Přehled zpráv emailem
Telefon

 

Návrh stavebního zákona má projít v rámci projednávání v Parlamentu dalšími překotnými změnami, které mají povolování staveb převést kompletně pod stát. To vše bez podpory napříč politickým spektrem. Naprostou nekoncepčnost a chaos - to nejčastěji vytýkali obsahu návrhu i způsobu projednávání účastníci semináře, který uspořádala místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová (KDU-ČSL) ve spolupráci s asociací ekologických nevládních organizací Zelený kruh.

„Nový stavební zákon řešíme v době vrcholící pandemie a nouzového stavu a devět měsíců před volbami do Poslanecké sněmovny! Není zde prostor pro transparentní, korektní debatu a široký společenský konsensus,” upozornila v úvodním projevu Jitka Seitlová (KDU-ČSL), místopředsedkyně Senátu.

 

Záznam semináře Nový stavební zákon: rychlost versus kvalita

Do nepřehledné situace přípravy zákona přináší další zmatek komplexní pozměňovací návrh poslance Martina Kolovratníka (a několika dalších poslanců z ANO, ČSSD, SPD a KSČM). Kompromisní dohodu mezi Svazem měst a obcí a Ministerstvem pro místní rozvoj, která ponechala část úřadů v kompetenci obcí, shodil se stolu a s podporou Hospodářského výboru Poslanecké sněmovny se vrací k původní myšlence stavebního superúřadu.

Během semináře ministryně Dostálová podpořila jak vládní kompromisní návrh, tak i zmíněný konkurenční  návrh vládního poslance Kolovratníka (ANO). „Návrh ministerstva i návrh prezentovaný poslancem Kolovratníkem zavádí dvoukolejnost v rozhodování orgánů ochrany přírody. Jeden les budou chránit dva různé úřady s dvěma různými nadřízenými orgány. Jaká bude asi kvalita ochrany lesů v době kůrovcové kalamity, když se k lesnímu hospodářskému plánu či možnosti těžby bude vyjadřovat jiný úřad než ke kácení nebo vyjmutí části lesa z lesního fondu? A přesně to nový stavební zákon plánuje zavést. Následkem bude rozštěpení a nejednotnost nejen v ochraně lesa, ale i dalších složek životního prostředí,“ upozorňuje Petr Svoboda, odborník na správní právo z České společnosti pro právo životního prostředí.

 

Seminář Nový stavební zákon - rychlost versus kvalita sledovalo online přes dvě stě účastníků zejména z řad pracovníků veřejné správy, občanského sektoru, poslanců a zástupců podnikatelských svazů a investorů. Většina panelistů se shodla, že současný návrh není dobře připraven a ani na základních bodech není shoda napříč politickým spektrem.

Chaos navíc ještě narůstá. Poslanec Kolovratník, který je zpravodajem zákona, avizoval, že do návrhu ještě doplní další změny, které mají posílit pravomoce velkých měst v oblasti územního plánování. Tento zásadní zásah do stavebního práva však nebyl uveden ani ve věcném záměru, ani neprošel meziresortním připomínkovým řízením a zpracováno nebylo ani hodnocení jeho dopadů v širším kontextu.

“Z příspěvku řady panelistů vyplynulo, že příprava ii obsah stavebního zákona je jeden velký chaos. Místo jednoduchých pravidel je zákon plný výjimek a novotvarů a neměl by být schválen,” uvedla Petra Kolínská za Zelený kruh.

Podle Zeleného kruhu byla kvalita rozhodování, ochrana práv občanů a životního prostředí odsunuta na poslední kolej. O ochraně půdy a vody, změnách v krajině i kácení stromů v ulicích měst už nemají rozhodovat odborná pracoviště znalá místních poměrů, ale stavební úřad, často vzdálený stovky kilometrů. Nový stavební zákon přinese organizační kolaps ve vydávání povolení, více soudních sporů a méně ohledů na životní prostředí, a proto by neměl být schválen.

Návrh nového stavebního zákona a změny desítek souvisejících zákonů byl odsouhlasen vládou na konci srpna loňského roku. Sněmovna jej projednala v prvním čtení na začátku listopadu, následovalo projednání ve výborech a nyní nový zákon míří do druhého čtení. K dispozici jsou také dva komplexní pozměňovací návrhy, jeden od skupiny poslanců ANO, ČSSD, KSČM a SPD, který na semináři představil Martin Kolovratník, druhý od poslanců opozičních z ODS, KDU-ČSL, TOP 09, Pirátů a STAN – na semináři představil Marian Jurečka (KDU-ČSL).

ACF slogan 1

Text vznikl v rámci projektu Měníme klima v legislativě.

Cílem projektu je přispět k řešení klimatické krize v rámci České republiky. Chceme pomoci tomu, aby adaptace na změny klimatu byly účinné, hospodárné, sociálně spravedlivé a realizovatelné v potřebném čase.  Zaměřujeme se na úpravu předpisů na různých úrovních tak, aby samosprávy i soukromí investoři mohli hospodárně a s prokazatelným prospěchem pro všechny realizovat projekty, které zajistí například šetrné hospodaření s vodou a dostatek kvalitních zelených ploch.

Realizátorem projektu je Zelený kruh. Partnery projektu jsou zpravodajský portál Aktuálně, sdružení Arnika, NESEHNUTÍ, Česká společnost pro právo životního prostředí, aliance Šance pro budovy, Národní síť Zdravých měst a Národní síť MAS.

Projekt podpořila Nadace OSF v rámci programu Active Citizens Fund, jehož cílem je podpora občanské společnosti a posílení kapacit neziskových organizací. Program je financován z Fondů EHP a Norska.

 

 

 

Zařazeno v kategorii Novinky

Stavební úřad MČ Praha 1 záměrně neinformoval některé účastníky o zahájení povolování stavby, kteří se soudí kvůli zrušení územního rozhodnutí. Než soud stihl povolování kanceláří zastavit, Penta razítko dostala a začala stavět. Zástupci veřejnosti, kteří stavbu připomínkovali, tak nezákonně ztratili šanci projekt změnit a zmírnit jeho enormní negativní dopady na centrum Prahy.

“Za pouhých dvanáct dní se úředníkům podařilo zkontrolovat dokumentaci rozsáhlého projektu a dodržení stanovisek dotčených orgánů, zatímco menší stavby povolují řadu měsíců. Navíc jako obvykle u kontroverzních projektů proběhla lhůta pro podání námitek přes vánoční svátky a následně stavbu povolil rychlostí blesku. To je víc než podezřelé,” upozorňuje Václav Orcígr z Arniky.

Arnika se soudí s pražským magistrátem kvůli záměrnému a nezákonnému ignorování Arniky, AutoMatu a Klubu Za starou Prahu v povolovacích řízeních. Městský soud v Praze na základě žaloby Arniky rozhodl o odkladném účinku, protože zahájením stavby podle jeho názoru hrozí nenahraditelná újma na veřejném zájmu, a stavební úřad vůbec neměl stavbu povolit.

Stavební úřad mohl velmi vážně pochybit a řízení měl podle rozhodnutí soudu zastavit. Na dotazy Arniky odpovídal mlhavě, že vydání stavebního povolení nelze odhadnout z důvodu dlouhodobé pracovní neschopnosti odpovědného úředníka. Nakonec vše podezřele urychlil, a projekt Zahy Hadid dostal zelenou dříve, než soud rozhodl. Arnika se proti vydanému stavebnímu povolení odvolala, ale stavební úřad toto odvolání opět nezákonně ignoroval.

Penta začala stavět ve skutečnosti už na podzim, kdy jí stavební úřad povolil zajištění stavební jámy archeologického průzkumu. Toto povolení ale umožňuje vybudování betonových konstrukcí až po strop podzemního podlaží. Jde o ukázkový příklad salámové metody, kdy developer postaví celou spodní stavbu ještě před stavebním povolením, které však pravděpodobně získal nezákonným způsobem. Celý proces je učebnicovou ukázkou obcházení veřejnosti a vyvolává dojem, že zákony platí jen pro někoho.

Chceme, aby Praha byla příjemná pro život a dostupná všem.

Zařazeno v kategorii Novinky

Doslova přes víkend se více než tisícovka obyvatel z celé Prahy semkla a prostřednictvím spolku Arnika podala závazné námitky  ke změně územního plánu a žádají magistrát o radikální přepracování. Nelíbí se jim plány na masivní zástavbu bez záruk dostupnosti bydlení a oprávněně se obávají enormního nárůstu dopravy a nedostatku veřejné vybavenosti.

 

Dnes je poslední den, kdy mohou občané vznést své připomínky ke změně územního plánu 2600, která umožní zástavbu rozsáhlého brownfieldu a ovlivní podobu celého Žižkova na několik dalších desítek let.

“Pražané si přejí, aby u nákladového nádraží vyrostla čtvrť, ve které budou chtít bydlet a pracovat, nikoliv další investiční byty pro zahraniční vlastníky. Více než tisíc lidí podepsaných pod shodnými závaznými námitkami je toho hodně silnými důkazem,” říká Václav Orcígr z Arniky.

Velmi komplexní a rozsáhlé námitky zpracovala Arnika ve spolupráci se spolkem AutoMat a platformou Paměť města. Magistrátu je předložila s pověřením občanů hlavního města, kteří z vlastní iniciativy na Žižkově založili sběrná místa a navzdory nepříznivým podmínkám během pandemie nasbírali fyzické podpisy, kterých k pověření Arniky bylo potřeba alespoň dvě stě.

Obyvatelé Prahy především požadují, aby město s developery zajistili chybějící závazný podíl dostupného bydlení, například formou baugruppe po vzoru německých měst, nájemního městského bydlení a sociálního bydlení pro potřebné. Tyto záruky dostupného bydlení však musí být závaznou podmínkou vydání změny územního plánu.

Lidem vadí, že v nové čtvrti pro 25 tisíc obyvatel budou domy hodně nahuštěné na sebe, bude scházet vybavenost pro sociální služby, sport a volný čas, hřiště pro děti nebo lokální obchody a služby. Pro základní školu je navíc vymezen absolutně nevyhovující drobný pozemek v přímém sousedství plánované Jarovské třídy, na který se školní budova i s hřištěm jednoduše nevejdou. V místě, kde má vyrůst několik tisíc bytů bude také potřeba mnohem razantněji ulevit dopravě a zamezit nadměrné zátěži způsobené nákladními auty, než jak navrhují současné plány.

 

Námitky ke změně územního plánu ke stažení

Současný návrh na změnu územního plánu je tímto zcela v rozporu se samotným důvodem stavební uzávěry, jejímž cílem bylo “zamezit nové nekoncepční výstavbě v dané oblasti, která by zabránila vybudování jednotně komponované městské čtvrti.”

Magistrát a Institut plánování a rozvoje budou mít čas do konce června 2021 na zapracování připomínek z veřejného projednání. Na podzim změnu projedná výbor pro životní prostředí a rada hlavního města. V prosinci o schválení a sejmutí stavební uzávěry rozhodne zastupitelstvo.

Chceme, aby Praha byla příjemná pro život a dostupná všem.

 

 

Zařazeno v kategorii Novinky

Politika územního rozvoje ČR právě prochází aktualizací. Tento dokument závazně určuje celorepublikovou koncepci rozvoje, která se propisuje do územních plánů všech obcí. Je to celostátní nástroj územního plánování, který slouží zejména pro koordinaci územního rozvoje na celostátní úrovni a pro koordinaci územně plánovací činnosti zejména krajů.

 

Dle názoru ministerstva místního rozvoje ale dostupné a sociální bydlení do problematiky územního plánování nepatří. Ministerstvo tvrdí, že ve veřejném projednání lze připomínkovat pouze ty části, které se aktualizací změnily. To by ale znamenalo, že zastaralé záměry, které v politice územního rozvoje přetrvávají už od jejího vzniku v roce 2008, veřejnost připomínkovat nemůže. Záměry jako rozšíření letiště Václava Havla, výstavba kanálu D-O-L či stavby přehrad tak mají v politice zůstat. My s tím nesouhlasíme. Aktualizace politiky územního rozvoje má v souladu se svým zadáním prověřit aktuálnost politiky jako celku a být v souladu se strategiemi a mezinárodními závazky. Politika územního rozvoje jako ověřený, závazný a vymahatelný nástroj z pohledu koordinace mnohdy protichůdných zájmů v území je nutno za účelem souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území dalšími aktualizacemi dále posilovat, zpřesňovat a zlepšovat, ale i výrazně upravovat tam, kde je to z pohledu veřejných zájmů žádoucí ve smyslu nových poznatků, výzev a problémů současné doby, obzvlášť jsou-li tyto skutečnosti vyjádřené regionálními, národními a mezinárodními závazky a strategiemi, nikoli zastaralé a nevhodné koncepce zněním PÚR po aktualizaci dále konzervovat.

Aktualizace politiky sice poprvé pracuje s adaptací na změnu klimatu, pracuje se však především s problematikou sucha, ale tím nejhorším možným způsobem - plánem na výstavbu přehrad, jejichž přínos pro zadržování vody byl již mnohokrát prokázán. V politice také například naprosto chybí  tematická oblast (priorita) týkající se sociální soudržnosti, která je jedním ze tří pilířů udržitelného rozvoje, což znamená, že neplní svůj základní účel a je v rozporu s cíli a úkoly územního plánování definovanými ve stavebním zákoně. Požadujeme také, aby z ní byl zcela vyňat bod paralelní dráhy Letiště Václava Havla. Tento záměr představuje významná rizika v oblastech životního prostředí, a to nárůst emisí skleníkových plynů a prohloubení klimatické krize, hluk a znečištění ovzduší z provozu letiště a jeho obsluhy. Dále se jedná o negativní vlivy turismu, snížení kvality života v hlavním městě včetně dostupnosti bydlení. Všechny tyto negativní vlivy realizace záměru lze předpokládat jako velmi dlouhodobé.

Kompletní znění připomínek naleznete níže ke stažení!

 

Zařazeno v kategorii Novinky

V hustě zastavěné čtvrti pro 25 tisíc obyvatel bude nejspíš chybět jakákoli vybavenost pro sociální služby, sport a volný čas, hřiště pro děti nebo lokální obchody a služby. Nepostačující pozemky jsou vyčleněny pro školy a zelenou infrastrukturu. Lokalita nabídne převážně komerční bydlení a zanedbatelné množství dostupných bytů ve vlastnictví městské části. To říká včera zveřejněná územní studie IPR, která slouží jako podklad ke změně územního plánu celého území. Magistrát změnu veřejně projedná online 16. února. IPR v březnu spustí participaci a připomínkování studie. Výsledek participace však bude irelevantní, protože váhu budou mít jen připomínky v rámci veřejného projednání změny územního plánu, jejichž termín odevzdání končí 23. února.

“Územní studie pro tak velké rozvojové území nesplňuje skoro nic, co bychom od ní měli očekávat. Úředníci z Institutu plánování a rozvoje pouze obkreslili záměry developerů, proto v ní chybí jasné mantinely výstavby, které by hájily zájmy obyvatel. Ideální koncepci rozvoje měl institut raději hledat prostřednictvím veřejné urbanistické soutěže,” shrnuje Václav Orcígr z Arniky.

Aktuální plány umožní velmi hustou zástavbu převážně komerčního bydlení. Jedinou výjimku bude tvořit jenom několik nájemních domů ve vlastnictví městské části. Původní návrh centrálního parku nahradily menší zelené plochy většinou rozdělené dopravními stavbami, přičemž jejich celkový podíl se snížil. 

Územní studie opomíjí většinu veřejné vybavenosti. Není jasné, zda vůbec a na jakých pozemcích developeři postaví vybavení pro volnočasové aktivity dětí, ordinace lékařů, domovy důchodců nebo domovy s pečovatelskou službou, aby je budoucí obyvatelé nemuseli hledat v jiných částech Prahy. 

Školní pozemky jsou vyčleněny na nejhorších možných místech se zcela nedostačující plochou pro sportoviště, než jakou předepisují stávající normy, aby nezabíraly lukrativnější stavební parcely (5). Jedna škola má stát na okraji čtvrti u rušné dopravní tepny, tzv. Jarovské třídy, druhá má být umístěna v budově Nákladového nádraží Žižkov, jehož prostory nejsou pro školní zařízení vůbec vhodné. Také školky jsou navíc umístěny např. mezi dvanáctipatrovými budovami, kterými budou zastíněny. 

 Navrhovaný školní pozemek má rozlohu 0,75 ha. Podle současných norem je však potřeba 1,25 ha.

sportoviste-normy

Památkově chráněné budově Nákladového nádraží Žižkov se má dostat dalších změn. Nejdelší budova v Praze se má ještě více prodloužit na úkor parkového náměstí, což památku nevratně poškodí. Z původního návrhu studie v přímé blízkosti památky přetrval pouze věžák o výšce 70 metrů, u něhož v tuto chvíli nevíme, k jakému účelu bude sloužit.

Komplikace kvůli nekompletní studii mohou potkat také výstavbu metra D. Plány sice pro trasu metra vymezují územní rezervu, studie na druhou stranu nepočítá se stanicí.

Řadu výhrad ke studii vyjádřila Městská část Praha 3 už před rokem. Kromě zpracování  podrobnější a především závazné studie žádala také snížení hustoty zástavby kvůli budoucí dopravní zátěži a vymezení konkrétních ploch veřejné vybavenosti, aby neztratila předkupní právo na pozemky. IPR však důležité námitky z velké části ignoroval.

Změny územního plánu prolomí stavební uzávěry, které umožní developerským firmám Sekyra Group, Finep a Penta Real Estate postavit zbrusu novou čtvrť pro 25 tisíc obyvatel o rozloze 45 hektarů odpovídající půlce Starého Města. Central Group na zbylých 13 hektarech rozvojového území právě staví díky výjimce ze stavební uzávěry.

Chceme, aby Praha byla příjemná pro život a dostupná všem.

Zařazeno v kategorii Novinky

Radní odmítli podpořit návrh, který předložil náměstek primátora pro územní rozvoj Petr Hlaváček (za TOP 09). Ten se již v minulosti vyjádřil, že považuje za možné v rámci revitalizace čtyřpodlažní budovu (tzv. Brand Store) na náměstí umístit. K názoru, že je možné stavět na náměstí, které je dle územního plánu nezastavitelné, se překvapivě přiklonil i magistrátní odbor územního rozvoje a vydal tak protiprávní stanovisko. Pro přijetí  usnesení zamítající stavbu na náměstí hlasovali všichni zástupci Pirátů a Prahy sobě, jejíž lídr Jan Čižinský se zamítnutí stavby snažil prosadit již na posledním zastupitelstvu, a také radní Marvanová ze Spojených sil pro Prahu. Další dva zástupci Spojených sil Petr Hlaváček (TOP09) a Petr Hlubuček (STAN) se hlasování zdrželi. Přitom právě Petr Hlaváček by měl pohlídat, aby proces proběhl dle vyjádření Institutu plánování a rozvoje, který upozornil, že pro záměr stavět na náměstí je nutná změna územního plánu, a Petr Hlubuček, který má v gesci životní prostředí, by se měl starat, aby nebyly zastavovány poslední volné plochy v centru města.

Náměstí Miloše Formana, které majetkově spadá pod sousedící hotel InterContinental, je podle platného územního plánu nezastavitelným územím. Na veřejném prostranství, jedné z mála volných ploch v této části města,  je zvyšování objemu zástavby nežádoucí z mnoha důvodů: možnosti adaptace na klimatickou změnu, vytvoření příjemného odpočinkového prostoru pro místní či vyvážení předimenzovaného objemu hotelu v závěru Pařížské třídy.Náměstí získalo svůj název v roce 2018 i zdůvodu, aby v budoucnosti nedošlo k jeho zastavění. Sliby o nezastavitelnosti z roku 2018 dnes na zasedání připomněla Hana Kordová Marvanová, která se jako jediná ze Spojených sil nezdržela hlasování a vyjádřila se proti záměru.

Mohlo by se zdát, že možnost stavět na náměstí v Pražské památkové rezervaci by vůbec neměla být na stole. A usnesení dnes přijaté radou to potvrzuje. Přesto však investor získal souhlas odboru památkové péče magistrátu, který označuje objekt za příslib zdařilé kultivace veřejného prostranství, přestože pražský Národní památkový ústav, který je příslušným odborným pracovištěm, upozorňuje, že náměstí je chráněno jako součást Pražské památkové rezervace. Záměr dostal souhlas i od Odboru územního rozvoje magistrátu a Institutu plánování a rozvoje, ale právě IPR developera sám upozornil, že k realizaci stavby je nutné zažádat o změnu územního plánu. Přestože je v tuto chvíli již věc v rukou státní správy, která řídí proces územního řízení, hlavní město Praha je jeho účastníkem a právě dnešním usnesením rada města pověřuje Institut plánování a rozvoje podáním námitky proti stavbě na náměstí.

Zařazeno v kategorii Novinky

Investiční skupina R2G se v rámci “revitalizace a rozšíření veřejného prostoru” v okolí InterContinentalu chystá postavit na náměstí Miloše Formana třípatrovou obchodně-administrativní budovu, tzv. Brand Store. Má to však háček. Náměstí je podle územního plánu nezastavitelné a navrhovaná stavba tam nemá podle platných předpisů co dělat. Nepřejí si ji ani místní obyvatelé, kteří jako spolek Občané Prahy 1 proti výstavbě vypsali už druhou petici.
“Jde o ukázkové upřednostňování zájmů developerů před zájmy města a jeho obyvatel. Povolení obchodně-administrativní budovy na úkor veřejného prostranství by bylo nezákonné a stalo by se nebezpečným precedentem. Samotné místo nutně potřebuje revitalizaci v podobě odpočinkové zóny se stromy kvůli ochlazení a zadržování vody a nikoliv další výlohy pro luxusní zboží,” upozorňuje Václav Orcígr z Arniky. 

Přestože je území v okolí InterContinentalu stabilizované, nezastavitelné a součástí Pražské památkové rezervace a zároveň probíhá řízení o prohlášení budovy hotelu včetně náměstí a zahrady za kulturní památku, záměr získal posvěcení od magistrátních památkářů,  magistrátního odboru rozvoje a Institutu plánování a rozvoje (IPR), přičemž IPR sám upozornil investora, že výstavba si vyžádá změnu územního plánu. Magistrát se navíc nepravdivě snaží přesvědčit veřejnost, že jde o transformační území určené k zástavbě a tím nahrává investorovi. Úředníci tím zcela popírají důvod nového pojmenování po slavném režisérovi, které mělo napomoci, aby v budoucnu k zastavění prostoru nedošlo. Zastavitelné území se chystá z náměstí udělat až Metropolitní plán, který ještě není zdaleka hotový.

Proti záměru se postavili dotčení sousedé už v roce 2018, kteří v tištěné petici jasně zástavbu posledních volných veřejných prostor v hustém centru odmítli. Během pouhých deseti dnů získali 2 tisíce podpisů a v současné době sbírají podpisy pod druhou petici v elektronické podobě. Stavební úřad se pokusil minimalizovat zásahy dotčených vlastníků z okolí tak, že rozhodnutí o zahájení územního řízení pouze vyvěsil na úřední desku. Splnil tím zákonnou povinnost, přestože obvykle informuje dotčené obyvatele písemně.

Nový vlastník pozemků skupina R2G a architektonické studio TaK Architects se zaštiťují výsledkem domnělé “participace”, podle které nikdo proti výstavbě neprotestoval. Ve skutečnosti proběhlo pouze dotazníkové šetření s předem zvolenými otázkami a škálou odpovědí. Dotaz, zda lidé s výstavbou souhlasí, zcela chyběl.

Na průběh "participace" očima Občanů Prahy 1 se můžete podívat níže

Výstavba budovy na náměstí Miloše Formana je součástí “revitalizace a rozšíření veřejného prostoru o velkorysá pobytová místa pro veřejnost” v rámci rozsáhlé rekonstrukce brutalistního hotelu InterContinental. Pod líbivým označením se skrývá zastavění posledních volných ploch v této části Prahy, protože kromě třípatrové budovy Brand Store jsou v plánu další dvou až třípatrové budovy a přístavby v linii Pařížské třídy tzv. Concept Store na náměstí Curieových, rekonstrukce přilehlé budovy Golden Prague Residence a zástavba zahrady mezi budovou hotelu a nábřežím přístavbami, konferenčním sálem a monumentálním schodištěm. Součástí je i rozšíření garáží pod celou úrovní náměstí Miloše Formana.

Chceme, aby Praha byla příjemná pro život a dostupná všem.

Zařazeno v kategorii Novinky

Výstavba nové čtvrti na brownfieldu u Nákladového nádraží Žižkov má brzy začít prolomením stavební uzávěry. Obyvatelé Prahy mají nyní jedinou možnost ovlivnit její finální podobu. K tomu jsou zapotřebí podklady v podobě územní studie. Otevřeným dopisem proto žádáme náměstka primátora Petra Hlaváčka, aby územní studii dal prostřednictvím IPR lidem k dispozici. Veřejné promítnutí navíc v online prostředí opravdu nestačí!

Vážený pane náměstku, 

právě běží třicetidenní lhůta pro veřejnost k připomínkování změny územního plánu, která zruší stavební uzávěru jedné z největších transformačních ploch Prahy – území Nákladového nádraží na Žižkově. Území pro 15 000 obyvatel o ploše 45 hektarů, společně se třináctihektarovou severozápadní částí, která již dříve dostala výjimku ze stavební uzávěry, jsou rozlohou srovnatelné s polovinou Starého Města. 

Na rozdíl od podobných rozvojových ploch Bubnů či Smíchova neproběhla na toto území participace s občany, ani nebyla územní studie veřejně připomínkována. Představení hotové studie NNŽ veřejnosti proběhne online 10. 2. 2021 od 19:00 v rámci cyklu Velké změny Prahy. Tato územní studie, která je podkladem pro změnu územního plánu rušící stavební uzávěru však není nikde zveřejněna, aby si ji mohla veřejnost či její odborní zástupci řádně prostudovat. Zveřejnění podkladové studie sice není zákonnou povinností, ale vzhledem k tomu, že jejím zpracovatelem je Institut plánování a rozvoje jakožto příspěvková organizace města, neměl by být problém tuto studii zveřejnit. Proto Vás vyzýváme, abyste IPR pověřil zveřejněním studie, v ideálním případě včetně jednoduchých schémat zobrazujících nejpodstatnější změny, tak jak tomu bylo v případě územní studie Bubny

Veřejné projednání příslušné změny územního plánu proběhne  online 16. 2. 2021 od 10:00návrh změny a posouzení vlivů na životní prostředí jsou dostupné na úřední desce, podkladová studie však nikoli. Veřejnost má následně pouhý týden na podání připomínek a je to pro ni jediná možnost vstoupit do celého procesu.  

Občany Prahy bude zajímat, jak se studie od verze zveřejněné před rokem změnila, např. se mluví pozitivně o změně trasy vedení tramvajové trati. Ale jak byly zapracovány další požadavky dotčených orgánů a především Městské části Prahy 3, mj. na vypracování závazné a podrobnější studie, na veřejnou vybavenost (školy, školky, zdravotnické zařízení) či velký park a na snížení kapacit území především z důvodu vyvolané dopravní zátěže v okolí, veřejnost v tuto chvíli netuší. 

Děkuji mnohokrát za pozornost, kterou věnujete tomuto dopisu, a předem děkuji za jeho vyřízení.

S přátelským pozdravem

Mgr. Václav Orcígr 
vedoucí kampaně Praha – město pro život, organizace Arnika 

Zařazeno v kategorii Novinky

Právě běží lhůta pro připomínkování změny územního plánu, která odstartuje výstavbu nové čtvrti na brownfieldu u Nákladového nádraží Žižkov (návrh změny a posouzení vlivu na životní prostředí). Podkladem naprosto zásadního rozhodnutí je územní studie od Institutu plánování a rozvoje (IPR). Městští plánovači však studii sestavenou z developerských záměrů zatím nedali občanům k dispozici, pouze ji promítnou online. IPR tím značně omezuje přístup k podkladům, bez nichž lze stěží zpracovat kvalitní námitky k výstavbě, která ovlivní životy tisíců lidí Žižkova.

“Magistrát nejspíš nechce, aby obyvatelé do budoucí podoby Žižkova příliš zasahovali. Kompletní podkladovou studii veřejnost k prostudování nedostane, o změnách se dozví pouze z úřední desky nebo veřejné prezentace. To je ke zpracování kvalitních připomínek žalostně málo,” říká Václav Orcígr z Arniky.

Podkladem pro změnu územního plánu je studie, kterou podle dostupných informací IPR zpracoval pouhým překopírováním developerských záměrů s drobnými úpravami. Prolomení stavební uzávěry přitom umožní developerským firmám Finep, Penta Real Estate a Sekyra Group postavit zbrusu novou čtvrť pro 15 tisíc obyvatel o rozloze 45 hektarů odpovídající půlce Starého Města. Central Group na zbylých 13 hektarech rozvojového území stavět může díky výjimce ze stavební uzávěry. 

Městská část Praha 3 před rokem a půl vyjádřila řadu výhrad, IPR je ale na malé výjimky ignoroval. Radnice Prahy 3 se proto nedočkala zpracování podrobnější a především závazné studie, natož vymezení konkrétních ploch pro školy, školky a zdravotnická zařízení, kvůli čemuž městská část ztratí předkupní právo na pozemky. Nepočítá se ani se snížením hustoty zástavby kvůli budoucí nadměrné dopravní zátěži. V plánech zůstává 70m věžák přímo v areálu historické budovy, jen o pár metrů nižší než sousední věž Ústřední telekomunikační budovy.

Vedení Prahy řeší využití žižkovského brownfieldu zhruba devět let. Za celou dobu IPR navzdory vlastním slibům nevypsal žádnou veřejnou urbanistickou soutěž, neproběhla participace s obyvateli, ani neumožnil studii připomínkovat, jak tomu bylo v případě územní studie nové čtvrti v holešovických Bubnech. Přestože má IPR hájit zájmy města a jeho obyvatel, z dostupných informací je zřejmé, že studie vznikla pouhým překreslením developerských záměrů s drobnými úpravami. Příspěvková organizace hlavního města těmito kroky porušuje své vlastní zásady Manuálu participace v plánování města, které dlouhodobě navenek prosazuje na úkor potřeb developerů k maximálnímu vytěžení pozemků.

uzemni-studie-NNZ-vyrez

Harmonogram jednání o změně územního plánu
Veřejné promítnutí územní studie proběhne online 10. února 2021 v pražském CAMP v rámci cyklu Velké změny Prahy. Pár dní poté, 16. února 2021 následuje veřejné online projednání změny územního plánu. Jedinou šancí, jak ovlivnit budoucí podobu čtvrti, je podání připomínek do 23. února 2021.

Chceme, aby Praha byla příjemná pro život a dostupná všem.

Zařazeno v kategorii Novinky

Politika územního rozvoje (PÚR), kterou se musí řídit všechny územní plány, prochází změnami. Namísto s udržitelným rozvojem strategie počítá se zastaralými a prokazatelně škodlivými záměry, na žádost investorů umožňuje vést nově infrastrukturní stavby přes chráněná území, místo podpory obnovitelných zdrojů nahrává uhlobaronům a zcela ignoruje podporu výstavby dostupného bydlení nebo dává přednost neudržitelné dopravě.

“Česká republika na řešení nejpalčivějších problémů rozvoje rezignovala. Je na nás, občanech, abychom se do aktualizace Politiky územního rozvoje zapojili, jinak se podpory dostupného bydlení, udržitelné dopravy, obnovitelných zdrojů energie, řešení sociální segregace, suburbanizace a adaptace na změnu klimatu jen tak nedočkáme,” vyzývá Václav Orcígr z Arniky.

“V návrhu aktualizace chybí odpověď na řadu nových výzev, kterým čelí obyvatelé měst a vesnic. Naopak zůstávají záměry, které zcela odporují udržitelnému rozvoji a ochraně přírody a krajiny ve 21. století. Zářným příkladem je zastaralý a škodlivý koridor Dunaj-Ondra-Labe, jehož přínosy dávno zpochybnila řada odborníků a je třeba jej jednou provždy smést se stolu,” uvádí Petra Kolínská ze Zeleného kruhu.

Zapojte se do aktualizaci závazného a strategického dokumentu do 15. února 2020. Tady najdete přesný postup.

Neudržitelná doprava a krize bydlení nejsou pro stát problém
PÚR je závazná pro kraje i všechna města a obce. Díky tomu je vynikajícím nástrojem, který pomáhá řešit konkrétní problémy na celonárodní úrovni. Ministerstvo pro místní rozvoj bydlení, ani dopravu strategicky řešit nehodlá. Dostupné bydlení nebo udržitelná doprava mají podle úředníků řešit jen resortní a regionální strategie, které jsou ovšem nezávazné. Ani tady se zlepšení nejspíš nedočkáme.

Radši uhlí než obnovitelné zdroje
Strategie územního rozvoje nepočítá s ukončením povrchové těžby hnědého uhlí výměnou za podporu obnovitelných zdrojů. Naopak stanovuje, že konkrétně výstavbu větrných elektráren je třeba “účinným způsobem regulovat a zamezit rizikům překotně se rozvíjející výstavby větrných elektráren.“

Sucho vyřešíme... větším suchem
Novinkou je vymezení oblastí sucha, které zahrnuje skoro celé území republiky. Zadržování vody v krajině stát hodlá řešit nejhorším možným způsobem, výstavbou nádrží (např. na Bruntálsku nebo v okolí lázní Teplice nad Bečvou), kvůli kterým budou zničeny říční nivy, zhorší se bilance vody v krajině a dojde ke snížení spodních vod. Další opatření ke zmírnění dopadů změny klimatu jsou pouze obecná.

Zastaralé a škodlivé projekty mají zelenou
Podle požadavků investorů nově mohou rychlostní komunikace, tranzitní plynovody nebo vedení vysokého napětí vést skrz zvláště chráněná území. Ohrožen je nyní Lednicko–valtický areál, který patří mezi památky UNESCO, nebo CHKO Pálava. Škodám se kvůli infrastrukturním stavbám nevyhnou ani CHKO Bílé Karpaty, Labské pískovce nebo České Středohoří.

Dokonce přetrvávají vyloženě zhoubné záměry, jako je kanál Dunaj-Odra-Labe, vltavská vodní cesta až k Českým Budějovicím nebo rozšiřování kapacit pražského a nově i brněnského letiště, které vůbec neodpovídají udržitelnému rozvoji.

PÚR čeká připomínkování
Dnešní PÚR vznikla v roce 2008, aktualizací prošla v roce 2015 a pro její novou aktualizaci je nejvyšší čas. V pondělí 11. ledna proběhlo veřejné projednání návrhu aktualizace, který veřejnost může připomínkovat v rámci hodnocení dopadů na životní prostředí SEA do 15. února.

Ministerstvo pro místní rozvoj tvrdí, že připomínkovat lze pouze části, které se aktualizací mění. To je však zavádějící tvrzení. Podle zadání (3) má aktualizace a tudíž i připomínky obyvatel prověřit aktuálnost PÚR jako celku.

Co je PÚR
PÚR určuje základní koncepci rozvoje naší republiky, stanovuje republikové priority územního rozvoje a úkoly k jejich naplnění. Narozdíl od mnohých politik a strategií je však závazná. Povinně se propisuje do krajských zásad územního rozvoje a územních plánů všech obcí. Směřování nastavené PÚR je proto zásadní.

Zařazeno v kategorii Novinky
Strana 1 z 7