Příprava Metropolitního plánu Prahy, který by měl definovat rozvoj metropole na další desetiletí, se dostala do fáze zpracování a vypořádávání připomínek veřejnosti a veřejných institucí. K plánu jich dorazilo celkem 45 968. Dle vyjádření magistrátu je významná část z nich věcně shodná. Je tedy na místě osvětlit důvody četnosti těchto připomínek. Někteří představitelé vedení Prahy namísto toho o shodných připomínkách hovoří jako o zbytečném zatěžování úředníků a ve veřejných vystoupeních snižují jejich váhu. Organizace Arnika a AutoMat apelují na zástupce města, že taková shoda je důležitý signál zájmu Pražanů o budoucnost metropole.

Odbor územního rozvoje pražského Magistrátu eviduje po ročním sčítání a třídění celkem 29 971 duplicitních připomínek. Organizace Arnika a AutoMat, které se dlouhodobě zabývají rozvojem Prahy, to považují za důležitý příklad vzácné shody veřejnosti, k níž v tak složitém tématu nedochází často. Váhu duplicitních připomínek ovšem podle nich někteří zástupci magistrátu zlehčují. Svědčí o tom některé výroky na prezentacích pro městské části a veřejnost, které na začátku léta město připravilo, i způsob komunikace v tiskových a písemných výstupech. Své výhrady ke způsobu komunikace a bagatelizování duplicitních připomínek Arnika shrnula ve svém dopise náměstkovi primátora pro územní rozvoj Petru Hlaváčkovi minulý týden.

Dopis Arniky Petru Hlaváčkovi najdete tady>>>

“Počet připomínek ukazuje, že Pražané mají o své město zájem, a jsou ochotni trávit čas tím, že si nastudují složité principy územního plánování a následně podají připomínky, anebo se na principu komunitního sdílení ztotožní s připomínkami sousedů či odborných organizací. Nenápadné zesměšňování toho, že někteří občané podali velké množství stejných připomínek, je podle nás znakem neúcty k velkému objemu náročné práce, kterou tito Pražané věnovali metropoli ve svém volném čase,” upozorňuje Václav Orcígr z Arniky.

 “Magistrát a IPR často žehrají na to, že se plánování účastní pouze zanedbatelná část veřejnosti a že zapojení občanů je nedostatečné. Příklad duplicitních připomínek k Metropolitnímu plán působí dojmem, jakoby široká občanská aktivita neměla žádný smysl,” říká Michal Lehečka ze spolku AutoMat. To ale odporuje logice procesům participace a připomínkování. “Jednotlivé připomínky k návrhu plánu je podle našeho názoru třeba posuzovat nejen z hlediska odborné urbanistické relevance, ale i hlediska četnosti připomínek, protože i toto kritérium má nezpochybnitelnou společenskou relevanci,” doplňuje Lehečka. 

Nejasný stále zůstává i způsob vypořádání připomínek městských částí a dotčených orgánů státní správy. Ty v některých případech podaly zcela zásadní připomínky, které poukazují na problémy v zásadních koncepčních mechanismech plánu. Bez jejich kvalitního zapracování přitom nebude možné plán schválit.

"Připomínky občanů a městských částí jsou projevem zájmu o uspořádání území a vycházejí z podrobné znalosti místních poměrů. Stejně tak připomínky DOSS vycházejí z odborných znalostí v oblasti jejich působnosti. Ani jedny tak nelze brát na lehkou míru. Víc hlav víc ví a pořizovatel nemůže a priori předpokládat, že vše ví lépe. Je tak třeba se připomínkami zabývat s otevřenou myslí," upozorňuje zastupitel MČ Praha 4 Jan Slanina.

 

Zařazeno v kategorii Novinky

 

Není žádným tajemstvím, že patříme k velmi hlasitým kritikům připravovaného Metropolitního plánu. V červenci nás proto oslovil web flowee.cz se žádostí o rozhovor pro sérii příspěvků o nově vznikajícím strategickém dokumentu. Redakce chce údajně dát prostor jak autorům a zastáncům, tak i oponentům. Po vzájemné domluvě jsme souhlasili s publikováním needitovaného rozhovoru, pod který měl být přidán komentář zástupce Institutu plánování a rozvoje. 

Bohužel, namísto rozhovoru redakce zveřejnila redakční článek Nejtěžší dokument Prahy: Nový Metropolitní plán váží 60 kilogramů s vytrženými citacemi kolegy Martina Skalského z Arniky bez hlubšího kontextu. Téměř všechna tvrzení navíc okomentoval přímo tiskový mluvčí IPR Marek Vácha, aby článek vytvářel dojem vyvážené diskuze. 

S tímto postupem vůbec nesouhlasíme. Pokusili jsme se několikrát spojit s redakcí kvůli stažení článku, avšak bezvýsledně. Proto jsme se rozhodli zveřejnit rozhovor v nezkrácené podobě sami na našem webu.


Patříte k velkým kritikům současné verze metropolitního plánu. Jaké jsou vaše hlavní výhrady a kterou z nich považujete za nejzávažnější?
IPR dává v podobě Metropolitního plánu developerům volné ruce a chce dovolit stavět prakticky cokoliv téměř kdekoliv. Navrhuje totiž zahustit pražskou zástavbu na úkor parků a zelených ploch, sportovišť a dokonce veřejné vybavenosti. Všechny tyto dosud chráněné  plochy mění na zastavitelné, což může mít katastrofální dopady. Parky, pásy vegetační zeleně a drobnější zelené plochy ztratí veškerou ochranu před komerční zástavbou. Ušetřeny nezůstanou ani zahrádkové kolonie. Lukrativní parcely, například na Ořechovce, Libeňském ostrově nebo na Jenerálce, by plán dobrovolně vydal napospas developerům, kteří o ně usilují už desítky let a které dosud místní obyvatelé úspěšně brání.

V podobném duchu plán zbavuje ochrany také veřejnou vybavenost, pro kterou nikde nevymezuje konkrétní pozemky. Město tak bude mít velký problém zajistit pro Pražany školy, školky, ordinace, knihovny a další nekomerční, avšak nezbytnou infrastrukturu. V některých případech by městské části mohly dokonce o ty stávající přijít.

Problém také vidíme v tom, že  návrh plánu nereguluje výšky budov. Například na Pankrácké pláni, ale i v řadě dalších ctvrti, chce umožnit postavit věžáky o výšce více než 100 metrů, a Praze proto hrozí vyškrtnutí ze seznamu světového dědictví UNESCO.

Metropolitní plán nestanovuje pro výstavbu prakticky žádná pravidla. To může mít závažný dopad na využití cenných území dnešních brownfieldů v centru města. Ve všech progresivních metropolích Evropy se přitom nejcennější plochy v centrech zastavují s rozmyslem, aby nové budovy přinesly dlouhodobý užitek celému městu, ne jen krátkodobý výdělek developerům.

Totožné výtky měly místní občanské spolky, památkáři, architekti, urbanisté, ekologové, sociologové a především většina městských částí. Nejtvrdší kritika ovšem přišla  od ministerstev životního prostředí a kultury a odboru ochrany prostředí pražského magistrátu, podle nichž plán odporuje nejen stavebnímu zákonu, ale dokonce i Ústavě. Stanoviska ministerstev a dalších státních úřadů jsou ovšem bez výjimek závazná a plán se podle nich bude muset přepracovat. 

Tvrdíte také, že metropolitní plán nedbá na zeleň. IPR však tvrdí, že to je záležitostí stavebních předpisů a ne Metropolitního plánu.
Způsob, jakým Metropolitní plán stanovuje pravidla pro výstavbu, se samozřejmě přímo dotýká i parků. Veškeré parky a zahrádkářské kolonie jsou v návrhu plánu vymezeny jako zastavitelné. Je to nevratný krok a v budoucnu by stačila jen drobná změna územního plánu a na jejich místě může vyrůst prakticky jakákoliv stavba. V posledních letech vlny spalujících veder z Prahy vytváří pomalu neobyvatelné město. Dobře víme, že nejrozpálenější místa pomáhají chladit právě stromy, trávníky, pásy zeleně i vodní plochy. 

V březnu jste se v rámci debaty nad metropolitním plánem setkali s náměstkem Hlaváčkem, nelíbil se vám jeho přístup k (povětšinou) negativním stanoviskům (nejen) státních úřadů. Změnilo se něco za toho čtvrt roku?

Nezměnilo se v podstatě nic a pokud ano, tak spíše k horšímu. Náměstek Hlaváček nám  navrhl, abychom se s ním a jeho kolegy scházeli na schůzkách, kde bychom mohli projednat naše připomínky. Během schůzek však nešlo o debatu založenou na odborných argumentech. Pouze se nás snažili přesvědčit, že se mýlíme a vůbec ničemu nerozumíme. Když jsme odmítli naše výhrady odvolat, oznámili nám, že už se s námi dále scházet nebudou, protože jsme doslova příliš negativní. 

IPR tvrdí, že se v současné podobě se jedná pouze o návrh, který je ve fázi připomínek. Jak hodnotíte zapojení odborné i laické veřejnosti?
Zapojování neproběhlo, jak si leckdo představoval. IPR připravoval Metropolitní plán bezmála šest let. Laická i odborná veřejnost po celou dobu upozorňovala na řadu závažných problémů. Autoři Metropolitního plánu měli dost času je odstranit, ale neudělali to. Naopak komentáře odmítli a odkázali na připomínkové řízení. Jakmile odstartovalo období pro podání připomínek, zaměstnanci IPR začali na kritiku reagovat nenávistnými komentáři. IPR dokonce Arnice vyhrožoval žalobou. Naše argumenty se přitom opírají o důkladnou právní analýzu, odborné názory předních nezávislých expertů a mnohaletou praktickou zkušenost z územních a stavebních řízení. 

Podobná zkušenost jsme navíc nezažili poprvé. Před třemi lety si institut objednal nezávislé posudky, které byly velmi kritické. Například Asociace pro urbanismus a územní plánování označila převážnou část tehdejší verze návrhu za nezákonnou. IPR se autorům posudků odměnil podáním stížnosti, kterou řešila Česká komora architektů. Disciplinární řízení nakonec zastavila jako bezdůvodné.

Které části metropolitního plánu jsou podle vás kvalitní, se kterými byste dokázali souhlasit? Nebo je to opravdu tak, že se musí úplně celý přepracovat?
Metropolitní plán je natolik nejasný a obecný a dává natolik neomezené možnosti pro komerční development, že se v něm přínosy hledají jen velmi těžko. Jako pozitivum vidím snahu o srozumitelnější, přehlednější a modernější plán. Ovšem jeho pojetí coby autorského díla, do kterého nemá nikdo právo mluvit, je naprostý omyl popírající principy otevřené demokratické společnosti. Obávám se bohužel, že nejde o chybu způsobenou idealismem, ale záměr vycházející ze snahy vyjít vstříc soukromým komerčním zájmům. 

Když to tedy shrnu, množství závažných chyb, o kterých už byla řeč, v návrhu drtivě převládají. Jak jsem již zmínil, už jen kvůli kritickým a nesouhlasným stanoviskům ministerstev budou muset autoři Metropolitní plán přepracovat. V opačném případě hrozí vleklé soudní spory a může se dokonce stát, že se Praha ocitne bez územního plánu, což by byla ostuda a katastrofa. 

Jaký je váš názor na vybudování nové přepravní trasy na letiště? 
Praze kvalitní a důstojné spojení s letištěm zjevně chybí. V současné době se cestující mohou z letiště Václava Havla do Prahy dopravit buď autem, nebo autobusem, které akorát zvyšují dopady extrémní dopravní zátěže. Město by proto mělo přijít s řešením, které uleví silnicím od náporu autobusů a pomůže snížit emise v ovzduší z dopravy. V neposlední řadě jde také o první dojem turistů z Prahy, kteří museli ještě donedávna snášet kufry do první stanice metra po schodech, protože magistrát zapomněl postavit eskalátory.

 

Zařazeno v kategorii Novinky

Prezentace ze semináře zaměřeného na Metropolitní plán a především to, jak myslí ve svém zpracování na seniory. Jak se bude žít v hlavním městě, až Metropolitní plán začne platit? Proč a jak ho připomínkovat a co chtít po politicích? Není vám jasné, jak bude to může s Metropolitním plánem dopadnout? Vystoupili Vendula Zahumenská a advokát Petr Svoboda. 

 

Mgr. Vendula Zahumenská, Ph . D., Arnika: Metropolitní plán, Co se děje a co se může stát

 

 

JUDr., Petr Svoboda, PhD., PF UK: Aktuální otázky územního plánování

Zařazeno v kategorii Novinky

Právě teď nastala léta očekávaná chvíle: v červenci bude možné připomínkovat Metropolitní plán Prahy. Je to nový a složitý územní plán, který přináší zcela novou metodiku a celou řadu obav.

Dovolí developerům zastavovat parky? Budou mizet školky a zdravotnická střediska? Co přesně znamená zahušťování Prahy, o kterém mluví autoři plánu? Přijďte si poslechnout vše podstatné a sdílet své zkušenosti s druhými.

 


Seminář pro občany zabývající se Metropolitním plánem Prahy proběhne 14. května 2018 v Klubu Techniků na Novotného lávce od 17 hodin.


Co se bude řešit:

• Průběh připomínkování Metropolitního plánu

• Jak napsat a podat připomínku

• Připomínky Arniky

• Typické problémy, na které se při psaní připomínek zaměřit

• Co se bude dít dál po podání připomínek

• Sdílení zkušeností spolků a občanů


Na semináři vystoupí:

• Mgr. Michal Lehečka, Auto*Mat

• Prof. Ing. Arch. Karel Maier, CSc., Fakulta architektury, ČVUT

• Mgr. Václav Orcígr, odborník Arniky

• JUDr. Petr Svoboda, Ph. D., advokát, Právnická fakulta UK

• Prof. RNDr. Luděk Sýkora, Ph. D. Přírodovědecká fakulta UK

• Mgr. Vendula Zahumenská, Ph. D., právnička Arniky


Seminář je zdarma.

Případné dobrovolné příspěvky vítáme – využijeme je na  zaplacení pronájmu sálu a  občerstvení. Na  semináři je zajištěno drobné občerstvení (čaj, káva, sušenky, ovoce).

Prosíme o přihlášení skrze tento formulář: https://goo.gl/forms/0gAv25WiwIGyb9592 nebo na email judita.cisarova@arnika.org .

 

Zařazeno v kategorii Novinky

"Praha je jedno z nejzelenějších měst na světě. Počátkem května přestává být město vidět a začíná být vidět zase až na podzim v listopadu. To si málokdo uvědomuje. Myslím si, že to je jedna z věcí, kterou se společnost musí naučit vnímat. Aktivisti tvrdí, že chrání každou zeleň, ale zeleň není kulturní krajina. Ta vypadá jinak. Nežijeme v divočině. Praha je kulturní město, má krajinnou složku velmi výraznou, ale ta je bohužel neudržovaná. Správa takového rozsahu parků je velmi nákladná. Proto jsou parky, mimo jiné, přerostlé, zarostlé náletem, je v nich od 2. světové války spoustu stromů, které v nich nemají co dělat a chybí v nich vybavenost."

Roman Koucký, „Sídliště jsou tikající bombička. Stárnou, hloupnou a chudnou“. Echo24.cz.

 

Zastavitelné parky

Když Arnika v pondělí 16. 4. zveřejnila svoje úspěšné video o Metropolitním plánu, mnoho lidí začalo zastavitelnost parků obhajovat. Ano - jsou zde dva názory na to, jestli je správné vymezit dosud nezastavitelné plochy (především zeleň)  v Praze jako zastavitelné. My stojíme za tím, že ne. Považujeme to totiž za zásadní snížení ochrany parků. Tvrzení, že tomu tak není považjeme za nepravdivé a matoucí. Podívejme se nyní na celý problém blíže. Nejlépe je začít u výkresů.

Takto vypadá zastavititelné a nezastavitelné území v územním plánu dnes. Světle zelená zobrazuje nezastavitelné území, červená to zastavitelné. Jasné rozdělení a jasná ochrana pro zeleň ve městě. Výkres si můžete sami prohlédnout zde.

 

praha dnes

 

A co Metropolitní plán? Ten rozšířil zastavitelné území takto. Jak vidíte, vše na tomto výřezu je zastavitelné (i když jde o zelenou barvu).

 

mpp zastavitelnost 32352

 

Tady je výřez z verze 3. 3. - pro lepší představu (může se od aktuální verze v drobnostech lišit, ale nebude to rozeznatelné v rámci zobrazení celé Prahy). Černá přerušovaná čára je hranice - vše uvnitř je zastavitelné. Podobný obrázek z aktuální verze MPP ještě není k dispozici, protože se předělává web, kde je mapový podklad snadno dostupný.

 

praha ztra

 

Vidíte ten rozdíl? My ano.

 

Co na to stavební zákon?

Nejdůležitější je, jak vidí věc stavební zákon. Ten je totiž nadřazený Pražským stavebním předpisům (PSP), a proto je třeba vzít do ruky stavební zákon jako první. Zákon jasně říká, že se území města dělí jednak na zastavěné a jednak na nezastavěné. (Stejné dělení najdete i v PSP). Dále říká, že územní plán vymezuje zastavitelné plochy. Podle stavebního zákona je ZASTAVITELNOU PLOCHOU PLOCHA VYMEZENÁ V ÚZEMNÍM PLÁNU K ZASTAVĚNÍ. Nic víc, nic míň. Stavební zákon samozřejmě neřeší žádné nestavební bloky.

Stavební zákon je tím hlavním předpisem, který řeší terminologii územního plánování, a Pražské stavební předpisy by měly jednou dané termíny a jejich obsah respektovat. To vyplává mj. z Metodického pokynu Ministerstva vnitra nazvaný "Pravidla pro vydávání právních předpisů obcí, krajů a hlavního města Prahy" mj. uvádí: "Je třeba dbát na to, aby použité pojmy byly v souladu s pojmy použitými v navazujících a souvisejících právních předpisech (zejména vyšší právní síly) tak, aby jejich vzájemný vztah nevyvolával pochybnosti. Je-li nutno výjimečně použít pojem, který byl v jiném právním předpise použit v odlišném významu, je třeba takový pojem samostatně definovat." Neexistuje odůvodnitelná nutnost, že by jedině Praha musela používat v jiném významu pojem zastavitené území, který už je jednou definovaný ve stavebním zákoně.

Metodická pomůcka vlády pro přípravu návrhů právních předpisů od jednoho z největších odborníků na správní právo Josefa Vedrala dokonce říká: "Vymezení pojmů nelze uvádět v prováděcím právním předpisu, jde-li o pojmy, které užívá zákon." Definici zastavitelných ploch, nezastavitelných pozemků a zastavěného území tedy máme danou stavebním zákonem.

Stavební zákon také požaduje, aby vymezení nových zastavitelných ploch bylo řádně odůvodněno. Hlavně ale chce, aby bylo v souladu třeba s ochranou přírody. Vymezení zastavitelných ploch je jednoduše tím nejdůležitějším úkolem územního plánu. Pokud jsou vymezeny zastavitelné plochy na úkor zeleně, výrazně to také oslabuje pozici samosprávy. To je stejné jako u zcela nedostatečného vymezení ploch pro veřejné vybavení, ale tomu se budeme věnovat až někdy příště.

 

Co říkají Pražské stavební předpisy?

Pražké stavební předpisy také rozlišují mezi zastavitelným a nezastavitelným územím. Podle čl. 3 mj. platí, že nezastavitelné území, tvoří plochy nezastavitelné v nezastavěném území a plochy nezastavitelné v zastavěném území. Nevidíme jediný důvod, proč by tedy parky nemohly zůstat nezastavitelné - PSP takové plochy docela dobře znají. Nepochybně neuspěje jako důvod ani tvrzení, že se parky vymezují jako zastavitelné proto, že je v nich třeba umisťovat drobné stavby. To je účelové. Stejného efektu lze samozřejmě dosáhnout skrze dobré regulativy územního plánu umožnit i v územích nezastavitelných.

Institut plánování a rozvoje dále tvrdí, že parky jsou veřejným prostranstvím a že jsou proto zařazeny do zastavěného území. To nikdo nepopírá. Problém je, že zastavěné území je něco úplně jiného, než zastavitelné. Zastavitelné teprve určuje, že do budoucna se někde ještě může stavět. Naopak - v zastavěném území mohou být nezastavitelné pozemky. Praha dnes má uvnitř zastavěného území řadu nezastavitelných pozemků - zeleně. Není tedy pravdou, že by bylo nutné vymezovat nové zastavitelné plochy ze zákona.

Kromě zastavitelných a nezastavitelných území znají PSP ještě tzv. nestavební a stavební bloky. Nestavební bloky jsou vymezovány územním plánem v rámci zastavitelných ploch. Jak je využívá Metropolitní plán?

Metropolitní plán samozřejmě vymezuje nestavební bloky v zastavitelném území. To jsou právě parky. Je tu však jeden zásadní problém:  Vymezení stavebního či nestavebního bloku je možné změnit změnou územního plánu. Po novele stavebního zákona probíhají změny v urychleném režimu. Změna nestavebního bloku bude jednoduchá a rychlá. Naopak - změnit již jednou vymezené zastavitelné území je téměř nemožné. Praha by musela vlastníkům pozemků platit miliardy (podle § 102 stavebního zákona). Naopak - změna územního plánu z nezastavitelné plochy na zastavitelnou je složitá a soudy takové změny obyvkle ruší - obce totiž nejsou schopné doložit, že je taková změna nezbytná.

 

Co si zapamatovat?

Vymezení zastavitelného území na úkor zeleně v Metropolitním plánu je nebezpečné. Územní plán musí vždy dobře zdůvodnit, proč vymezuje nové zastavitelné plochy. Pokud je v zastavitelném území park vymezen prostřednictvím nestavebních bloků, existuje značné riziko, že hranice bloku budou snadnou změnou územního plánu změněny. S tím neudělají PSP ani Metropoltiní plán nic, pokud nadále budou parky vymezeny jako zastavitelné. V takové situaci není nikdo schopen zaručit, že v Metropolitním plánu vymezení nestavebního bloku zůstane (i když PSP budo nadále nestavební bloky upravovat). Jediné, co v Metropoltiním plánu zůstane téměř jistě, je možnost dnes volné plochy zastavět.

Tvrdit, že regulace stavebním a nestavebním blokem je dostatečná, je proto velmi odvážné. To, co skutečně poskytne parkům a zeleni obecně ochranu, je zachování nezastavitelných ploch.

Metropolitní plán ve výsledku chrání pražskou zeleň méně, než je chráněna v obcích, které žádný územní plán nemají. V těch jsou totiž parky nezastavitelné ze zákona (§ 2 odst. 1 písm. e) stavebního zákona). Proti celému způsobu vymezení nových zastavitelných lokalit tam, kde je dnes nezastavitelná zeleň navíc mluví neurčitost a nejasnost stávajícího návrhu Metropolitního plánu a naprostý nedostatek regulativů. Tato situace neposkytuje žádné záruky, že dotčené lokality skutečně nebudou v budoucnu zastavěny trvalými stavbami. 

 

Přečtěte si celou odbornou připomínku k zastavitelnosti.


 

 

 

Zařazeno v kategorii Novinky