Bubny

 

Bubny-Zátory: Budoucí proměny pražské pustiny

Autorka: Nikola Havlová

Pražský brownfield dosahující svou rozlohou velikosti Starého města se má konečně dočkat revitalizace. Po 20 letech, kdy na území platila stavební uzávěra, má dle nové územní studie příštích 20 let probíhat výstavba moderní pražské čtvrti, která pojme až 25 tisíc obyvatel. Jak ovlivní masivní zástavba město a jeho obyvatele? Jsou navrhovaná adaptační opatření dostatečná vzhledem ke stavu klimatické nouze panujícímu na Praze 7? Vykoupí se developeři realizací jednoho parku, nebo bude Praha směřovat proměnu k udržitelnosti a efektivní adaptaci na změny klimatu?

Území Bubny-Zátory se nachází na katastrálních územích Holešovice a Bubeneč na Praze 7. Leží ve středu holešovického meandru, mezi Bubenským a Holešovickým nábřežím. Jedná se o jeden z největších pražských brownfieldů. 110 hektarů nevyužívaného zanedbaného území tvoří bariéru mezi Dolními Holešovicemi a Letnou, která svou rozlohou připomíná plochu téměř celého Starého Města. Tento stav se snažili změnit urbanisté, architekti, politici i obyvatelé Prahy již desítky let, bylo zpracováno několik územních studií a vedeno nespočet diskusí o revitalizaci a oživení brownfieldu. Pro Bubny-Zátory ale nikdy nebylo nalezeno řešení, které by vyhovovalo všem zúčastněným stranám. V současné době je těchto stran 26. Tolik je subjektů, soukromých i státních, jimž patří pozemek (nebo i více) na území Bubnů. Největším z nich je společnost Bubny development s. r. o., která vlastní v jižní části lokality většinu území nazývaného Bubny Depo. Dalším velkým hráčem je společnost RPC, a. s. (areál Pražské teplárenské) nebo společnost Beta development, s. r. o., která vlastní jižní část území mezi ulicí Za viaduktem a železniční tratí. V okolí Vltavské jsou pozemky převážně ve vlastnictví hlavního města Prahy. Další lokality jsou pak charakteristické velmi rozdrobenou vlastnickou strukturou.Na celé ploše tzv. velkého rozvojového území Holešovice Bubny-Zátory platí již 20 let stavební uzávěra, což znamená, že žádný z 26 vlastníků nemůže realizovat novou výstavbu, dokud nebude schválena nová územní studie, na základě které bude změněn územní plán bubenského brownfieldu. Jak předchozích čtyřicet let neúspěchu napovídá, jedná se o dlouhý a nelehký proces, který ale v posledních letech Magistrát hl. m. Prahy ve spolupráci s Městskou částí Praha 7 a Institutem pro plánování a rozvoj Prahy oživil. Bubny-Zátory tak mají zase jednou naději na integraci do pražského života jako plnohodnotná městská čtvrť. Zároveň Praha získala možnost na realizaci projektu, který by mohl výrazně napomoci k adaptaci na klimatické změny a s nimi souvisejícím, stále se zvyšujícím, oteplováním města.

Obrázek1 bd1c4

Obr. 1 Vyznačené území Holešovice Bubny-Zátory.

Zdroj:http://www.praha.eu/jnp/cz/o_meste/magistrat/odbory/odbor_uzemniho_rozvoje/uzemni_planovani/uzemni_studie/studie_porizovane/index.html.

 

Současný stav území

I když se na první pohled může zdát, že se jedná o zelenou plochu s prvky městské divočiny, do které příležitostně zavítají i holešovičtí zajíci, tento stav bohužel nepomáhá k ochlazování hustě zastavěných Holešovic ani k odhlučnění značně přetížené silniční dopravy v této části Prahy. To potvrzuje také Tereza Marková z Odboru rozvoje urbanismu, architektury a veřejného prostoru Úřadu městské části Praha 7. Podle jejích slov se jedná o velkou bariéru v území, jež brání prostupnosti mezi jednotlivými částmi Holešovic. Proběhl zde satelitní monitoring zaměřený na mapování zeleně, měření množství chlorofylu a následně teploty v ulicích. Jednou z ploch, která vyšla velmi špatně, je právě bubenský brownfield. Podle Markové je to způsobeno především velkými plochami kolejišť a rozsahem pláně, která postrádá dostatek stromů zastiňujících území. Přestože lokalita není využívaná pro zástavbu, má i tak negativní vliv na město.

Obrázek2 e4dc3

Obr. 2 Hluková mapa ukazuje velké hlukové zatížení oblasti především v okolí hlavních dopravních cest. Lokalitou Bubny-Zátory prochází mimo jiné jedna z nejvytíženějších automobilových komunikací, tzv. Severojižní magistrála, vedoucí Argentinskou ulicí. Území je také napojeno na významné železniční tratě Praha – Kladno a Praha – Kralupy nad Vltavou – Děčín. Nechybí ani hustá síť hromadné městské dopravy. Zdroj: http://app.iprpraha.cz/apl/app/atlas-zp/?service[]=hlukova_mapa

Vyvstává otázka, do jaké míry je ovzduší Prahy 7 hustou dopravou znečišťováno. Imisní mapa oxidu dusičitého pro Prahu 7 (obr. 3) indikuje na většině území průměrné roční koncentrace v hodnotách mezi 25 – 30 µg/m3, tedy střední zátěž na pětistupňové škále. Jak je z mapy patrné, jižní část lokality Bubny-Zátory se pohybuje na hraně platného limitu, jehož hranice je 40 µg/m3. Koncentrace imisí je zde mezi 30 – 40 µg/m3

Obrázek3 3f5bb

Obr. 3 Mapa průměrné roční koncentrace NO2. Zdroj: http://app.iprpraha.cz/apl/app/atlas-zp/?service[]=imisni_mapy.

 

 

Obrázek4 4c4cd

Obr. 4 Na mapě bonity klimatu můžeme vidět, že komplexní stav klimatu se v lokalitě Bubnů a velké části Holešovic pohybuje v rozmezí hodnoty 4, což je druhý nejhorší stav na pětistupňové škále, který je v rámci Atlasu životního prostředí popsán. Zdroj: http://app.iprpraha.cz/apl/app/atlas-zp/?service[]=mapa_bonity_klimatu

 

Obrázek5 e9582

Obr. 5 Mapa přirozené ventilace území. Zdroj: http://app.iprpraha.cz/apl/app/atlas-zp/?service[]=mapa_bonity_klimatu.

Z obrázku 5 je patrné, že přirozená ventilace území Prahy 7 je nyní na velice dobré úrovni. K tomuto stavu přispívá poloha lokality u řeky Vltavy, podobný výškový profil celého území bez výrazně kopcovitého terénu, a také nižší zastavěnost území v okolí Bubnů-Zátor. Dobrý stav přirozené ventilace pozitivně ovlivňuje adaptaci dané městské části na klimatické změny a snižuje teplotu lokality. Proto je třeba, aby příznivé podmínky byly zachovány i po realizaci plánované výstavby. Meandr řeky neovlivňuje pouze ventilaci, ale má i další pozitivní dopady na celou lokalitu Holešovic. Půda v okolí břehů řeky obsahuje písčité a štěrkovité sedimenty, které zajišťují velmi dobré podmínky pro vsakování vody, což činí tuto lokalitu jednou z nejlepších v Praze pro přirozené zasakování vody.

Na území Bubny-Zátory, které je z velké části nevyužívané a připomíná spíše pustinu než širší centrum hlavního města, ale převažují negativní prvky. Od roku 2012 jsme mohli sledovat snahy vedení Prahy a městské části Praha 7 o změnu územního plánu a začlenění této lokality do koncepce hlavního města. V roce 2016 schválil Odbor územního rozvoje hl. m. Prahy ve spolupráci s Prahou 7 zadání územní studie pro Holešovice Bubny-Zátory. Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy s pomocí odborníků zadání rozpracoval a v roce 2018 pořídil odborné posudky lokality, sloužící jako podklady pro budoucí změnu územního plánu Bubnů-Zátor. Zhotovitelem územní studie, která byla veřejnosti předložena v srpnu 2019, se stalo Sdružení Pelčák a partner architekti – Müller Reimann Architekten. Ti ve spolupráci s dalšími odborníky identifikovali nejrůznější problémy, jež je třeba v lokalitě Bubny-Zátory v rámci přeměny území vyřešit. Územní studie je volně dostupnána webových stránkách Magistrátu hlavního města Prahy. 

Naše případová studie se zaměřuje především na krajinářské a environmentální problémy se zaměřením na vhodná adaptační opatření lokality na změnu klimatu a postupné oteplování hlavního města Prahy.

V souladu se zaměřením projektu „Adaptujme Prahu“ jsme vybrali největší problémy území Bubny-Zátory, způsobené především dlouhodobým nevyužíváním území. Následující výčet tvoří překážku v procesu adaptace na klimatické změny a má negativní vliv na životní prostředí, obyvatele Prahy 7 a floru i faunu žijící v této lokalitě:

  1. Absence větší kontinuální plochy zeleně a veřejně přístupných parkových ploch.
  2. Existující parkové plochy i oblasti severního a jižního nábřeží nejsou vzájemně propojeny, narušují je dopravní komunikace a/nebo zastavěné plochy. Oblasti tak netvoří souvislý pás zeleně, který by umožnil pohyb obyvatel, zvířat a rostlin.
  3. Existující biokoridor nenavazuje na celoměstský systém ekologické stability. 
  4. Nedostatek rostlého terénu, který umožňuje zasakování vody do půdy, a stromů, které napomáhají k ochlazování lokality. 
  5. Nedostatek vodních ploch, systémů na záchyt dešťové vody nebo dalších adaptačních opatření na změny klimatu, jako jsou například zelené střechy a fasády, pítka, zelené vnitrobloky nebo komunitní zahrady.

Obrázek6 8df03

Obr. 6 Areál brownfieldu Bubny-Zátory.

Územní studie popisuje také další problémy, které v lokalitě odborníci identifikovali. Mimo jiné například četné urbanistické nedostatky, především nespojitost celého území. Bubny-Zátory rozdělují městské části Letná a Dolní Holešovice, čímž vytvářejí tzv. jizvu v lokalitě Prahy 7. Také nábřeží jsou nedostatečně propojena s obytnou částí lokality a nyní mají dopravní funkci (jižní nábřeží) nebo jsou pustým brownfieldem (severní nábřeží). Největším dopravním problémem, kromě již zmíněného hlukového znečištění a imisní zátěže, je rozdělování území Holešovic. Dopravní tepny (železnice, ulice Argentinská, mimoúrovňová křižovatka na Vltavské a další) tvoří bariéry v území, které narušují biokoridor, oddělují zeleň i jednotlivé čtvrti a vytváří nevlídné podmínky pro pěší i cyklisty. „Naprosto zásadní součástí studie je rekonstrukce železniční trati mezi zastávkami Praha Bubny a Praha Výstaviště jako další etapa modernizace dráhy na letiště, jejíž součástí je i dnes již probíhající rekonstrukce Negrelliho viaduktu. Trať by se měla vyvýšit nad terén, kvůli prostupnosti, a zmizí masa kolejišť. V rámci této rekonstrukce se počítá s novými protihlukovými opatřeními. Další věc je, že hluk se snáze šíří po volné planině území, takže zástavba hluk roztříští, což také pomůže.V okolí Argentinské ulice požadujeme výrazné posílení množství stromů v ulicích, což má pak v praxi pozitivní dopad na emise i hluk,“říká Tereza Marková a dodává: „dalšípožadavek z naší strany byl, aby zástavba odpovídala charakteru okolních čtvrtí, aby tam nedocházelo k masivnímu nárůstu výšek a kapacit a ulice byly propojené a prostupné. Protože prostupnost je jeden z klíčových problémů. Území je rozděleno na severní a jižní část a my jsme požadovali, aby každá měla svůj park nebo nějakou formu zelených ploch. Také požadujeme systémy na hospodaření se srážkovými vodami v obydlených lokalitách. Rádi bychom zelené střechy a rostlý terén, který napomáhá vsakování a ochlazování lokality. V něčem nám při projednávání zadání vyhověli, v něčem ne, výsledek bereme jako pozitivní kompromis. Ale teprve uvidíme, do jaké míry bude zadání odpovídat realitě.“  

Komunitní snahy o oživení Bubnů 

V průběhu let se na území opuštěného brownfieldu objevily snahy o revitalizaci částí území a navrácení společenského života do této části města. Projekty, které jsou dodnes aktivní a jsou zaměřené na rozvoj místní komunity i lokality, jsou například Památník ticha nebo Volnočasové centrum Holešovice. 

Památník Ticha

Nádraží Bubny se nachází v západní části bubenského brownfieldu a stejně jako toto území je již delší dobu nevyužívané. V minulosti byl areál prohlášen kulturní památkou České republiky a vztahovala se na něj památková ochrana. V roce 2008 však byla zrušena a majitel pozemku se ve spolupráci s developerskou společností CPI Property Group rozhodl nádražní budovy zbourat. Proti demolici se postavila veřejnost, městská část i někteří zástupci hlavního města Prahy. Demolici se bohužel zabránit nepodařilo a z areálu nádraží zbyla jen hlavní nádražní budova a pár dalších ve vlastnictví Správy železniční dopravní cesty, které developer slíbil zakomponovat do budoucí výstavby. Jak již ale víme, na celé území brownfieldu se vztahuje stavební uzávěra, která společnosti CPI jakoukoliv novou výstavbu znemožňuje. Výjimka ze stavební uzávěry byla udělena pouze Památníku ticha a plánované revitalizaci bubenské nádražní budovy. Realizátorem projektu revitalizace nádraží Bubny je obecně prospěšná společnost Památník Šoa Praha o. p. s., která získala od Správy železniční dopravní cesty nádražní budovu do dlouhodobé správy. Památník Šoa Praha o. p. s. v roce 2012 založil dokumentarista Pavel Štingl spolu s hercem a divadelním ředitelem Tomášem Töpferem. Štingl se snaží o přeměnu nádraží Bubny na Památník ticha již řadu let a mimo jiné pořádá také pravidelná Bubnování pro Bubny, která umožňují široké veřejnosti uctít památku obětí holocaustu. Projekt má za cíl nejen revitalizaci nádraží Bubny, ale také vytvoření stálé expozice budoucího Památníku ticha, jehož součástí budou výstavy a sezónní akce pro širokou veřejnost. Památník a expozice upozorňuje na minulost bubenského nádraží, ze kterého byly během druhé světové války vypravovány transporty do ghett, koncentračních a vyhlazovacích táborů. Společnost Památník Šoa Praha chce otevřít společenský dialog nedávné minulosti a uctít památku židovských obyvatel Prahy. V roce 2015 byla na nádraží Bubny odhalena plastika s názvem „Brána nenávratna“ od sochaře Aleše Veselého v podobě dvacetimetrové koleje zdvižené k nebi, která bude součástí Památníku ticha.Ten by měl být hotov v roce 2021. Projekt revitalizace nádražní budovy financuje, dle informací na webu MČ Praha 7, Ministerstvo kultury ČR ve spolupráci s Magistrátem hl. m. Prahy. Vedle hlavního parku by se Památník ticha mohl stát centrálním bodem nové pražské čtvrti Bubny-Zátory. Nová územní studie navrhuje v jeho okolí vybudovat náměstí s menšími prvky zeleně, které by propojilo jednotlivé části památníku s nádražní budovou a jejím okolím. 

Obrázek7 66f13

Obr. 7 Nádražní budova Praha – Bubny.

 

Obrázek8 6a15f

Obr. 8 Brána nenávratna, nádraží Bubny.

 

Volnočasové centrum Holešovice

V roce 2018 otevřelo Občanské sdružení Alternativa II, z. s. již druhé volnočasové centrum fungující na spolkové bázi nazvané Volnočasové centrum Holešovice. Prvním centrem, které vzniklo pod záštitou projektu Volnočasová centra OSA II, bylo Volnočasové komunitní centrum Stromovka, fungující od roku 2014. V roce 2015 se nepodařilo prodloužit nájemní smlouvu s novým správcem Výstaviště a prostor ve Stromovce musel být bohužel vyklizen. O tři roky později se podařilo občanskému sdružení získat do nájmu rozsáhlé pozemky na území brownfieldu u nádraží Bubny v ulici Železničářů. Spolek zrenovoval prostory bývalé jídelny železničních opraven z roku 1873 a zřídil zde klubovnu, která je nyní i s přilehlou zahrádkou otevřená pro členy spolku a zájemce o členství. Při revitalizaci pronajaté části brownfieldu spolek za pomoci dobrovolníků vyklidil i rozsáhlou černou skládku. Prostor má pronajatý od akciové společnosti CPI na dobu neurčitou. Podle slov Marka Semeráda, jednoho ze zakladatelů občanského sdružení Alternativa II, je domluva taková, že volnočasové centrum bude existovat, dokud se vlastník nerozhodne území zastavět a nějak smysluplně využít. Z toho vyplývá, že Volnočasové centrum Holešovice skončí, až bude schválen nový územní plán a investoři se rozhodnou realizovat nové projekty na území Bubnů-Zátor. To ale podle slov Marka Semeráda nevadí, protože cílem spolku je smysluplně využívat pustá území, která nemají žádný účel, dále oživit nevyužívané plochy ve městě a vrátit jim život. Zároveň chtějí poskytnout obyvatelům Prahy prostor pro smysluplné trávení volného času a posilovat tak komunitní aktivity v otevřené a tolerantní společnosti. Až bude pronájem plochy vypovězen, pokusí se spolek oživit další území v Praze. „Volnočasové centrum Holešovice funguje tak, že spolek poskytuje záštitu dalším projektům a lidem, kteří chtějí na pronajatém území něco dělat. Spolek funguje na členské bázi, každý z členů může realizovat svůj záměr nebo podpořit již existující projekty. V případě bubenského brownfieldu se jedná o fotbalové zápasy, koncerty, grilování a další aktivity na přilehlé louce,"popisuje Semerád. Tak vznikla také komunitní zahrada Metro Farm, která pod záštitou volnočasového centra sdružuje lidi se zájmem o komunitní zahradničení a farmaření, které dle našeho názoru velice pozitivně přispívá k rozvíjení pusté krajiny a zároveň funguje jako jedno z efektivních opatření k adaptaci na změny klimatu ve městě. Spolek volnočasového centra také organizuje další aktivity na oživování a revitalizaci území, jako jsou úklidové akce nebo dobrovolnické dny. Snaží se tak vytvářet prostor pro tvůrčí a aktivní trávení volného času pro lidi spolu se zázemím pro jejich aktivity, nápady a projekty. Zapojit se může každý, podrobnosti a plánované akce naleznete na FB stránkách projektu https://www.facebook.com/volnocasholesovice/.

Obrázek9 31a89

Obr. 9 Areál volnočasového centra. Ukázka činnosti komunitní zahrady Metro Farm – kompost v městském prostředí.

 

Zelená koncepce nové územní studie - je dostatečně ambiciozní?

Obrázek10 1eeb6

Obr. 10 Návrh podoby území Holešovice Bubny – Zátory. Dostupné ve zveřejněné územní studii.

Návrh nové koncepce územní studie se zaměřuje především na propojení jednotlivých čtvrtí Prahy 7 a vytvoření jednotného území, které bude začleněno do zbytku hlavního města. Území, které je nyní pustým brownfieldem je cenným městským prostorem, na kterém může hlavní město ukázat nejen schopnost přemýšlet o budoucí podobě Prahy, ale také má jedinečnou příležitost reagovat na klimatické změny negativně ovlivňující obyvatele hlavního města a dostát „Strategii adaptace na klimatickou změnu“, kterou vydalo a k níž se zavázalo. Autoři územní studie tuto strategii Prahy neopomenuli, jak v dokumentu zdůrazňují: „Návrh je v souladu se Strategií adaptace hl. m. Prahy na klimatickou změnu (Adaptační strategie). Snaží se maximálně potlačit negativní projevy zástavby na mikroklimatické podmínky v území, potažmo celé Praze. A to jak návrhem parku a dvouřadých uličních stromořadí, tak požadavkem realizace zelených extenzivních i intenzivních střech na všech novostavbách v řešeném území. Veškeré zelené prvky (park, stromořadí, zelené střechy) je třeba chápat víceúčelově. Nejsou tedy jen vegetačním krytem, ale zároveň nabízí plochy pro vsakování a retenci dešťových vod, pro rekreaci obyvatel. Navržené zelené plochy jsou zapojeny do celoměstského systému zeleně a propojují dosud nespojité úseky.“Odborníci Arniky jsou ovšem přesvědčeni, že způsob řešení i objem adaptačních opatření by ve studii měl být velkorysejší. Výstavba 21. století v době klimatických změn si žádá naprostou prioritizaci klimatických opatření, ať už se jedná o ochlazující a izolační zelené prvky, anebo nízkoemisní konstrukce budov.

Nejvýznamnějším opatřením k adaptaci na změnu klimatu, které nová územní studie navrhuje, je centrální městský park, umístěný na východ od železnice v prostoru bývalého nádraží Bubny. V návrzích má park rozlohu přibližně 6 hektarů a měl by se stát místem propojujícím Letnou s Dolními Holešovicemi. Park může sloužit nejen k rekreaci obyvatel Holešovic, ale také jako významný ochlazovací prvek v jinak zastavěném území a oáza pro rostlinné i živočišné druhy žijící v této lokalitě. Realizací centrálního parku by se podařilo vytvořit nový veřejný prostor s velkým ekologickým významem a druhovou rozmanitostí. Poloha, kterou autoři studie pro centrální park zvolili, také slouží k efektivnímu oddělení dopravní sítě od nově plánované výstavby. Park může pohltit část hlukového znečištění i imisní zátěže způsobené dopravou. Souvislá parková plocha se vzrostlými stromy, keři, květinami a travnatými plochami je zároveň účinným prvkem při hospodaření se srážkovými vodami, protože kořeny stromů a rostlin významně napomáhají k vsakování vody a jejímu udržení nejen v půdě, ale také v celkovém vodním koloběhu. Diskutabilní je ovšem vzhledem k objemu plánované výstavby velikost parku. Již nyní je jisté, že park nevykompenzuje emisní náklady výstavby i provozu budov, a zasloužil by si větší rozlohu. Výstavba v součtu podlažních ploch navýší současné vymezení v územním plánu téměř dvojnásobně. To bude mít vliv i na celkové množství zeleně v lokalitě, kterého by mohlo být významně více. Na centrální park mají dle územní studie navazovat další liniové vegetační koridory, které propojují území Holešovic se Stromovkou a také parkovými plochami kolem nábřeží. Nejen lidem, ale i živočichům, resp. rostlinám má tak umožněn pohyb mezi plochami zeleně, což přispívá k rozvoji přirozených ekosystémů vyskytujících se v městském prostředí. Takto bude zachován nadregionální biokoridor, který územím Bubny-Zátory prochází. Jeho zachování ovšem musí v praxi být důsledně monitorováno.

Jedním z dalších významných opatření je vymezení výsadbových pásů pro stromořadí, které budou mít podobu převážně souvislé liniové výsadby stromů, pokud možno oboustranné. Tento výsadbový pás rostlého terénu má sloužit jako prostor pro retenci a vsakování dešťové vody. Stromořadí zastíněním ulic ochlazuje lokalitu, odděluje pěší prostory od dopravních tepen a umožňuje živočichům přesun v rámci území. Dle Pražských stavebních předpisů je šířka výsadbového pásu min. 1,5 metru, doporučená je 2,25 m. Na městských třídách a ve významných ulicích platí povinnost výsadbových pásů, v ostatních ulicích je pak studií většinou doporučena. Studie dále navrhuje nový prvek vedle klasických stromových alejí, tzv. liniové vegetační koridory pro pěší. Jde o skvělý příklad adaptačního prvku na změny klimatu, protože zastiňuje ulice a napomáhá k ochlazování města i jeho obyvatel. Pokud jsou tyto koridory se stromy doplněny navíc o bylinnou složku, výrazně napomáhají k rozvoji přirozených ekosystémů a vsakování vody.   

Další nutnou změnou na území Bubny-Zátory je revitalizace nábřeží, doposud využívaných výhradně k dopravním nebo průmyslovým účelům, což zcela potlačilo potenciál nivních půd v okolí břehů řeky Vltavy. Nová územní studie navrhuje kompletní revitalizaci v podobě nových parkových a rekreačních ploch. Je nutno podotknout, že severní Holešovické nábřeží je v soukromém vlastnictví a podle dostupných informací je zde již naplánována zástavba celé plochy. I přesto byl vytvořen alternativní návrh, který by byl dle našeho názoru pro město, obyvatele i místní ekosystém přínosnější. Nivní půdy na březích Vltavy jsou velmi cenné pro efektivní zasakování vody (dešťové i říční v případě povodní) a jejich vlhké prostředí umožňuje zachování mokřadních ekosystémů. Územní studie navrhuje výsadbu stromů a výsev lučních porostů, které mají vysokou ekologickou i rekreační hodnotu. Zeleň by také umožnila propojení s centrálním parkem a liniovými koridory uvnitř území, což by napomohlo k zpřístupnění vody živočichům. V jižní části území se pak nachází Bubenské nábřeží, které je výrazně omezeno dopravou. Studie zde navrhuje vytvoření náplavky s omezeným prostorem pro vegetaci. V této oblasti je také naplánována výstavba nové budovy filharmonie, v jejímž okolí by dle našeho názoru bylo vhodné umístit několik stromů a vodních prvků, jako je například fontána nebo pítko. Tato opatření umožní alespoň minimální vsakování vody, ochlazování zastavěného území s hustou dopravní sítí a také poskytnou veřejné prostranství pro obyvatele Holešovic. Z hlediska dopravních řešení by pomohlo také odstranění posledního nájezdu, který studie v jižní části navrhuje zachovat.  

Koncepce výše zmíněných a dle našeho názoru zcela zásadních prvků zelené infrastruktury shrnují autoři studie takto: „Základní tezí konceptu budoucí vegetace je její provázanost, diferenciace, variabilita a diverzita vegetačních prvků. (…) V území byly vytvořeny podmínky pro založení a trvalou podporu masivní dosadby kvalitní vegetace v mnoha formách. Cenná je zejména možnost průchodů územím v „zelených“ koridorech a nově navržený centrální park. Samozřejmostí a pravidlem jsou navržené oboustranné aleje v ulicích. (…) Terén parkové plochy je vytvarován se záměrem zadržení a vsaku srážkové vody, umožňuje vznik vlhčin, sníženin s širokou mozaikou rostlinných společenstev, cílených na stabilizaci vegetace, mnohotvárnost a dlouhodobou hostitelskou funkci pro drobné živočichy.“ Pro tyto nestavební bloky v území platí požadavek na hospodaření s dešťovými vodami. V praxi se požaduje, aby umožňovaly vsaky a retenci dešťových vod z přilehlých komunikací. Územní studie navrhuje alespoň základní řešení v rámci adaptace na změny klimatu a je třeba, aby byly tyto návrhy prosazovány k následné realizaci. Studie pracuje rovněž s adaptací zastavěného území a snaží se myslet na hospodaření s vodou, ochlazování města i kvalitu života budoucích obyvatel lokality.

Obrázek11 6b012

Obr. 11 Vizualizace možné budoucí podoby Bubnů - pohled z jihu. Dostupné ve zveřejněné územní studii.

K naplnění těchto cílů napomáhají například vnitrobloky, což jsou více či méně uzavřené prostory uvnitř bloků zástavby. Územní studie navrhuje téměř většinu nových budov (obytné, ale i obchodní či administrativní) vystavět s vnitrobloky, které budou polosoukromé nebo zcela soukromé. Vnitrobloky jsou skvělým opatřením v zastavěných částech města, mohou být celé zelené a ochlazovat tak dané lokality. Zároveň mají významnou sociální funkci, protože slouží k interakci a rekreaci obyvatel, a vytváří tak komunitní prostředí v mnohdy anonymním městě. Nejenže zde lidé mohou vysazovat nejrůznější vegetaci, ale mohou zde zakládat například i komunitní zahrady, kompostovat, pořádat sousedské slavnosti a oživovat město. Pokud ve vnitroblocích existuje rostlý terén, záhony, bylinkové zahrádky, keře a stromy, mnohem lépe funguje zasakování vody do půdy a město není suchou pustinou. Lze také vymyslet komunitní projekty na hospodaření s tzv. šedou vodou a obyvatelé bloků, případně veřejnost, mají možnost zapojit se do ekologických komunitních aktivit. Problémem studie ovšem je, že vnitroblok s rostlým terénem vyznačuje pouze v některých případech, v jiných, zejména podél ulice Argentinská, vytváří„iluzi” vnitrobloků formou snížených vnitřních střech bez rostlého terénu. Problémem je i jejich soukromý charakter. Bude záležet na privátním aktérovi, jak se jejich realizace zhostí. Město by z hlediska adaptace na klimatickou změnu mělo vymezit silnější požadavky s ohledem na zadržování vody, objem zeleně i větší motivaci ke komunitním aktivitám. S tím ovšem souvisí i funkční využití budov, které by měly zajišťovat sociální mix v území. Zda to výstavba v osnovách studie zajistí, je nyní nejasné.

Další formou veřejného prostranství, která je součástí zelené infrastruktury, a kterou studie doporučuje do územního plánu zahrnout, jsou tzv. malé atypické plácky. Jedná se o menší specifické plochy ležící například na kontaktu ulic nebo v nikách objektů, které mohou sloužit k potkávání nebo rekreaci obyvatel Holešovic. Studie navrhuje v rámci těchto ploch vysadit stromy a keře či vytvořit menší palouky, které zajistí další vsakovací plochy a poslouží mimo jiné k ochlazení rušných komunikací i pohybu živočichů. Větší plochu, umožňující realizaci adaptačních opatření, představují náměstí. Ta jsou často velkými tepelnými ostrovy ve městě, proto je nutné na nich vysadit vegetaci, vystavět vodní plochy a/nebo nechat částečně nezpevněné povrchy, které nejenže umožní vsak dešťové vody, ale dovolí i vznik nových ekosystémů.

 

Obrázek12 a4cd0

Obr. 12 Vizualizace možné budoucí podoby Bubnů - pohled ze severu. Dostupné ve zveřejněné územní studii.

Na podobném principu fungují také zelené střechy. V rámci nové výstavby se požaduje, aby byla střecha navržených budov řešena jako zelená s přirozenou retencí pro dešťové vody, pokud to její tvar umožní. Vegetace vysazená na střechách může pozitivně ovlivnit nejen vsakování dešťové vody, ale také prašnost v ulicích, vzdušnou vlhkost (zabraňuje velkému suchu) a mikroklima lokality obecně, včetně jejího ochlazování. Podobně lze vysadit vegetaci také na fasádách nových domů a ve vnitroblocích. Lze použít speciální konstrukce nebo zdrsněné betonové povrchy, na kterých se vysází pnoucí rostliny, mechorosty, kapradiny nebo jakékoliv stínomilné rostliny. Takto lze vytvořit zastíněné a tím pádem i chladnější prostory pro obyvatele města. 

Zpátky do reality

Všechny výše popsané návrhy by bezpochyby napomohly městu k adaptaci na klimatické změny a měly by pozitivní vliv na obyvatele i ekosystémy Bubnů-Zátor. Zároveň jsou v souladu se stavemklimatické nouze, kterou Praha 7 tento rok vyhlásila. Radnice Prahy 7 se zavázala naplňovat opatření, která situaci pomohou zlepšit. Mezi tato opatření patří mimo jiné závazek rozšíření zeleně na území městské části, využívání dešťové vody a snahy o její efektivní vsakování i retenci, navyšování počtu vodních prvků nebo požadavek zelených střech a dodržování rostlého terénu. Tato opatření se konkrétně týkají i Bubnů. Požadavky, které radnice formulovala ale nejsou závazné, jedná se pouze o doporučení a přání radnice. A zde samozřejmě narážíme na střet zájmů. Městská část stojí proti zájmům developerů, kteří pozemky v Bubnech-Zátorech z větší části vlastní a je zcela na nich, zda návrhy nové územní studie uskuteční a zaplatí. Právě proto lze ve zveřejněné studii nalézt pokusy o kompromisy a může se snadno stát, že vedle centrálního parku bude stát navržené obchodní centrum, kterému nebudou schopni malí podnikatelé z Holešovic konkurovat. Podle slov Terezy Markové se radnice Prahy 7 obává především právní vymahatelnosti opatření, která budou ve studii definovaná: „Chceme polyfunkční území se stromy v ulicích, efektivní systémy na hospodaření s dešťovou vodou a rostlý terén, ale nakolik to bude závazné pro investory, aby podmínky museli dodržet v územním řízení a ve svých projektech, bude myslím nejtěžší uhlídat. Není to ani tak o tom, že tam bude napsané, že 30 % střech bude zelených, ale spíš o tom, v jakých konkrétních případech musí ta střecha být 100% zelená. Jakmile se zůstane pouze u procent, každý si je přizpůsobí a můžeme získat úplně jiný výsledek, než jsme chtěli. Hodně budeme hlídat také celkový vliv na veřejný prostor. To znamená prostupy lokality a její propojení, opatření na zmírnění dopadů klimatických změn i občanskou vybavenost a její kapacitu na území. I když to není tak, že tam může vzniknout úplně cokoliv, bojíme se, že ke kompromisu nedojde a Bubny zůstanou dál na mnoho let neprostupnou jizvou naší městské části.“ 

Například zmíněný mokřadní park v oblasti severního nábřeží s největší pravděpodobností vůbec realizován nebude, protože vlastníci území zvolí raději lukrativnější plán v podobě výstavby obytných nebo administrativních budov. Také je nutné si uvědomit, že studie slibuje zastavět až 60 % plochy Bubnů-Zátor obytnými domy, čímž se vytvoří bydlení až pro 25 000 obyvatel. Jak zvládne území další nápor už tak velmi husté dopravy? Kde budou tito lidé parkovat? Dokáže jeden park o rozloze 6 hektarů pojmout dosavadní i novou hlukovou a imisní zátěž? Jak bude naloženo s biokoridorem protínajícím území? Již teď je ze studie patrné, že počet veřejně přístupných parkových ploch bude vzhledem k navýšení zástavby nedostatečný. Také je nutné si uvědomit, že živé vnitrobloky, funkční zelené střechy nebo komunitní projekty v Bubnech-Zátorech územní studie nezajistí. Naše obavy potvrzuje členka Strany zelených a bývalá zastupitelka hlavního města Prahy nebo MČ Praha 6, Petra Kolínská: „Rešerše studie ukazuje, že hlavní trend je vytěžit území na maximum, a přitom využít technologické a architektonické „vychytávky“ (např. zelené střechy), které jsou svými dopady přátelské k životnímu prostředí. Úkolem ani cílem územní studie ale není garantovat změny v území či dosažené změny chránit. Územní studie navrhuje v území umístit nižší počet veřejně přístupných ploch, než by bylo vzhledem k počtu nových obyvatel a pracovních míst i deficitu zeleně v okolí bylo vhodné. Vynutit si realizaci naplánovaných zelených ploch a chránit je před devastací a zmenšováním však není úkol územní studie.“Podle slov Petry Kolínské snižuje nová územní studie bilanci zeleně v lokalitě Bubny-Zátory oproti platnému územnímu plánu o více než 30 %, což je v době klimatické krize jen těžko obhajitelné. Zcela zde chybí adaptační opatření zaměřená na využívání tzv. šedé vody a podmínka umístění vodních prvků v prostoru. „Pokud jde studie do podrobnosti stromořadí, mohla se zaměřit i na tento detail, a umístit kašny, fontány a další vodní prvky,“ říká Kolínská.

 Jaká bude konečná podoba budoucích Bubnů-Zátor?

Obrázek13 9fa69

Obr. 13 Současný stav území.

Obrázek14 43162

Obr.14 Současný stav území.

Zdroj fotografií z terénu: Nikola Havlová