Uplynulý víkend patřil na holešovickém nábřeží v okolí lodi Altenburg festivalu o právu na město Vzpurná Praha. Teoretický koncept, který staví obyvatele měst do pozice hlavních tvůrčích elementů městských prostorů, se festival snažil pojmout v co nejširší rovině. Vedle tématu bydlení, které se vzhledem k současné krizi a nedostupnosti stalo jedním z ústředních témat festivalu, se tak v přednáškách a panelech objevila i témata jako udržitelná doprava, život ve městech pro lidi s postižením anebo panel s představením pražských komunitních projektů.

Arnika se na akci podílela ve více rovinách. V panelu o transformaci Prahy po roce 1989 vystoupil předseda sdružení Martin Skalský, který popisoval neoliberální obrat v řízení města optikou občanské společnosti. V pátek jsme se pak na programu podíleli vernisáží výstavy pražských adaptačních opatření na změnu klimatu anebo vystoupením expertky na prostorový ageismus Lucie Vidovičové, kterou jsme na festival pozvali v souvislosti s naším projektem o stáří ve městě.

Fotogalerii z festivalu od Petra Zewlakka Vrabce, který fotil i naši soutěž adaptačních opatření, najdete na facebooku akce>>>

Zařazeno v kategorii Novinky

Anketa pořádaná spolkem Arnika o nejlepší způsob, který chrání Prahu a obyvatele před extrémním vedrem a suchem, zná své vítěze. Nejvyšší počet hlasů i pozornost odborné poroty získal obnovený tok Rokytky v Hloubětíně. Oblíbenou klimatizací jsou pro Pražany také park ve Stromovce a Kinského zahrada.

Mezi parky, zelenými střechami, fasádami, pítky a kašnami jsou meandry Rokytky doslova unikátním řešení, které od Pražanů získalo 98 hlasů. Regulované vybetonované koryto doznalo změn před čtyřmi lety a nahradil jej přirozenější meandrující tok, který umožňuje rozliv vody do louky. Jednak má zabránit ničivým povodním během přívalových dešťů, zároveň pomáhá zadržet vodu v okolí, která odpařováním ochlazuje vzduch. 

„Ve většině měst je velice nízká propustnost povrchů, dešťová voda je odvedena kanalizací a dále se nevyužívá. Voda je přitom nezbytná k tomu, aby fungovaly přírodní klimatizační jednotky. Právě proto za mě vítězí meandry Rokytky,“ říká člen odborné poroty ankety Adam Vizina z Národního ústavu vodohospodářského.

Lidé na druhém a třetím místě zvolili oblíbené parky ve Stromovce se 47 hlasy a Kinského zahradu se 42 hlasy. Oba parky ukrývají řadu zelených zákoutí, vzrostlé stromy a vodní prvky. Najdeme tam také pítka pro uhašení žízně a lavičky pro odpočinek.

„Anketou jsme chtěli Prahu i její obyvatele inspirovat, jak dále usnadnit život v rozpálené metropoli. Zajímavé je, že Pražané oceňují i nápady mimo obydlené centrum, a uvědomují si, jak důležitá jsou opatření v krajině. Proto nás vítězství meandrů Rokytky mile překvapilo,“ dodává Václav Orcígr z Arniky.

Anketu, do které se zapojilo 747 lidí, vyhlásila Arnika v červenci letošního roku. Pražané a tříčlenná odborná porota následně vybírali z celkem 62 řešení v průběhu léta až do konce září. Odbornou porotu tvořili Adam Vizina z Národního ústavu vodohospodářského, Josef Patočka z hnutí Limity jsme my a Bohuslav Binka z Masarykovy univerzity. Fotografie klimatizačních jednotek Prahy, jejichž autorem je Petr Zewlakk Vrabec, Arnika představila na výstavě v rámci festivalu Vzpurná Praha na konci září 2018.

 

Zařazeno v kategorii Novinky

Letos již podruhé jsme usporádali soutěž městských adaptačních opatření na klimatickou změnu. Nafotili jsme desítky různých druhů opatření a popsali, jak ve městě fungují. Odborníky, kteří se klimatickou změnou zabývají, jsme nyní oslovili, aby nám na základě svých zkušeností popsali, jakou roli hrají městská opatření nejen pro pobyt ve městě v parných letních dnech, ale co znamenají i v kontextu celkového boje s klimatickou změnou. Co si o nich myslí Adam Vizina z Národního ústavu vodohospodářského, Josef Patočka z hnutí Limity jsme my nebo Bohuslav Binka z Masarykovy univerzity v Brně?

Experty jsme oslovili se dvěma otázkami:

1)      Proč jsou pro města důležitá adaptační opatření na změnu klimatu?

2)      Které ze soutěžních adaptačních opatření se Vám líbí nejvíce?

A odpovědi?

 

Adam Vizina, Národní ústav vodohospodářský:

Vizina d1ee6

1) V posledních letech dopady změny klimatu pocitově zažívá prakticky každý, ať už se jedná o město či vesnici. Ve většině případů změnu hodnotíme, zdali nám je příjemná či ne, bez velkého samotného vedlejšího dopadu, ale i osobního nadhledu. Právě silnější projevy, které jsou ve městech citelnější, v nás vzbuzují otázky, co další změna přinese a je možné se na ni adaptovat? Je zcela zřejmé, že nárůst teplot bude nadále trvat i díky velké setrvačnosti celého systému a ve městech bude narůstat vliv tepelného ostrova, který s sebou ponese nárůst počtu tropických dní i nocí. Při zvýšené teplotě má vzduch také více energie a dokáže saturovat více vodních par, které někde spadnou ve formě srážek. Ve městech lze tedy očekávat nárůst extremity bleskových povodní, kdy může docházet k rozvodnění malých toků a přetížení kanalizací. Ve většině měst je velice nízká propustnost povrchů a dešťová voda je odvedena kanalizací a dále se nevyužívá. A právě voda je nezbytná k tomu, aby fungovaly přírodní „klimatizační jednotky“, které jsou navrhnuty ve velké míře adaptačních opatření. Při návrhu opatření je nutné si uvědomit, aby právě voda byla k dispozici při snížené dostupnosti vody (bude upřednostněno zásobování pitnou vodou), tak aby daná opatření fungovala. Ve městech i v krajině musí vzniknout komplexní opatření, které se budou navzájem podporovat, i když budou prvotně cílit na jiný problém.

2) Meandry Rokytky

 

 

 

Josef Patočka, hnutí Limity jsme my:

patocka 8c717

 

1) Přizpůsobit se teplejšímu a extrémnějšímu klimatu, které jsme si spalováním fosilních paliv od průmyslové revoluce navařili a jehož bylo letošní nesnesitelně horké léto pouhou ochutnávkou, budeme muset. Příliš často se ovšem o významu změn klimatu pro budoucnost našich měst uvažuje nekoncepčně a bez kontextu jako o pouhém technickém problému. Z oficiální rétoriky úřadů se občas může zdát, jako by k „adaptaci“ stačilo nainstalovat pár pítek a zasadit nějaké ty stromy a všechno bude jako dřív. Není tomu tak.
Nezvládneme-li v první řadě vyřešit příčiny a přestat problém zhoršovat přidáváním dalších skleníkových plynů do atmosféry, žádné „adaptace“ nám nepomohou. Dosud jsme planetu oteplili o jeden stupeň Celsia – a výsledky pozorujeme všude kolem sebe. Už za hranicí dvou stupňů oteplení může přitom podle vědců nastat scénář, kdy se vinou zpětných vazeb v klimatickém systému oteplování vymkne z kontroly a bude směřovat ke klimatickým podmínkám veskrze neslučitelným s fungováním uspořádané civilizace. Čeká nás tudíž přizpůsobení mnohem zásadnější: rychlé snížení emisí skleníkových plynů směrem k nule.
Tváří v tvář klimatické krizi tak i v rámci měst potřebujeme naléhavě koordinovaný a inteligentní postup, který bude nejen zmírňovat již nevyhnutelné důsledky, ale především rychle minimalizuje naši závislost na fosilních palivech. Dobrou zprávou je, že investice do snižování emisí mohou současně prospět také kvalitě života i sociální spravedlnosti našich měst. Mezi vůbec nejdůležitější opatření patří programy, jež důsledně omezí úroveň automobilové dopravy na nejnutnější minimum a namísto ní budou podporovat dostupnou dopravu veřejnou a bezmotorovou. Právě tak zateplování domů může prospět sociálně slabým, kteří dnes musí podstatnou část rodinných rozpočtů odvádět na účty uhlobaronů a fosilních korporací.

2) Ze soutěžních opatření vybírám komunitní zahradu Smetanka. Proměna sluncem sežehlého brownfieldu v živý, zelený a společně spravovaný prostor dobře ilustruje, že k adaptačním opatření nejsou vždy třeba milionové rozpočty a byrokraticky řízené projekty: stačí dát prostor spontánní občanské sebeorganizaci a nechat lidi dělat, co je těší. Pěstování vlastní zeleniny i rozvoj příležitostí k smysluplnému trávení volného času ve městech navíc pomáhá snižovat emise z dopravy potravin a cestování za „přírodou“. Sympatie si pak zaslouží v neposlední řadě z rozhořčení nad tupou omezeností radnice Prahy 2, která kvetoucí projekt bezdůvodně zadupala do země.

 

Bohuslav Binka, FSS Masarykova Univerzita, katedra environmentálních studií

binka e2544

1) Jedním z nejdůležitějších faktorů každé polemické debaty je v konečném důsledku vždy čas. Spor o otázku, zda je Danteho Božská komedie významné literární dílo bylo možné vést kolem roku 1330 nikoliv však v roce 1920. Spor o význam tanku jako bojového prostředku bylo možné vést v roce 1917, ale v žádném případě ne v roce 1944. Času prostě umí říct podstatné ano či ne. A stejně razantní odpověď času přišla i v otázkách globálních změn klimatu. Zatímco v roce 1970 mohl seriózní vědec platnost hypotézy o globálním oteplování zcela oprávněně napadat v roce 1995 už byla možnost takové kritiky výrazně menší a dnes význam problému klimatických změn zpochybňují jen lidé zcela vně seriózní diskuse. Jednoduše řečeno podivíni a blázni. A to samé platí o adaptačních opatřeních na změnu klimatu – otázka se v čase posunula z polohy „Jsou potřeba?“ do polohy „Které z možných opatření nám může pomoci nejlépe?“ Otázku „Zda?“ nahrazuje otázka „Jak?“ A je nesmírně důležité, že na otázku „Jak?“ poskytuje tato soutěž tolik výrazných a zajímavých odpovědí.

2) Nejvíce se mi líbí vnitroblok v Železné ulici, protože v tomto zákoutí k sobě nachází cestu zkamenělý čas historické Prahy a zelený přírodní i přirozený život. Estetika tohoto zelenání města je neodolatelná a přitom stále jde o pragmaticky výhodné opatření proti důsledkům klimatických změn.

 

 

Zařazeno v kategorii Novinky

Sociologický ústav AV ČR (SOÚ AV) uspořádal uplynulé pondělí celodenní workshop o projevech klimatické změny ve městech. Ukázal některé z aktuálních výzkumů, které se uskutečnily ať už v souvislosti se zkoumáním konkrétních adaptačních či mitigačních opatření měst, anebo se vztahovaly k výzkumům veřejného mínění a postojů v otázce klimatické změny. Speciálně pro nás v Arnice byl jeho přínos cenný především onou sociologickou perspektivou, kterou chceme dále do naší činnosti coby neziskové organizace zapojovat.

Úvod patřil delšímu příspěvku Kerstin Kellenberg z Helmholtz Centre for Environmental Research v Lipsku. V rámci projektů německé vlády se účastnila tvorby strategických adaptačních plánů v Santiago de Chile i velkých výzkumů na zjišťování zranitelných míst i skupin obyvatel ve městě. Jedním z hlavních apelů její přednášky byl požadavek na širší debatu s privátním sektorem, který je stále ve většině případů hlavním rozhodujícím faktorem, který určí, co se v konkrétním městském prostoru odehraje.

Následující blok představil mapové podklady a simulace Ústavu výzkumu globální změny AV ČR, které můžeme vidět i ve Strategii adaptace hl. m. Prahy na změnu klimatu. Bariéry adaptace představila Tereza Aubrechtová z Ostravské univerzity, Mikuláč Černík z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity (FSS MU) pak ukázal úlohu těžby hnědého uhlí ve střední Evropě coby jednoho z klíčových elementů klimatických procesů.

Po obědě ukázali Tomáš Chabada z FSS MU a Marta Kolářová ze SOÚ AV výzkumy reakce na klimatickou změnu. Chabada se věnoval prezentaci šetření o kulturních a sociálních faktorech, které souvisejí s klimatickými postoji a chováním, Kolářová představila výzkum individuálního chování coby reakce na environmentální problémy (tj. výzkum individuálního udržitelného životního stylu). V závěru ukázala Renata Svobodová z FSS MU vnímání klimatické změny českou veřejností a možnosti, jak problém komunikovat; členky výzkumného týmu GAČR, které připravily celý workshop, pak ukázaly úlohu a možnosti sociologie pro současné zkoumání reakcí měst na klimatickou změnu.

Workshop dokázal vytvořit kvalitní diskusní platformu, na které se setkali odborníci a akademici z různých odvětví, kteří témata diskutovali s vybranými zástupci nevládních a občanských organizací. Děkujeme Sociologickému ústavu za jeho uspořádání!

 

https://www.soc.cas.cz/akce/spolecenske-aspekty-klimaticke-zmeny-lokalni-adaptace-klimaticka-zmena-mesta

Zařazeno v kategorii Novinky

Do soutěže dostáváme i podněty, jaká adaptační opatření nám v soutěži podle nich chybí. Jedna z hlasujících obyvatelek Prahy, paní Anna Bradáčová, nám zaslala fotku stromořadí v Lužické ulici, která je její oblíbená.

Velmi jí totiž chybělo jakékoliv stromořadí z některé z pražských ulic: "Pokud by ulice byly takto zastíněné klenbami vzrostlých stromů, městuby se ulevilo," napsala nám.

 

Zařazeno v kategorii Klimatizace Prahy

Komunitní zahrady patří mezi výrazné klimatizační prvky města, navíc s výraznou sociální funkcí. Bohužel jich je v Praze pomálu. Zahrada na Smetance navíc musela vloni skončit. Jako příklad plnohodnotného a zároveň socializačního klimatického opatření ovšem pro ni můžete hlasovat a podívat se na fotky z loňského rozloučení se Smetankou.

Další informace najdete ZDE.

Zařazeno v kategorii Klimatizace Prahy

Žižkovské centrum Klinika funguje i přes výrazné existenční starosti již třetím rokem. Na rozsáhlé zahradě vznikl i významný komunitní prostor pro pěstování zeleniny, sousedská setkávání, akustické koncerty nebo večerní promítání. Vstup na Kliniku je otevřen všem.

Další informace najdete ZDE.

 

Zařazeno v kategorii Klimatizace Prahy

Moderní a rozsáhlé dětské hřiště se zábavnými vodními prvky je součástí relaxačně-sportovního areálu Gutovka. Nalezneme tu mnoho atrakcí, které rozvíjejí jak pohybové dovednosti, tak i logické myšlení dětí. Park obklopuje vzrostlá zeleň.

Zařazeno v kategorii Klimatizace Prahy

Funkcionalistická budova Národního zemědělského muzea prošla celkovou rekonstrukcí, v rámci které byla na střeše vybudována unikátní živá zahrada. Vyhlídková terasa nabízí netradiční a atraktivní pohled na Prahu, značnou část města včetně Petřína a Pražského hradu odtud máte jako na dlani. Zahrada s měkkým trávníkem, bylinkovou zahrádkou a piknikovou loučkou je příjemným místem k relaxaci. Zajímavostí tohoto místa je také to, že se zde nacházejí včelí úly.

Další zajímavosti se dozvíte ZDE a ZDE.

Zařazeno v kategorii Klimatizace Prahy
21. 6. 2018

OC Chodov

V roce 2017 bylo dokončeno rozšíření obchodního centra Chodov. V jeho rámci došlo i k úpravě stávajícího okolí. U nově vytvořeného vchodu z ulice U Kunratického lesa byla vytvořena venkovní fontána. Tvoří ji soubor vodotrysků v mírně vyvýšené dlažbě. Jednotlivé trysky jsou barevně podsvíceny.

Zařazeno v kategorii Klimatizace Prahy
Strana 1 z 7