Přehled zpráv emailem
Telefon

Dopis, čítající osm bodů na zlepšení kvality života v Praze, zaslali signatáři pražskému Magistrátu, městským částem i Institutu plánování a rozvoje. Žádají řešení přebujelého turismu, nerozšiřování letiště nebo dostupnější bydlení.

Celkem 36 spolků a organizací se připojilo pod otevřenou výzvu Za Prahu udržitelnou a sousedskou adresovanou vedení hlavního města Prahy, zastupitelům městských částí a Institutu plánování a rozvoje hl. Města Prahy. Po zkušenosti s pandemií koronaviru žádají řešení osmi problematických bodů, které Prahu odcizují občanům a občankám. Kritizují přebujelý turismus, plány na rozšíření pražského letiště, nedostupné bydlení, malou podporu lokálních podniků nebo netransparentní rozhodování o rozvoji města. Signatáři volají po řešení jednotlivých bodů - ať už formou kulatých stolů, nebo veřejných diskuzí. Platformu už podpořil senátor Václav Hampl.

Výzvu si stáhněte TADY

Když dnes vidíme ulice bez turistů, zavřené obchody s předraženými suvenýry, vidíme i další věci: nakolik se centrum města v minulosti odcizilo lidem, kteří ho tvoří - obyvatelům. Běžní občané mají v Praze problém žít, genius loci města a dobrých vztahů v něm byl nahrazen vidinou rychlého zisku.” upozorňují autoři dopisu. Jsou mezi nimi lokální pražské spolky i organizace, dlouhodobě se věnující problémům Prahy.

Podle mluvčího iniciativy Petra Městeckého ze spolku Snesitelné bydlení v centru Prahy pandemie koronaviru ukázala, kolik bytů odsával byznys s tzv. “krátkodobými pronájmy”. “Pod rouškou “sdílení” a “pronajímání” se provozují ubytovací služby ve 14 000 bytech, které často po desítkách patří velkým poskytovatelům a z 80% je tvoří celé byty nabízené jako hotelové pokoje.” uvádí Městecký. “Pokud se nechceme dostat do situace, že se z Prahy stanou jen kulisy pro turistický ruch, je nutné tento typ podnikání omezit a umožnit pronájem jen toho bytu, kde majitel skutečně žije”, dodává.

Podobně kriticky se signatáři staví k otázce nedostupného bydlení. “Ceny bydlení rostou dvakrát rychleji než mzdy a Praha se tak stává nedostupnou i pro střední třídu, rodiny s dětmi, studenty či důchodkyně. Výstavba bytů v posledních letech roste, ale luxusní a investiční byty větší dostupnost bydlení nijak nezajišťují. “ vysvětluje architekt Jakub Nakládal z platformy Paměť města. Dalším kritizovaným bodem je plán na rozšíření letiště. Signatáři se odkazují na klimatickou krizi i fakt, že 55 miliard, které stát hodlá do navýšení letištních kapacit vložit, by se mohlo využít smysluplněji - třeba právě investicí do výstavby dostupného bydlení.

Autoři dopisu dále žádají: podporu lokálním podnikům a službám, které pečují o běžný život obyvatel, větší péči o veřejný prostor, větší zapojování občanů do rozhodování o rozvoji Prahy, péči o kulturní dědictví respektující názory a cítění obyvatel, pro které je město domovem a zdravé životní prostředí, redukci tepelného ostrova a intenzity provozu aut.

Podle další mluvčí, Apoleny Rychlíkové z Paměti města, je udržitelným městem pouze takové, které dokáže dbát na potřeby svých obyvatel, chránit je a společně s nimi myslet na budoucnost. “Je důležité, aby se město stavělo za ty, kteří se podílejí na jeho každodenním chodu a spoluutvářejí jeho hodnoty. Praha by měla hájit zájmy svých obyvatel a podporovat komunitní a sousedský život, ať v oblasti bydlení, veřejného prostoru nebo v debatách o budoucnosti rozvoje města “ uzavírá Václav Orcígr z organizace Arnika. K prohlášení je možné se stále připojovat.

Zařazeno v kategorii Novinky

Kvůli pandemii onemocnění COVID-19 se spousta lidí ocitlo bez příjmu a nejsou schopni platit nájem nebo splácet hypotéky. Vládní opatření ke zmírnění dopadů pandemie nechrání dostatečně lidi s částečnými úvazky nebo agenturní zaměstnance a tedy paradoxně ty s nejnižšími příjmy. Bydlení se v současnosti stává nedostupné pro mnohem širší okruh lidí a krize se prohlubuje. Stát, města i banky by měly přijít s opatřeními, která nejohroženějším lidem pomohou nouzi překonat, aby neskončili v dluhové pasti a nakonec na ulici. Nabízí se například odklad placení nájemného i hypotečních splátek.

„Pandemie koronaviru prověří nastavení bytové politiky. Krize vyžaduje rychlé reakce ze strany měst, aby ochránila bydlení ohrožených skupin obyvatel. Na volném trhu ovšem velká část odpovědnosti leží na developerech a pronajímatelích, aby byli ochotni přistoupit na solidární řešení a umožnili například odklad nájemného nebo splátky hypotéky, pokud se jejich klient ocitne ve finanční nouzi,“ upozorňuje Václav Orcígr z Arniky. 

Ve svízelné situaci je třeba si uvědomit, že bydlení je lidské právo a nikoliv finanční komodita. Z toho by měla vycházet i opatření, mezi nimiž by neměl chybět odklad placení, regulace výše nájmu nebo zastavení spekulací s byty. 

Soukromí developeři se zaměřují hlavně na investiční bydlení pro bohatou klientelu. Krom toho velká část bytů ve větších městech je určena pro krátkodobé pronájmy typu Airbnb. Na tyto služby tvrdě dopadl útlum cestovního ruchu v důsledku pandemie a stovky bytů v lukrativních čtvrtích majitelé nabízí za doslova směšné nájmy. Nutno podotknout, že pouze na předpokládanou dobu trvání krize v řádech několika měsíců. Z toho lze usoudit, že soukromý sektor není schopen zajistit dostatečné množství dostupných bytů.

Zatím není jasné, jakým způsobem se zachovají banky. Některé slíbili odklad splátek všem klientům, další pak budou požadovat doložení zhoršení finanční situace v důsledku pandemie. Vláda by se měla připravit také na velké riziko, kdy neschopnost lidí splácet povede k poklesu cen nemovitostí, který bude lákat investory k jejich hromadnému skupování, čemuž by měla zabránit.

Česko a především Praha se dlouhodobě v dostupnosti bydlení propadá na spodní příčky evropských i světových žebříčků. V roce 2017 zde rostly ceny bydlení nejrychleji v EU (o 13,3 %), v loňském roce růst zpomalil, ale Česká republika stále zaujímá vysoké 6. místo mezi unijními státy.

Zařazeno v kategorii Novinky

Podle současných podkladů mají na území Bubny-Zátory vyrůst nejspíš pouze komerční byty bez jakéhokoliv podílu dostupného bydlení. Přemrštěná hustá zástavba, nedostatek zelených opatření na ochranu před extrémním vedrem a nevyhovující řešení dopravní zátěže jsou dalšími reálnými problémy, se kterými se mohou obyvatelé Prahy 7 v budoucnu potýkat. Územní studie je ale dobrým krokem vpřed i přes vážné nedostatky. Své výtky už zpracovaly spolky Arnika, AutoMat, Platforma pro sociální bydlení s obyvateli Prahy 7. Lidé mohou dále posílat své připomínky Magistrátu hlavního města Prahy do 15. října.

„Podíl dostupného bydlení v podkladech pro výstavbu v Bubnech zcela chybí. To je přitom podle zkušeností ze zahraničních metropolí zcela běžné. Uvědomme si, že v Praze rostou ceny bydlení dvakrát rychleji než mzdy. Ve čtvrti pouze s novými komerčními byty těžko najdou střechu nad hlavou ti, co to nejvíc potřebují – senioři, rodiny s dětmi, studenti nebo zdravotně postižení,“ upozorňuje Barbora Bírová z Platformy pro sociální bydlení. Studie vedle bytů pro 25 tisíc lidí počítá s 29 tisíci pracovními místy, které budou dále zvyšovat tlak na bydlení v lokalitě. 

Podívejte se na shrnutí připomínek

„Městští plánovači z IPR se sice snažili zachovat blokovou zástavbu okolních čtvrtí. Bude ale tak hustá, že navrhované množství stromů, zelených střech a vnitrobloků, prvky na zadržování vody a malá plocha centrálního parku vůbec nebudou stačit ochlazovat Bubny během letních veder,“ uvedl Václav Orcígr z Arniky. Podle Orcígra pro další rozhodování o výstavbě také chybí studie agregovaného dopadu čtvrti na životní prostředí, kterou spolky doporučují připravit. 

„Hustota zástavby se má oproti stávajícímu územnímu plánu více než zdvojnásobit. Množství vysokých staveb, úzké ulice, velká dopravní zátěž a nedostatek zelených ploch, jak veřejných, tak ve vnitroblocích – to vše dodá novému městu stísněný charakter. Navíc obří obchodní centrum, třikrát větší než dokončované Centrum Stromovka ve Veletržní ulici, naruší možnost živého fungování obchodního parteru a veřejných prostranství v nově vzniklé čtvrti,“ analyzuje architektka a občanka Prahy 7 Kateřina Vídenová. Nehájí stávající územní plán z 90. let, ale podotýká, že jednotliví vlastníci si pozemky pořizovali právě v jeho režimu. Není tedy vůbec nutné jim v takovéto míře ustupovat a vytvářet město téměř nepříjemné pro život. Stejně tak plánované obchodní centrum se jí jeví jako zbytečné, současné trendy se od takovýchto projektů již odklánějí a snaží se obchodní plochy spíše rozmístit v rámci města.

„Nová čtvrť přivede do oblasti extrémní množství aut. Pro určení vhodných opatření a šířky uličních profilů nám proto chybí dopravní studie. Například řešení křižovatky Vltavská neodpovídá koncepci humanizace magistrály a zachovává západní nájezd. Navrhujeme také rozšíření Bubenské a Argentinské nebo vytvoření bezmotorové promenády mezi centrálním parkem a nádražím Holešovice, aby ve čtvrti vznikla skutečně kvalitní uliční prostranství příjemná pro pobyt lidí,“ uvedl Michal Lehečka z AutoMatu.

Územní studii Institutu plánování a rozvoje představil v červnu pražský magistrát. Studie má významně pomoci k proměně brownfieldu Bubny-Zátory na plnohodnotnou čtvrť. Dokument má sloužit jako podklad pro změnu územního plánu, která by umožnila sejmout stavební uzávěru z jednoho z největších transformačních území. Důležitou součástí plánů je i proměna vedení železniční trati, která bude tvořit dráhu na letiště.

Zařazeno v kategorii Novinky

Ceny bytů a nájmů rostou dvakrát rychleji než mzdy. Developeři na deregulovaném trhu nestaví dostupné bydlení. Soustředí se na nejziskovější segment investičních bytů, jejichž podíl vzrostl až na 40 %. Předchozí vedení Prahy ztratila kontrolu nad bytovou politikou postupnou privatizací obecních bytů a pozemků. Nastartování výstavby dostupných a obecních bytů je nyní hlavním úkolem nového vedení. V opačném případě nebude mít brzy mnoho Pražanů kde bydlet.

Vyplývá to z analýzy bytové situace v Praze a způsoby řešení, kterou zpracovala Arnika. Dokument je ke stažení na: https://arnika.org/analyza-bytove-situace-v-praze-co-stoji-za-krizi-bydleni-a-jaka-jsou-reseni

Ceny bytů a nájmů přestávají být v Praze dosažitelné už i pro střední třídu. Podle některých politiků a developerů současnou krizi vyřeší výstavba nových bytů a zrychlení stavebního řízení. Příčiny nedostupného bydlení však vyplývají spíše ze způsobu, jakým se byty staví a prodávají na soukromém trhu. Nestaví se dostupné byty, ale naopak nemovitosti, které slouží ke spekulativním a investičním nákupům. Byty se staly předmětem finančních spekulací a podíl investičních bytů vzrostl na 40 %. Tato financializace bydlení žene ceny bytů nahoru po celém světě. Dalším faktorem nedostupnosti bydlení jsou rekordně rostoucí marže a zisky developerů, které se u některých developerů dokonce zdvojnásobily. Z nabídky dostupného bydlení dále ukrajují krátkodobé pronájmy typu Airbnb zaměřených na turisty.

“Soukromí developeři budou vždy stavět primárně takové projekty, které jim přinesou nejvyšší zisk. Úkolem pražského magistrátu je začít po investorech vyžadovat větší odpovědnost vůči městu a jeho obyvatelům, třeba skrze vzájemné dohody, které donutí investory vyčlenit část svých projektů pro dostupné bydlení a podílet se na nákladech na veřejnou infrastrukturu nebo vybavenost. Stejně tak je potřeba regulovat Airbnb, spekulativní nákupy nemovitostí a zisky z nich danit,” upozorňuje Václav Orcígr z Arniky.

Počátky problému leží mimo jiné v 90. letech, kdy Praha začala privatizovat svůj bytový fond. Podle dat z roku 2016 ze 600 tisíc bytů na současném trhu v Praze zbývá pouhých asi 5 % obecních bytů. Praha má tak kritický nedostatek bytů s regulovaným nájemným pro sociálně ohrožené skupiny. Metropole by si proto měla vzít příklad z progresivní bytové politiky Vídně nebo Amsterdamu. Tato města staví obecní byty a zároveň určují jasná pravidla developerským projektům ohledně dostupnosti bydlení. To vše jde ruku v ruce s dalšími opatřeními, jako jsou například kvalitní regulační plány, regulace spekulací s nemovitostmi či podpora družstevního bydlení.

“Například ve Vídni dnes žije velká část lidí v obecních a družstevních bytech, ve kterých jsou ceny nižší než na trhu. Město zároveň reguluje výši nájmů i v části soukromého sektoru, aby zajistilo dostupné bydlení pro všechny své obyvatele. Základním principem je přistupovat k politice bydlení dle podle potřeb místních obyvatel a nikoliv dle potřeb zisků soukromých společností. Díky tomu je bydlení ve Vídni levnější než v Praze a to mají navíc Vídeňané i vyšší platy. Praha se aktivní podporou dostupného bydlení může svým sousedům alespoň přiblížit,” doplňuje spoluautor analýzy Jakub Nakládal.

Zařazeno v kategorii Novinky