Chcete se dozvědět více o možnostech smluv mezi investory a obcemi? Rádi byste načerpali inspiraci dobré praxe z příkladů ze zahraničí? Zajímají vás možnosti adaptace měst na klimatickou změnu? Přijďte na náš seminář!
Sympozium rozdělené na dopolední a odpolední seminář se koná 11. 11. 2019, v ARCHIPu, Poupětova 3, Praha 7 – Holešovice, 170 00 (centrum DOX+, vstup za hlavním vstupem centra DOX).
Vystoupí:

Petr Svoboda, advokát PF UK

Milan Vácha, starosta obce Psáry 

Vendula Zahumenská, právnička Investor Zahumny 

Pavlína Valentová, Czech Globe 

Eva Tylová, místostarostka MČ Praha 12 

Kateřina Schön, Magistrát hl. m. Prahy 

Petr Hlubuček, náměstek primátora hl. m. Prahy pro oblast životního prostředí

Jan Kříž, Ministerstvo životního prostředí 

Iva Zvěřinová, Centrum pro otázky ŽP UK 

Václav Orcígr, Arnika 

Česká rada pro šetrné budovy 

PŘIHLAŠOVACÍ FORMULÁŘE: 

Možnosti obcí - dopolední seminář

Možnosti občanů - odpolední seminář

 

klima seminar 89574

Zařazeno v kategorii Novinky

Po necelých dvou měsících příprav a společných porad s kolegy z AutoMatu, Platformy pro sociální bydlení a skupinou aktivních občanů z Prahy 7, jsme odevzdali finální verzi připomínek Arniky k územní studii Bubny. 

Ta stanovuje budoucí vizi rozvoje největšího brownfieldu v Praze a má sloužit jako podklad pro změnu územního plánu a sejmutí stavební uzávěry z území.
Zvláštní pozornost jsme v připomínkách věnovali vymezení zeleně, která je v době klimatické změny a letních veder pro města klíčová. Součástí připomínek jsou ovšem i další zásadní témata, jako je dostupné bydlení, urbanistická řešení nebo veřejný prostor. Jsme rádi, že veřejnost dostala možnost studii připomínkovat a věříme, že připomínky nebudou brány na lehkou váhu a studii upraví směrem k udržitelnosti a větší kvalitě života v nové čtvrti.
Zařazeno v kategorii Novinky

Podle současných podkladů mají na území Bubny-Zátory vyrůst nejspíš pouze komerční byty bez jakéhokoliv podílu dostupného bydlení. Přemrštěná hustá zástavba, nedostatek zelených opatření na ochranu před extrémním vedrem a nevyhovující řešení dopravní zátěže jsou dalšími reálnými problémy, se kterými se mohou obyvatelé Prahy 7 v budoucnu potýkat. Územní studie je ale dobrým krokem vpřed i přes vážné nedostatky. Své výtky už zpracovaly spolky Arnika, AutoMat, Platforma pro sociální bydlení s obyvateli Prahy 7. Lidé mohou dále posílat své připomínky Magistrátu hlavního města Prahy do 15. října.

„Podíl dostupného bydlení v podkladech pro výstavbu v Bubnech zcela chybí. To je přitom podle zkušeností ze zahraničních metropolí zcela běžné. Uvědomme si, že v Praze rostou ceny bydlení dvakrát rychleji než mzdy. Ve čtvrti pouze s novými komerčními byty těžko najdou střechu nad hlavou ti, co to nejvíc potřebují – senioři, rodiny s dětmi, studenti nebo zdravotně postižení,“ upozorňuje Barbora Bírová z Platformy pro sociální bydlení. Studie vedle bytů pro 25 tisíc lidí počítá s 29 tisíci pracovními místy, které budou dále zvyšovat tlak na bydlení v lokalitě. 

Podívejte se na shrnutí připomínek

„Městští plánovači z IPR se sice snažili zachovat blokovou zástavbu okolních čtvrtí. Bude ale tak hustá, že navrhované množství stromů, zelených střech a vnitrobloků, prvky na zadržování vody a malá plocha centrálního parku vůbec nebudou stačit ochlazovat Bubny během letních veder,“ uvedl Václav Orcígr z Arniky. Podle Orcígra pro další rozhodování o výstavbě také chybí studie agregovaného dopadu čtvrti na životní prostředí, kterou spolky doporučují připravit. 

„Hustota zástavby se má oproti stávajícímu územnímu plánu více než zdvojnásobit. Množství vysokých staveb, úzké ulice, velká dopravní zátěž a nedostatek zelených ploch, jak veřejných, tak ve vnitroblocích – to vše dodá novému městu stísněný charakter. Navíc obří obchodní centrum, třikrát větší než dokončované Centrum Stromovka ve Veletržní ulici, naruší možnost živého fungování obchodního parteru a veřejných prostranství v nově vzniklé čtvrti,“ analyzuje architektka a občanka Prahy 7 Kateřina Vídenová. Nehájí stávající územní plán z 90. let, ale podotýká, že jednotliví vlastníci si pozemky pořizovali právě v jeho režimu. Není tedy vůbec nutné jim v takovéto míře ustupovat a vytvářet město téměř nepříjemné pro život. Stejně tak plánované obchodní centrum se jí jeví jako zbytečné, současné trendy se od takovýchto projektů již odklánějí a snaží se obchodní plochy spíše rozmístit v rámci města.

„Nová čtvrť přivede do oblasti extrémní množství aut. Pro určení vhodných opatření a šířky uličních profilů nám proto chybí dopravní studie. Například řešení křižovatky Vltavská neodpovídá koncepci humanizace magistrály a zachovává západní nájezd. Navrhujeme také rozšíření Bubenské a Argentinské nebo vytvoření bezmotorové promenády mezi centrálním parkem a nádražím Holešovice, aby ve čtvrti vznikla skutečně kvalitní uliční prostranství příjemná pro pobyt lidí,“ uvedl Michal Lehečka z AutoMatu.

Územní studii Institutu plánování a rozvoje představil v červnu pražský magistrát. Studie má významně pomoci k proměně brownfieldu Bubny-Zátory na plnohodnotnou čtvrť. Dokument má sloužit jako podklad pro změnu územního plánu, která by umožnila sejmout stavební uzávěru z jednoho z největších transformačních území. Důležitou součástí plánů je i proměna vedení železniční trati, která bude tvořit dráhu na letiště.

Zařazeno v kategorii Novinky

Dlouhodobý záměr centralizovat rozhodování o stavbách, který v průběhu roku prezentovala radní Kordová Marvanová, vzal za své. Proti se postavily městské části, které se záměrem nesouhlasily. Centrální stavební úřad se měl dle záměru věnovat hlavně významným stavbám celoměstského významu, jako jsou rozsáhlé bytové komplexy či administrativní centra, anebo velké dopravní stavby.

Centrální stavební úřad měl být součástí komplexu opatření, která mají za cíl urychlit proces povolování staveb. Mezi ně patří na celostátní úrovni také chystaná rekodifikace stavebního práva. Většina městských částí však nechtěla přijít o své kompetence a vliv na rozhodování o stavbách. Arnika zastavení záměru na centralizaci považuje za pozitivní krok, protože cena i rizika vzniku "superúřadu" by byly příliš vysoké.

Zařazeno v kategorii Novinky

 

Příprava Metropolitního plánu Prahy, který by měl definovat rozvoj metropole na další desetiletí, se dostala do fáze zpracování a vypořádávání připomínek veřejnosti a veřejných institucí. K plánu jich dorazilo celkem 45 968. Dle vyjádření magistrátu je významná část z nich věcně shodná. Je tedy na místě osvětlit důvody četnosti těchto připomínek. Někteří představitelé vedení Prahy namísto toho o shodných připomínkách hovoří jako o zbytečném zatěžování úředníků a ve veřejných vystoupeních snižují jejich váhu. Organizace Arnika a AutoMat apelují na zástupce města, že taková shoda je důležitý signál zájmu Pražanů o budoucnost metropole.

Odbor územního rozvoje pražského Magistrátu eviduje po ročním sčítání a třídění celkem 29 971 duplicitních připomínek. Organizace Arnika a AutoMat, které se dlouhodobě zabývají rozvojem Prahy, to považují za důležitý příklad vzácné shody veřejnosti, k níž v tak složitém tématu nedochází často. Váhu duplicitních připomínek ovšem podle nich někteří zástupci magistrátu zlehčují. Svědčí o tom některé výroky na prezentacích pro městské části a veřejnost, které na začátku léta město připravilo, i způsob komunikace v tiskových a písemných výstupech. Své výhrady ke způsobu komunikace a bagatelizování duplicitních připomínek Arnika shrnula ve svém dopise náměstkovi primátora pro územní rozvoj Petru Hlaváčkovi minulý týden.

Dopis Arniky Petru Hlaváčkovi najdete tady>>>

“Počet připomínek ukazuje, že Pražané mají o své město zájem, a jsou ochotni trávit čas tím, že si nastudují složité principy územního plánování a následně podají připomínky, anebo se na principu komunitního sdílení ztotožní s připomínkami sousedů či odborných organizací. Nenápadné zesměšňování toho, že někteří občané podali velké množství stejných připomínek, je podle nás znakem neúcty k velkému objemu náročné práce, kterou tito Pražané věnovali metropoli ve svém volném čase,” upozorňuje Václav Orcígr z Arniky.

 “Magistrát a IPR často žehrají na to, že se plánování účastní pouze zanedbatelná část veřejnosti a že zapojení občanů je nedostatečné. Příklad duplicitních připomínek k Metropolitnímu plán působí dojmem, jakoby široká občanská aktivita neměla žádný smysl,” říká Michal Lehečka ze spolku AutoMat. To ale odporuje logice procesům participace a připomínkování. “Jednotlivé připomínky k návrhu plánu je podle našeho názoru třeba posuzovat nejen z hlediska odborné urbanistické relevance, ale i hlediska četnosti připomínek, protože i toto kritérium má nezpochybnitelnou společenskou relevanci,” doplňuje Lehečka. 

Nejasný stále zůstává i způsob vypořádání připomínek městských částí a dotčených orgánů státní správy. Ty v některých případech podaly zcela zásadní připomínky, které poukazují na problémy v zásadních koncepčních mechanismech plánu. Bez jejich kvalitního zapracování přitom nebude možné plán schválit.

"Připomínky občanů a městských částí jsou projevem zájmu o uspořádání území a vycházejí z podrobné znalosti místních poměrů. Stejně tak připomínky DOSS vycházejí z odborných znalostí v oblasti jejich působnosti. Ani jedny tak nelze brát na lehkou míru. Víc hlav víc ví a pořizovatel nemůže a priori předpokládat, že vše ví lépe. Je tak třeba se připomínkami zabývat s otevřenou myslí," upozorňuje zastupitel MČ Praha 4 Jan Slanina.

 

Zařazeno v kategorii Novinky

Sídliště, které se rozprostírá od Ďáblického hřbitova až po vestibuly metra Kobylisy, nabízí rozmanitý veřejný prostor s velkou plochou zeleně vhodnou pro volný čas a rekreaci, výbornou dostupnost služeb a dopravního napojení na městskou infrastrukturu. Každý byt je dobře osluněný a prostorný, domy si přes svou výšku navíc navzájem nestíní. Podle nezávislých průzkumů si lidé také cení otevřenosti prostoru, zeleně, i komunitního života.

Obyvatele Ďáblic však trápí obrovský tlak na zástavbu. Původní záměr firmy CPI postavit až šestnáctipatrové věžáky se místním podařilo zastavit. Dalším jádrem sporu se stala územní studie IPR, která počítá s výstavbou 20 domů na ploše zhruba 60,5 tis. m2 a navýšením stávající zastavěné plochy sídliště na více než dvojnásobek. Územní studie je přitom v rozporu s platným územním plánem i připravovaným Metropolitním plánem.

“Původně plánované vysoké paneláky se pouze položí a tím ovšem zlikvidují rozsáhlé zelené plochy. Místní dobrovolníci spočítali, že výstavbě bude muset ustoupit až 500 vzrostlých stromů. Vedení Prahy se přitom zavázalo vysadit během pár následujících let milion stromů. Obáváme se, že kvůli podobným stavebním záměrům a kácení skončí stromy akorát na okraji metropole. Ochlazovat ulice však potřebujeme uvnitř města a neničit již existující zelenou infrastrukturu,” upozorňuje Václav Orcígr z Arniky.

Úbytek zeleně není zdaleka jediným problémem, který územní studie do území přináší. Na mnoho dalších upozorňuje ve svých připomínkách spolek Krásné Kobylisy, který sdružuje a síťuje obyvatele sídliště. “Studie vůbec nerespektuje představy a přání obyvatel sídliště, narušuje unikátní urbanistickou koncepci místa, ani neodpovídá schválenému zadání. O sídlišti a názorech jeho obyvatel přitom existují relevantní a podrobné studie, na problémy obyvatelé upozorňovali i v rámci veřejných setkání,” upozorňuje Jana Rozmarová ze spolku Krásné Kobylisy.


Připomínky spolku Krásné Kobylisy najdete zde: https://www.krasnekobylisy.cz/wp-content/uploads/2019/06/Pripominky_US_Sidliste_Dablice_Krasne_Kobylisy.pdf

Institut plánování a rozvoje vydal zprávu o komentářích k návrhu Územní studie sídliště Ďáblice. Ta ukazuje všechny komentáře místních obyvatel k návrhu se všemi výhrady. Dohromady vydají na více než sto stran textu.

Zprávu IPRu najdete zde: http://www.iprpraha.cz/uploads/assets/dokumenty/participace/dablice/zaverecna_zprava_dablice_1.pdf  

Arnika se problémem zabývala v rámci svých aktivit k adaptaci města na klimatickou změnu. V rámci série pěti případových studií ukáže ve spolupráci s obyvateli a komunálními politiky příklady konkrétních opatření pro adaptaci na klimatickou změnu a upozorní na nedostatky, které je třeba řešit do budoucna.

Studie Arniky je k dispozici na webu: https://zmenyprahy.cz/praha-dnes/klima/adaptace-v-miste/dablice

Zařazeno v kategorii Novinky

 

Vlna spalujících veder zasáhla Českou republiku a z Prahy vytváří téměř neobyvatelné město. Nejvíce trpí lidé v centru metropole, kde se letní teploty mohou vyšplhat až k 50 °C. Nejrozpálenější místa by pomohly ochladit stromy, vodní plochy nebo pásy zeleně. Je však potřeba, aby se Praha na častější horko a sucho připravila, ať už konkrétními opatřeními ve městě, ale také prosazováním strategických cílů do klíčových dokumentů, jako je Metropolitní plán. Jeho návrh však parky, zahrádkové osady a drobné zelené plochy vymezuje jako zastavitelné pozemky. Městské části i místní obyvatelé na svých území některá opatření přesto pomalu zavádějí, Arnika jejich příběhy bude přes léto mapovat.

„Praha sice přijala Strategii adaptace na klimatickou změnu, zatím se ji nedaří příliš naplňovat. Závazky Prahy z letošního roku, jako je příslib uhlíkové neutrality do roku 2050 a nebo mohutnější podpora cílů Strategie ve formě zeleně a vodních prvků, jsou určitým signálem do budoucna. Město je ovšem v tuto chvíli na klimatickou změnu zcela nepřipravené. Chybí i motivace developerů, například vzájemnými dohodami o zelených opatřeních nebo efektivní dotačních politikou. Také sami Pražané mohou dávat zpětnou vazbu nebo přicházet na místní radnice s vlastními nápady, které jim pobyt v Praze ulehčí, a sami na tvorbě opatření participovat. Města a samosprávy jim k tomu ale musí dodat jednoznačnou podporu,“ říká Václav Orcígr z Arniky. 

Pobyt ve městě během horka ulehčí nejen stín v parcích, stromy v ulicích, obnova jezírek, mokřadů nebo potoků. Pomoci mohou i maličkosti – fontány, pítka, osázené balkony, vnitrobloky, fasády porostlé popínavkami, zelené střechy nebo komunitní zahrádky. Tedy vše, co zachycuje vodu, která odpařováním vzduch ochlazuje. Jeden příklad za všechny – teplota povrchu pod korunami stromů je za slunečného počasí v létě až o 20 °C nižší než na fasádách, chodnících nebo střechách.

Arnika v současné době mapuje nejproblematičtější místa v Praze. U pěti lokalit ve spolupráci s obyvateli a komunálními politiky ukáže příklady konkrétních opatření a upozorní na nedostatky, které je třeba řešit do budoucna. Jednotlivé studie v průběhu léta zveřejní a poslouží jako inspirace místním lidem, samosprávě nebo investorům.

První zveřejněná studie ukazuje práci se zachytáváním vody na sídlišti a způsoby údržby sídlištní zeleně na Praze 12. Tam se radnice snaží o progresivní přístupy skrze výsadbu lučních trávníků, které lépe zadržují vodu nebo komunitním kompostováním. S údržbou zeleně pomáhají i retenční nádrže, které radnice instalovala ve veřejném rekreačním areálu nebo na sběrném dvoře.

Zachytávání vody a údržba zeleně na Praze 12 >>>

„Lidé se nejdříve divili. Nebylo jim jasné, co s těmi kompostéry chceme dělat. O každý kompost někdo pečuje a my ho pak využíváme u nových výsadeb,“ popisuje místostarostka městské části Eva Tylová. 

tylová de01a

Vyššími teplotami nejvíce trpí hustě zastavěné čtvrti v centru Prahy. Příčinou jsou velké budovy, které brání profukování větru, vybetonovaná parkoviště, rozpálené chodníky bez stromů a intenzivní doprava. Podle klimatologů nás v příštích letech čekají delší sucha, přívalové deště a ještě nesnesitelnější léta. Cestou, jak připravit města na extrémní projevy klimatické změny je vedle zelených a modrých opatření také dostatečná osvěta obyvatel a šetrná spotřeba. Začít je však třeba u radikálního omezení produkce skleníkových plynů - vedle velkých producentů, jako jsou uhelné elektrárny nebo letecká doprava, je třeba snižovat podíl automobilové dopravy ve městech nebo podporovat výstavbu energeticky šetrných budov.

 

 

Zařazeno v kategorii Novinky

Pražští zastupitelé jednají o stovkách změn, které inicioval náměstek pro územní rozvoj Petr Hlaváček. Výbor pro územní rozvoj projednával další vlnu změn, včetně dlouhodobě zablokovaných. Cílem je rozhýbat výstavbu Prahy, dokud nezačne platit Metropolitní plán a zcela nová pravidla. Desítky změn ale dostaly zelenou i přes protesty městských částí, Institutu plánování a rozvoje (IPR) nebo místních obyvatel. Řada z nich může také vést k zástavbě zeleně.

 

Zastupitelé hlavního města údajně chtějí nastartovat výstavbu, ke které se Praha zavázala. Například na Praze 20 náměstek Hlaváček na návrh žadatele prosazuje zrušit historické jádro bývalé obce Svépravice, což by podle IPR mohlo vést ke znehodnocení rázu lokality. V dalších případech mění funkční využití ploch a objem plánovaných záměrů, a to i přes nesouhlas městských částí, IPR a dalších odborných institucí.

Hlasité protesty místních jsou slyšet i ze Sedlce, kde se navrhuje zastavět další pozemky včetně zeleně bytovými domy v nepřiměřené výšce a objemu. Plánované stavby však ignorují vesnický ráz okolní zástavby i umístění v kaňonu Vltavy pod sedleckými skalami. Místní mají obavy z nárůstu dopravní zátěže, kterou výstavba přinese. Není ani jasné, zda bude možné stávající infrastrukturu přizpůsobit tak velkému záměru. Tento konkrétní podnět je dokonce v rozporu s připravovaným Metropolitním plánem. Místní v Sedlci se před časem úspěšně bránili masivní výstavbě, kterou nakonec odvrátil až soud

"Náměstek Hlaváček by měl vysvětlit nejen kolegům, ale hlavně veřejnosti, proč nehájí zájmy lidí, ani nerespektuje stanoviska IPRu, odboru územního rozvoje nebo městských částí. Dosavadní postup budí přinejmenším rozpaky. Řada změn zcela bez důvodu ohrožuje cenné zelené plochy a přírodní lokality, některé i v samotném centru města,” uvádí Václav Orcígr z Arniky. 

Podle Arniky je zásadním problémem oživování dlouhodobě pozastavených změn územního plánu, u nichž často není jasné, zda o jejich pořízení původní žadatel ještě stále stojí. Výbor ovšem jejich další pořizování nakonec zamítl.

 

Zařazeno v kategorii Novinky

 

Ekologické organizace vítají záměr hlavního města vyhlásit závazek k přijetí konkrétních opatření pro řešení podílu Prahy na změnách klimatu. Představily příklady nástrojů, kterými velká evropská města, jako je Londýn, Stockholm či Göteborg omezují znečištění z dopravy. Komentovaly také liknavý postup MŽP, kvůli němuž nemá Česká republika dodnes schváleny funkční plány zlepšování kvality ovzduší v nejohroženějších regionech. Zároveň připomněly svá vlastní konkrétní doporučení k řešení hlavních zdrojů znečištění ovzduší v Praze.

Stáhněte si společnou tiskovou zprávu Zeleného kruhu, jeho členských organizací Frank Bold, Pražské matky, Arnika a Auto*Mat  a Centra pro životní prostředí a zdraví do svého počítače

 

Praha je druhé nejprašnější české město, ve kterém v důsledku znečištěného ovzduší ročně předčasně zemřou stovky lidí a tisíce jich onemocní. Liknavý postup státu způsobil, že hlavnímu městu dodnes chybí konkrétní plán, jak dosáhnout snížení emisí. Se schválením konkrétního akčního plánu MŽP počítá až v pololetí 2021.

Ekologické organizace vítají, že Praha již nyní připravuje konkrétní kroky k omezení znečištění. Přípravu pečlivě sledují a prosazují v ní vlastní konkrétní návrhy (viz níže). 

Drtivou většinu znečištění v Praze a velkou část podílu na klimatické změně způsobuje doprava. Na dnešní tiskové konferenci proto ekologické organizace prezentovaly podrobný přehled opatření, kterými se s tímto problémem vyrovnávají velká evropská města Praha připravuje zavedení mýtného systému.

MUDr. Miroslav Šuta, odborný konzultant v oblasti ekologických a zdravotních rizik, Centrum pro životní prostředí a zdraví:

 „Aktuální hodnocení zdravotních rizik ukazují, že několik stovek obyvatel Prahy pravděpodobně každý rok předčasně umírá, protože jsou nuceni dýchat vzduch příliš znečištěný prachem. Pražského ovzduší na svědomí také několik tisíc hospitalizací pro vážná onemocnění dýchacího ústrojí a srdečně-cévní onemocnění, ale vede také ke zvýšení výskytu bronchitid nebo astmatických příznaků u dětí. Praha bohužel dlouhodobě neplní ani platné limity, ani stávající hodnoty doporučované odborníky pro ochranu lidského zdraví. Světová zdravotnická organizace (WHO) přitom doporučuje zpřísnit politiku ochrany ovzduší, včetně zpřísnění limitů. Příprava mýtného a dalších opatření jsou signálem, že na rozdíl od bývalé primátorky Krnáčové hodlá současné vedení města Prahy problém ovzduší řešit.“

 Vratislav Filler, tým Rozvoje Prahy, Auto*Mat, řekl: “Kromě regulačního řádu potřebujeme především, aby ke smogovým situacím v Praze pokud možno nedocházelo. Praha může zavést nízkoemisní zónu a mýto, aniž by se s tím muselo čekat na dostavbu Městského okruhu.
Místo dalších městských dálnic je pak třeba stavět metro, železniční diametr a zkapacitňovat existující trati. Bez železnice schopné přepravit dvakrát až třikrát víc lidí než dnes nás před náporem aut z předměstí žádné okruhy nezachrání. 
V neposlední řadě je pak nutné, aby požadavky programu pro zlepšování ovzduší lépe zohlednil připravovaný Metropolitní plán. Na zapracování těchto požadavků by měla Rada hlavního města Prahy dohlédnout.“

 Václav Orcigr, Arnika, řekl: “Kvalitu ovzduší významně ovlivňuje veřejná zeleň, 
především pak pásy tzv. izolační zeleně, které chrání obytné oblasti např. od emisí z rušných dopravních tahů. Stromy významně pomáhají čistit vzduch i ochlazovat města v letních vedrech. Praha patří mezi nejzelenější evropská města, bohužel stromy i drobnější porosty ohrožuje Metropolitní plán i změny, které probíhají v rámci  stávajícího územního plánu. Ty mění často významné zelené plochy na  stavební parcely, připravovaný Metropolitní plán zase na řadě míst  zcela ruší izolační zeleň a nedostatečně chrání i parky.”

 Jaroslava Johnová, Pražské matky, řekla: „Vítáme navrhovaná opatření k regulaci individuální automobilové dopravy jako je např. zavedení mýtného nebo  k čistější mobilitě jako jsou třeba nízkoemisní zóny. Postrádáme však výraznější posun k lepším podmínkám pro využívání skutečně bezemisní dopravy. Např. chůze je ze všech způsobů městské přepravy k ovzduší, finančním i prostorovým nárokům nejšetrnější, ale její přínos pro  město není doceňován. Chůze by totiž mohla  nahradit část cest na krátké vzdálenosti vykonávaných dosud autem. Ze zkušeností našich projektů (např. Bezpečné cesty do školy) víme, že zhruba ¼ rodičů vozí děti do školy autem, ale velká část z těchto dětí pak  odchází domů pěšky. Pokud město bude všude prostupné pro pěší a chodcům budou nabízena atraktivní, bezpečná a co nejpřímější propojení, návštěvníci i Pražané budou ochotnější je využívat a nechat auto častěji doma.“

 Daniel Vondrouš, Zelený kruh, asociace ekologických organizací, řekl: “Nové vedení Prahy připravuje taková opatření, která by skutečně mohla vyčistit vzduch v Praze, snížit její příspěvek ke změně klimatu a učinit ji příjemnějším místem k životu. Ze zkušeností jiných měst ale víme, že záleží na konkrétním provedení. Návrh Metropolitního plánu ve stávající podobě představuje dokonce přímé ohrožení pro realizaci uvedených opatření. Budeme kroky Prahy pečlivě sledovat, a rádi pomůžeme.”


Hlavní opatření navrhovaná ekologickými organizacemi:

  • zavedení koncepčních a účinných opatření ke zklidnění a zvýšení plynulosti dopravy, k rozvoji hromadné, cyklistické a pěší dopravy

Praha má řadu možností, včetně např. postupné náhrady pohonu autobusů, vozů technických služeb či motorových lodí na Vltavě. Nemusí čekat na dostavbu okruhů.

  • urychlené zavedení nízkoemisní zóny (NEZ) a poplatku za vjezd do vybraných částí města

Po vzoru měst, jako je Stockholm nebo Berlín, může Praha dosáhnout výrazného poklesu emisí prachu. Také v tomto případě není překážkou dostavba okruhů. Změna vládního nařízení potřebná pro finální vyhlášení nízkoemisní zóny má být dokončena a schválena během několika měsíců.

  • zajištění ochrany stávající veřejné zeleně změnou návrhu Metropolitního plánu

V návrhu Metropolitního plánu by klíčové zelené plochy měly být vymezeny jako nezastavitelná území, tak jako je tomu doposud.

  • dřívější zákaz nejšpinavějších uhelných kotlů

V některých (zejména okrajových) částech Prahy představuje domácí vytápění uhlím významný problém. Používání kotlů první a druhé třídy zakazuje zákon od září 2022 a zároveň umožňuje obcím učinit tak dříve. Praha by mohla kotle, které se již nyní nesmějí prodávat, zakázat až o dva roky dříve, než ve zbytku republiky.

  • účinná opatření pro smogové situace

MHD zdarma, které zavádí Praha, má spíše osvětový význam. Praktické dopady jeho zavedení na několik dní v roce nebudou příliš významné. Dobré je, že opatření má platit i ve fázi upozornění na smog, nejen přímo při signálu regulace smogu.

Kontakty:

Daniel Vondrouš, Zelený kruh, 724 215 068, daniel.vondrous@zelenykruh.cz

 

 

Zařazeno v kategorii Novinky

 

Spuštění webového portálu Praha zítra? je pro Pražany dobrá zpráva. Hlavní město bude představovat pražské stavební projekty a chce tak otevřeně informovat o rozvoji Prahy. Má to však háček. Na mapě chybí mnoho budoucích projektů. Informace navíc čerpá pouze od investorů a poskytuje jednostranný pohled. Obyvatelé Prahy například vůbec nezjistí postoj stavebních nebo městských úřadů, odborníků, místních lidí nebo vliv stavby na životní prostředí. Takový nástroj je však zavádějící. Na první pohled se zdá, že výstavba probíhá zcela bez problémů, což může vést k tomu, že kvůli nedostatku informací Pražané nebudou moci včas zasáhnout, aby ochránili svůj majetek nebo životní prostředí. Skutečné změny tak budou nadále probíhat za zavřenými dveřmi.

„Institut plánování a rozvoje přišel se skvělým nápadem, ale jeho současná podoba je silně zavádějící. Autoři by měli mapu doplnit o chybějící plánované projekty a o úplné informace, ne jen ty ze zdrojů soukromých investorů. Takto Praha dává signál, že se o své budoucnosti baví primárně s velkými tržními hráči a nikoliv s běžnými občany,“ upozorňuje Václav Orcígr z Arniky.

Občanské spolky zaslaly náměstkovi primátora pro územní rozvoj Petru Hlaváčkovi připomínky k doplnění v otevřeném dopise.

 

Přehled o nových stavebních projektech na jednom místě Pražanům dlouho chyběl, proto jej dříve vytvářely především občanské spolky. Mapový portál Praha zítra? shromažďuje informace o plánovaných i probíhajících 184 projektech na území Prahy v různých fázích vývoje. Jedná se o nové budovy, mosty, veřejná prostranství i celé čtvrti. 

Aplikace na druhou stranu opomíjí řadu významných projektů, jako jsou záměry na libušském sídlišti Kamýk a další na Praze 4, Praze 5 nebo Praze 11. Portál navíc zcela postrádá stanoviska z územních nebo stavebních řízení, výsledky posouzení vlivu na životní prostředí, stanoviska městských částí nebo odborníků a připomínky obyvatel.

„Nesouhlasím, aby aplikace uváděla jednostranný pohled investora. Podle mapy najdeme na Praze 11 pouze zakrytí Spořilovské a Zdravotnické zařízení Roztyly. Nikdo se však nic nedozví o záměrech, jako jsou např. Bytový park Roztyly I a II, Areál ledových sportů nebo dostavba OC Chodov. Praha 11 o chystaných projektech informuje na svých stránkách, kterými by se mohli autoři Prahy zítra? inspirovat,“ říká zastupitelka Zuzana Malá z Hnutí pro Prahu 11.

Institut plánování a rozvoje Prahy by měl o stavbách, které tak významně zasáhnou do života obyvatel, poskytovat kompletní informace. To znamená i věcnou kritiku úřadů nebo dotčených lidí. Portál Praha zítra? čerpá data pouze od investorů a to je u aplikace státní správy opravdu nedostatečné. Hlavní město přitom přístup k veškerým podkladům má. Občané Prahy se ovšem mohou na tvorbě aplikace podílet a zasílat institutu své připomínky, tipy na vylepšení a samozřejmě žádosti o doplnění.

 

 

 

Zařazeno v kategorii Novinky
Strana 1 z 10