Podle současných podkladů mají na území Bubny-Zátory vyrůst nejspíš pouze komerční byty bez jakéhokoliv podílu dostupného bydlení. Přemrštěná hustá zástavba, nedostatek zelených opatření na ochranu před extrémním vedrem a nevyhovující řešení dopravní zátěže jsou dalšími reálnými problémy, se kterými se mohou obyvatelé Prahy 7 v budoucnu potýkat. Územní studie je ale dobrým krokem vpřed i přes vážné nedostatky. Své výtky už zpracovaly spolky Arnika, AutoMat, Platforma pro sociální bydlení s obyvateli Prahy 7. Lidé mohou dále posílat své připomínky Magistrátu hlavního města Prahy do 15. října.

„Podíl dostupného bydlení v podkladech pro výstavbu v Bubnech zcela chybí. To je přitom podle zkušeností ze zahraničních metropolí zcela běžné. Uvědomme si, že v Praze rostou ceny bydlení dvakrát rychleji než mzdy. Ve čtvrti pouze s novými komerčními byty těžko najdou střechu nad hlavou ti, co to nejvíc potřebují – senioři, rodiny s dětmi, studenti nebo zdravotně postižení,“ upozorňuje Barbora Bírová z Platformy pro sociální bydlení. Studie vedle bytů pro 25 tisíc lidí počítá s 29 tisíci pracovními místy, které budou dále zvyšovat tlak na bydlení v lokalitě. 

Podívejte se na shrnutí připomínek

„Městští plánovači z IPR se sice snažili zachovat blokovou zástavbu okolních čtvrtí. Bude ale tak hustá, že navrhované množství stromů, zelených střech a vnitrobloků, prvky na zadržování vody a malá plocha centrálního parku vůbec nebudou stačit ochlazovat Bubny během letních veder,“ uvedl Václav Orcígr z Arniky. Podle Orcígra pro další rozhodování o výstavbě také chybí studie agregovaného dopadu čtvrti na životní prostředí, kterou spolky doporučují připravit. 

„Hustota zástavby se má oproti stávajícímu územnímu plánu více než zdvojnásobit. Množství vysokých staveb, úzké ulice, velká dopravní zátěž a nedostatek zelených ploch, jak veřejných, tak ve vnitroblocích – to vše dodá novému městu stísněný charakter. Navíc obří obchodní centrum, třikrát větší než dokončované Centrum Stromovka ve Veletržní ulici, naruší možnost živého fungování obchodního parteru a veřejných prostranství v nově vzniklé čtvrti,“ analyzuje architektka a občanka Prahy 7 Kateřina Vídenová. Nehájí stávající územní plán z 90. let, ale podotýká, že jednotliví vlastníci si pozemky pořizovali právě v jeho režimu. Není tedy vůbec nutné jim v takovéto míře ustupovat a vytvářet město téměř nepříjemné pro život. Stejně tak plánované obchodní centrum se jí jeví jako zbytečné, současné trendy se od takovýchto projektů již odklánějí a snaží se obchodní plochy spíše rozmístit v rámci města.

„Nová čtvrť přivede do oblasti extrémní množství aut. Pro určení vhodných opatření a šířky uličních profilů nám proto chybí dopravní studie. Například řešení křižovatky Vltavská neodpovídá koncepci humanizace magistrály a zachovává západní nájezd. Navrhujeme také rozšíření Bubenské a Argentinské nebo vytvoření bezmotorové promenády mezi centrálním parkem a nádražím Holešovice, aby ve čtvrti vznikla skutečně kvalitní uliční prostranství příjemná pro pobyt lidí,“ uvedl Michal Lehečka z AutoMatu.

Územní studii Institutu plánování a rozvoje představil v červnu pražský magistrát. Studie má významně pomoci k proměně brownfieldu Bubny-Zátory na plnohodnotnou čtvrť. Dokument má sloužit jako podklad pro změnu územního plánu, která by umožnila sejmout stavební uzávěru z jednoho z největších transformačních území. Důležitou součástí plánů je i proměna vedení železniční trati, která bude tvořit dráhu na letiště.

Zařazeno v kategorii Novinky

Ceny bytů a nájmů rostou dvakrát rychleji než mzdy. Developeři na deregulovaném trhu nestaví dostupné bydlení. Soustředí se na nejziskovější segment investičních bytů, jejichž podíl vzrostl až na 40 %. Předchozí vedení Prahy ztratila kontrolu nad bytovou politikou postupnou privatizací obecních bytů a pozemků. Nastartování výstavby dostupných a obecních bytů je nyní hlavním úkolem nového vedení. V opačném případě nebude mít brzy mnoho Pražanů kde bydlet.

Vyplývá to z analýzy bytové situace v Praze a způsoby řešení, kterou zpracovala Arnika. Dokument je ke stažení na: https://arnika.org/analyza-bytove-situace-v-praze-co-stoji-za-krizi-bydleni-a-jaka-jsou-reseni

Ceny bytů a nájmů přestávají být v Praze dosažitelné už i pro střední třídu. Podle některých politiků a developerů současnou krizi vyřeší výstavba nových bytů a zrychlení stavebního řízení. Příčiny nedostupného bydlení však vyplývají spíše ze způsobu, jakým se byty staví a prodávají na soukromém trhu. Nestaví se dostupné byty, ale naopak nemovitosti, které slouží ke spekulativním a investičním nákupům. Byty se staly předmětem finančních spekulací a podíl investičních bytů vzrostl na 40 %. Tato financializace bydlení žene ceny bytů nahoru po celém světě. Dalším faktorem nedostupnosti bydlení jsou rekordně rostoucí marže a zisky developerů, které se u některých developerů dokonce zdvojnásobily. Z nabídky dostupného bydlení dále ukrajují krátkodobé pronájmy typu Airbnb zaměřených na turisty.

“Soukromí developeři budou vždy stavět primárně takové projekty, které jim přinesou nejvyšší zisk. Úkolem pražského magistrátu je začít po investorech vyžadovat větší odpovědnost vůči městu a jeho obyvatelům, třeba skrze vzájemné dohody, které donutí investory vyčlenit část svých projektů pro dostupné bydlení a podílet se na nákladech na veřejnou infrastrukturu nebo vybavenost. Stejně tak je potřeba regulovat Airbnb, spekulativní nákupy nemovitostí a zisky z nich danit,” upozorňuje Václav Orcígr z Arniky.

Počátky problému leží mimo jiné v 90. letech, kdy Praha začala privatizovat svůj bytový fond. Podle dat z roku 2016 ze 600 tisíc bytů na současném trhu v Praze zbývá pouhých asi 5 % obecních bytů. Praha má tak kritický nedostatek bytů s regulovaným nájemným pro sociálně ohrožené skupiny. Metropole by si proto měla vzít příklad z progresivní bytové politiky Vídně nebo Amsterdamu. Tato města staví obecní byty a zároveň určují jasná pravidla developerským projektům ohledně dostupnosti bydlení. To vše jde ruku v ruce s dalšími opatřeními, jako jsou například kvalitní regulační plány, regulace spekulací s nemovitostmi či podpora družstevního bydlení.

“Například ve Vídni dnes žije velká část lidí v obecních a družstevních bytech, ve kterých jsou ceny nižší než na trhu. Město zároveň reguluje výši nájmů i v části soukromého sektoru, aby zajistilo dostupné bydlení pro všechny své obyvatele. Základním principem je přistupovat k politice bydlení dle podle potřeb místních obyvatel a nikoliv dle potřeb zisků soukromých společností. Díky tomu je bydlení ve Vídni levnější než v Praze a to mají navíc Vídeňané i vyšší platy. Praha se aktivní podporou dostupného bydlení může svým sousedům alespoň přiblížit,” doplňuje spoluautor analýzy Jakub Nakládal.

Zařazeno v kategorii Novinky