Místní adaptační opatření

Sucha a letní vedra se staly něčím, na co jsme si v posledních letech už vcelku zvykli. V krajině přináší bídnou úrodu, nutí pěstitele k velké spotřebě vody, ta v důsledku obojího chybí v podzemních vrstvách. Poslední zprávy nás informují o masivním vymírání druhů fauny a flóry, dlouhodobě víme o razantním úbytku hmyzu, který má zásadní vliv na naše ekosystémy i hospodářství. Z měst se stávají během léta hořící pekla, ze kterých není úniku. 

Projevy klimatické změny jsme začali naplno pociťovat a prognózy nenasvědčují tomu, že by to mělo být v budoucnu jinak. Pokud neomezíme do roku 2030 radikálním způsobem množství vyprodukovaných emisí skleníkových plynů, nevyhneme se globálnímu oteplení vyššímu než 1,5 °C, což je hranice považovaná za maximální přípustnou k tomu, abychom se s důsledky jakž takž zvládli vyrovnat. Na jedné straně je zde nutnost okamžitě jednat v otázce produkovaných emisí. Tlačit na vlády, samosprávy, a další, aby přijali taková opatření, která zastaví fosilní průmysl, omezí stále narůstající emise z dopravy (nejen automobilové, ale hlavně letecké a lodní), a podpoří udržitelný způsob života. Bez tzv. „mitigace“ je budoucí osud naší planety velmi nejistý.

Na druhé straně už ale také víme, že určitá míra oteplení se nám nevyhne, naopak, je patrná už nyní. Je proto třeba se na ni připravit, adaptovat. Musíme myslet na taková opatření, která nám pomohou letní vedra lépe zvládat, umožní nám lépe a šetrněji hospodařit s vodou, a z našich měst a vesnic vytvoří místa příjemná k životu i v náročnějších podmínkách. Začít můžeme každý u sebe. Je opravdu nutné splachovat nebo zalévat pitnou vodou? Záchytné nádrže na užitkovou nebo dešťovou vodu dnes již mnoho nestojí a časem se vyplatí nejen ekologicky, ale i finančně. Co váš vnitroblok – je plný betonu? Třeba by se našel prostor i chuť vašich sousedů vytvořit z něj zelené místo, kde se v létě nejen zchladíte, ale získáte tím třeba i nové místo pro scházení se a společné večery. Na obojí navíc můžete sehnat grantovou podporu – třeba program „Dešťovka“ nabízí podporu pro využívání dešťové vody.

Příklady konkrétních řešení adaptace prostorů měst na klimatickou změnu jsme začali mapovat s místními obyvateli a samosprávou. Jak se popasovat s ozeleněním a zachytáváním vody na sídlišti? Co dělat, když hrozí velká zástavba zelených ploch? A jak se dá zpříjemnit a zadaptovat městský vnitroblok? To vše chceme zachytit v našich případových studiích, které budeme zveřejňovat v průběhu léta.

 

Jednotlivé studie najdete zde:

Praha 12 – adaptace sídliště>>>

 

14 SENOVAZNE NAM 3728 1b9f1

foto: Petr Zewlakk Vrabec