem stále narůstá a objevují se další investiční záměry, které mají být na Pankrácké pláni realizovány. Jedná se především o administrativní budovy, s čímž souvisí dramatický nárůst automobilové dopravy. Tato situace se nutně podepisuje na stavu životního prostředí v oblasti Pankráce. Intenzivní výstavbu a přečerpávání limitů prostředí usnadňuje stále neexistující regulační plán, což znamená, že neexistují stanovené přijatelné limity využití území. Investoři se tudíž nacházejí ve stavu konkurence při čerpání těchto limitů, jedná se například o koeficient zeleně nebo koeficient zastavěnosti. Své záměry potom přirozeně předkládají samostatně, v  oddělených řízeních. Spolek SOIP v minulosti usiloval o to, aby byl procedurou EIA společně posuzován vliv výstavby všech plánovaných investičních záměrů na životní prostředí v součtu všech plánovaných staveb. Správní orgány je však nevyslyšely.  Další činnost spolku se soustředí na prosazení zveřejnění studií o nárůstu znečištění, které budou vyhotoveny akreditovaným znalcem. Mimo jiné prosazují větší spolupráci SVJ, družstev a obytných domů na Pankrácké pláni. Za nutné považují i aktualizaci stavu záměrů na pláni a vybudování informačního systému MČ Praha 4, který občanům umožní sledovat situaci.

 

Čí město tedy Praha je?

Velkým tématem je pro spolek rovněž využití často diskutované budovy V Tower developerské firmy PSJ Invest. Ukazuje se, že bytové prostory ve „Véčku“ se staly z velké části jenom prostředkem pro finanční investice. Předseda sdružení Občanská iniciativa Pankráce pan Ing. Vít Janoušek se svými kolegy vedou pravidelné záznamy o počtu bytových jednotek, které jsou na základě neformálního pozorování evidentně obydlené. Dlouhodobě se shodují na tom, že reálně obývaných a využívaných je ve V Toweru zhruba 10-15% bytů.  „Mám pocit, že v Praze vznikla tichá dohoda. Bydlení tu nebylo nejdražší, ale ty ceny teď šíleně vyletěly. Je tu snaha z Prahy udělat bohatou metropoli, kde se v centru dění mohou pohybovat jen ti, kteří si to zaplatili. Všichni ostatní musí dojíždět? Ale to je přeci nefér. Já jsem se tu narodil.“ popisuje problém Ing. Janoušek. Téma dostupného bydlení Prahou již dlouhodobě rezonuje. 25. června 2019 se konalo Letní diskusní fórum organizované Sdružením pro Architekturu a Rozvoj (SAR). Mezi hlavními výstupy se objevila klasická teze soukromého investičního sektoru: Dostupnost bytů pro střední třídu zajistí jen dostatek nově povolených bytů a konkurence na trhu developerů a hypotečních bank. Šéf developerské firmy Central Group a člen SAR Dušan Kunovský říká: „V Praze je v přípravě 96 tisíc bytů a z toho dvě třetiny na brownfieldech. Projekty se ale kvůli extrémně dlouhému povolování nedaří dostávat na trh, což je zásadní důvod růstu cen bytů.“ Realita je ovšem často taková, že budovy, na které brownfieldy čekají, jsou veskrze určeny ke spekulativním a investičním záměrům. Občané se právem obávají, že soukromý developer, jehož hlavním zájmem je zisk, dostupné bydlení pro střední třídu nezajistí.

 

Aktuální výzva pro občany Pankráce: Rezidence Park Kavčí Hory

Obr. 1 Pankrácký centrální park - vpravo oblast brownfieldu, místo plánované výstavby Rezidence Park Kavčí Hory

Jedním z plánovaných projektů společnosti Central Group v čele s Dušanem Kunovským  je Rezidence Park Kavčí Hory od architekta Josefa Pleskota. Jedná se o oblast brownfieldu na konci ulice Hvězdova, ovšem mimo Pentagon. Rezidence by měla přímo navazovat na centrální park na Pankráci. Již od počátku odmítali členové Central Groupu s občany diskutovat o jejich připomínkách. Rezidence Park Kavčí Hory je projekt zahrnující 5 nových věží. Je hrozbou jak pro zdravé životní prostředí občanů, tak pro unikátní panorama Prahy. Spolek požaduje po městě, aby respektovalo podmínky Úmluvy o ochraně světového přírodního a kulturního bohatství, které sama přijala žádostí o zápis Prahy na seznam památek světového dědictví WHC UNESCO. V současnosti probíhá sběr podpisů na druhou petici proti Rezidenci Park Kavčí Hory. Spolek se odkazuje mimo jiné na to, že Richard Meier v takzvaném Masterplánu Pankráckého Pentagonu  s touto stavbou, která má stát v jeho bezprostřední blízkosti, vůbec nepočítal. Způsobí tedy Pankráci nadlimitní zátěž. Hrozí i další kácení vzrostlé zeleně, či potenciální spory obyvatel bytů s kulturními programy v kavárně Na půl cesty, která se v blízkosti plánované výstavby nachází a vytváří jako jedno z mála míst v oblasti komunitní prostředí.

 

Ekologicky certifikované budovy. Mohou developeři přispět k adaptačním snahám?

Přestože na území Pankráce už by v ideálním případě neměl vůbec narůstat objem výstavby, je takřka nereálné, že by se tak mohlo stát. Jednou z mála útěch může být, že v posledních letech lze pozorovat poměrně znatelné rozdíly v přístupu jednotlivých developerů. Jedním z příkladů uvědomělého jednání je společnost Skanska. V současnosti firma pracuje mimo jiné na výstavbě devítipatrové administrativní budovy Parkview navržené architektem Richardem Meierem. Skanska se snaží o trvale udržitelný přístup a její budovy jsou energeticky úsporné. Parkview aspiruje na certifikaci LEED Platinum. Systém hodnocení LEED byl vyvinut Americkou radou pro šetrné budovy (U. S. Green Building Council, USGBC) v roce 2000. Hodnotí sedm kritérií zaměřených na udržitelné území, vodní hospodářství, energie a ovzduší, materiály a zdroje surovin, kvalitu vnitřního prostředí, inovace a regionální priority. Výsledky jsou pak vyhodnoceny do čtyř úrovní certifikátu. LEED Certified; Silver; Gold; Platinum. Při návštěvě stavby s projektovým manažerem Petrem Houskou jsme dostali důkladné informace o používání ekologických materiálů, výhradně kvalitního LED osvětlení, které je opatřené senzory pohybu, nebo o systému sběru dešťové vody, která se bude využívat na zavlažování zahrady a  zelené střechy. „Fasáda obsahuje unikátní systém vnějšího stínění, který je tvořen 3D prvky z perforovaného hliníku. Toto jedinečné řešení zaručuje nájemcům příjemné pracovní prostředí bez přílišného oslnění sluncem a zároveň přispívá k úsporám energie.“ říká Petr Houska. Projekt mimo jiné počítá s velkou kolárnou, vybavenou sprchami, která by měla zaměstnance motivovat k cestování do práce na kole. Projektový management se snaží reagovat na připomínky ze strany veřejnosti a respektuje požadavky městské části. V případě Parkview například vyhověla občanům v žádosti o přesunutí autobusové zastávky, či umožnění průchodu veřejnosti středem budovy, aby ji nebyli lidé nuceni cestou do parku a z něj obcházet. Ochotně splnili i kompenzační požadavek MČ na výstavbu vodního prvku v centrálním parku, který má sloužit jako ochlazení a drobné adaptační opatření. Ten se ale setkal i s kritikou, při jeho stavbě došlo k vysekání vyššího keřovitého porostu a objevila se otázka, zda nebylo možné provést stavbu jiným způsobem.

Absolvovali jsme rovněž komentovanou prohlídku již dokončené budovy Skansky Visionary v Holešovicích, abychom měli představu, jak by měla Parview za rok vypadat.

01 c8816

Obr. 2 Visionary - vstupní hala

 

02 40dce

Obr. 3 Střecha Visionary s běžeckou dráhou pro zaměstnance

 

Obr. 4 Kolárna pro zaměstnance se sprchami a odvětrávanými skříňkami

 

03 a4c2f

Obr.5 Zadní část objektu Visionary může sloužit k odpočinku zaměstnancům i kolemjdoucím

 

Výstavba metra D v úseku Pankrác - Olbrachtova

Koncem června letošního roku byla oficiálně započata stavba linky D, která má propojit Depo Písnice a Náměstí Míru. Na Pankráci byl zahájen geologický průzkum. Předpokládaná doba výstavby je osm let, náklady přijdou hlavní město až na 70 miliard korun. „Stanice Pankrác je v plánu jako přestupní. Založená tak ale nebyla, takže aby z ní mohli přestupní stanici udělat, musí proběhnout rozsáhlé stavební práce. Asi rok budou stanicí vlaky jen projíždět. To se týká té jedné vytížené křižovatky. Takže my se tam toho hrozně bojíme. Protože to je pořád na okraji Pankráce a když se to nepromyslí, může se stát, že se tam vůbec nebude dát jezdit. Lidé mají mezi Pražského povstání a Pankrácí jezdit autobusy a tramvajemi. Takže tady bude posílená autobusová a tramvajová doprava, dál budou přejíždět z Rezidence Park Kavčí Hory a z druhé strany se bude stavět areál Reitnechtka a my se tam z toho zblázníme. Všechno jsou to přemety v koncepci, které jsou nepromyšlené a nedotažené. Vždycky když se objeví nová stanice metra, tak investoři chtějí využít toho, že je tam dobrá dopravní dostupnost. Na Pankráci už máme Pentagon, u plánované stanice Olbrachtova hrozí podobný vývoj. Obáváme se toho, že u každé stanice metra vyroste další mohutná zástavba.“ vyjádřil obavy občanů Ing. Janoušek. Metro je pro Prahu 4 z hlediska dopadu na zeleň ohromným zásahem. Nejvíc utrpí podle dendrologického průzkumu v rámci EIA Krč. Pankrác přijde o téměř 500 stromů.

„Například stanice Olbrachtova je zcela nadbytečná. V okolí máme Pankrác, Budějovickou a zbytek je plně obsloužen autobusy a tramvajemi. Dotazovali jsme se, zda někdo vůbec zpracoval studii potřebnosti. Já jsem se s žádnou nesetkala.“ říká zastupitelka MČ Praha 4 Ing. Marie Jelínková. Již dnes pod tlakem majitelů pozemků v blízkosti plánovaných stanic metra dochází ke změnám v územním plánu, který násobně zvětšuje objem výstavby, aniž by byly provedeny územní nebo dopravní studie.  Povolení změn v územním plánu by bez výše zmíněných studií mohlo mít za následek mimo jiné i výrazné zhoršení dopravní situace na Praze 4.

 

Starší má přednost - význam vzrostlé zeleně v otázce příznivého klimatu ve městě

O tom, jak přínosné jsou pro nás stromy a to obzvlášť v městském prostředí, nemůže být pochyb. Nejen že hezky vypadají a poskytují nám stín, ale zajišťují celou řadu funkcí, které nejsou na první pohled patrné. Zeleň ve městě má přímý dopad na kvalitu života jeho obyvatel. Poskytují nám prostor pro odpočinek, vzdělávání a mnohdy mají svou historickou či kulturní hodnotu. Vzrostlý dospělý strom dokáže za svůj život pojmout přes 20 milionů tun CO2, dokáže snižovat i znečištění prachové či hlukové. V létě teplotu snižuje evapotranspirací a v zimě může město oteplovat díky tomu, že působí jako větrná zábrana. 

Vegetace odráží teplo zpět do atmosféry, spotřebovává energii prostřednictvím fotosyntézy a ochlazuje vzduch při transpiraci a výparu vody. Zpevněné plochy jako například beton mají velmi nízkou odrazivost tepla. V momentě, kdy jsou navíc obklopené skleněnými výškovými budovami, zákonitě vzniká v daném místě tepelný ostrov. Takzvaný Pentagon (pětice výškových budov na Pankrácké pláni) je toho příkladem. Jedním z prostředků, jak individuálně přispět k snížení teploty ve městě a k lepšímu zadržování vody, může být zelená střecha. Ta po promyšleném a funkčním osazení může skutečně v kombinaci s dostatkem vzrostlých dospělých stromů k příjemnějšímu klimatu v našem městě přispět. Otázkou však zůstává, nakolik nás dokáže zelená střecha ve výšce až 100 metrů ochladit? A je to skutečně dostatečná kompenzace za zeleň, která stavbě padla za oběť? Argumentem často bývá náhradní výsadba. Pravdou je, že v Pankráckém Pentagonu nové stromky najdeme. V nejbližších letech ovšem stín nikomu neposkytnou a než budou plnohodnotně zajišťovat některé z výše zmíněných funkcí, bude to také nějakou dobu trvat.

Zachovat staré stromy je výhodné hned z několika důvodů. S výsadbou nového stromku jsou spojeny určité komplikace. Samotné sázení stromu je zásah, který často vyžaduje sérii povolení a může být ekonomicky náročný. Mladý strom potřebuje k tomu aby se ujal  nejen vodu, ale také dostatek prostoru, aby zapustil kořeny. V takovém případě může být problém těsné sousedství s rozvodnými sítěmi. Zpravidla se jedná o zásah do sítí až šesti vlastníků, takže výsadba nového stromu se může kvůli papírování nesmyslně protáhnout. Nové stromy se také mnohem hůře vyrovnávají s teplotními extrémy než ty vzrostlé.

To, co dnes z Pankrácké pláně zbylo, je výsledkem zcela neregulovaných soukromých investičních záměrů. Místo pro funkční zeleň zde již zkrátka není. Zastupitelka Marie Jelínková z klubu Piráti a Nezávislí se vyjádřila ke stavu zeleně na Pankráci takto: „Já jsem toho názoru, že funkční zeleň je ta, která má dostatek rostlého terénu a nemá smysl ji nahrazovat zelenými střechami či popínavou zelení. Je to krásné, ale není to funkční. Mé respirační ústrojí nezachrání netřesk na střeše. Územní plán je bohužel nastaven tak, že nefunkční zeleň má při započítávání do koeficientu zeleně ekvivalentní či větší hodnotu. Strom zasazený do betonu je započítáván čtyřikrát oproti stromu, který kolem sebe má volnou plochu. Je jasné, že toho využije developer. Neměl by na to ale slyšet ten, kdo má hájit veřejný zájem.“

 

Praze kvůli věžákům stále hrozí vyškrtnutí ze seznamu UNESCO

V loňském roce byl předložen návrh nového Metropolitního plánu, který se v prvním kole připomínkování setkal s  kritikou. Jeho imperativem bylo zejména zahušťování městské zástavby. Kritika přišla hned z několika důvodů. Nejvýznamnějším byl úbytek parků a občanské vybavenosti. Pro Pankrác byly zásadní dva body: zamezení stavby solitérních výškových budov a jejich přesun do míst, kde již výškové budovy jsou. V Praze to přirozeně znamená oblast Pankráce a zvětšení již nyní neudržitelného objemu výstavby. Občané požadují ochranu před rozrůstající se zástavbou. Metropolitní plán přišel s konceptem míst hladin věží. Jedná se o 26 míst v Praze, kde se budou vyskytovat výškové budovy. Pro Prahu by to mohlo mít fatální důsledky, hrozilo by jí tím vyjmutí ze světového seznamu UNESCO. V minulosti již jednou v souvislosti s Pankráckou plání komise UNESCO do Prahy přijela.  „V roce 2008 zavítali do Prahy poprvé kvůli V Toweru a kvůli takzvané Plechovce, což měl být hotel, zhruba stejně vysoký, který měl stát vedle Véčka. Tomu se podařilo zamezit, i když výsledek nebyl zcela podle našich představ. Mise UNESCO tehdy doporučila, že výstavba na Pankráci má skončit Rozhlasem, Véčkem a bývalým Motokovem- City Empiria. Měla se doplnit do trojúhelníku jedna budova zhruba o poloviční výšce, která by budovy vizuálně propojila. V současnosti architekti v čele s Kouckým prosazují koncept Pankráckých horizontů, což je několik dalších výškových budov kolem 100 metrů výšky a to už je skutečný problém. Po takovém zahuštění už na Pankráci skutečně dojde k přetížení.“ komentuje situaci Ing. Janoušek

 

KOKOZA – Komunitní kompost a zahrada před OC Arkády

Na letní sezónu  2014 se objevila před OC Arkády pop-up komunitní zahrada. Ve spolupráci s nákupním centrem ji otevřel společensky prospěšný podnik KOKOZA neboli komunitní kompost a zahrada. Jednalo se o rozlohou nepatrnou zahrádku umístěnou na velmi netradičním místě. Jejím hlavním úkolem bylo ukázat, že zahradničení a kompostování ve městě je možné a zdaleka ne tak složité, jak bychom se mohli domnívat. Zahrada byla zcela veřejná a přístupná všem. Každou středu se dokonce konaly pikniky pod širým nebem.  Na další rok subjekty spolupráci neobnovily, pop-up zahrada se od této sezóny již neobjevila. Před OC Arkády lze letos alespoň každou středu od března až do půlky prosince navštívit farmářské trhy, kde najdete přes padesát lokálních farmářů. Fenomén komunitních zahrad se stal právem velmi oblíbeným a čím dál více občanů začíná trávit čas aktivním odpočinkem se sousedy. KOKOZA na svých stránkách zveřejnila mapu komunitních zahrad, které můžeme najít nejen v Praze. Jejich počet se neustále zvyšuje. Odkaz na mapu najdete zde: https://www.mapko.cz/page/kokoza.

Pokud se Vám komunitní zahrada na Pankráci líbila, neváhejte oslovit své sousedy a založte si vlastní. KOKOZA nabízí stručný návod jak na to, případně nabízí odborné konzultace a pomoc při zakládání a provozu zahrady.

Jak zahradu založit?

  1. Vytipujte si pozemek a oslovte jeho majitele (MČ, magistrát, soukromý subjekt)
  2. Domluvte se se sousedy na akci a připravte vhodný finanční model. Je nutné akci promyslet, aby byl projekt co nejudržitelnější.
  3. Vytrvejte! Přestože se cestou může objevit spousta komplikací, myslete na to, že výsledek bude stát za to.
  4. Vzdělávejte se, hledejte si kurzy a inspirujte se na již fungujících zahradách.
  5. Sklizeň ze zahrady je sice symbolická, ale neděláme to pro obživu. Myslete na to, že vytváříte komunitní prostředí a zelené místo, které zpříjemní život Vám i spoustě Vašich sousedů.

 

Odkaz na návod a inspiraci: https://www.kokoza.cz/wo.