26. 9. 2018 aktualizováno 27. 9. 2018

Role adaptačních opatření na změnu klimatu - názory odborníků

Napsal(a)

Letos již podruhé jsme usporádali soutěž městských adaptačních opatření na klimatickou změnu. Nafotili jsme desítky různých druhů opatření a popsali, jak ve městě fungují. Odborníky, kteří se klimatickou změnou zabývají, jsme nyní oslovili, aby nám na základě svých zkušeností popsali, jakou roli hrají městská opatření nejen pro pobyt ve městě v parných letních dnech, ale co znamenají i v kontextu celkového boje s klimatickou změnou. Co si o nich myslí Adam Vizina z Národního ústavu vodohospodářského, Josef Patočka z hnutí Limity jsme my nebo Bohuslav Binka z Masarykovy univerzity v Brně?

Experty jsme oslovili se dvěma otázkami:

1)      Proč jsou pro města důležitá adaptační opatření na změnu klimatu?

2)      Které ze soutěžních adaptačních opatření se Vám líbí nejvíce?

A odpovědi?

 

Adam Vizina, Národní ústav vodohospodářský:

Vizina d1ee6

1) V posledních letech dopady změny klimatu pocitově zažívá prakticky každý, ať už se jedná o město či vesnici. Ve většině případů změnu hodnotíme, zdali nám je příjemná či ne, bez velkého samotného vedlejšího dopadu, ale i osobního nadhledu. Právě silnější projevy, které jsou ve městech citelnější, v nás vzbuzují otázky, co další změna přinese a je možné se na ni adaptovat? Je zcela zřejmé, že nárůst teplot bude nadále trvat i díky velké setrvačnosti celého systému a ve městech bude narůstat vliv tepelného ostrova, který s sebou ponese nárůst počtu tropických dní i nocí. Při zvýšené teplotě má vzduch také více energie a dokáže saturovat více vodních par, které někde spadnou ve formě srážek. Ve městech lze tedy očekávat nárůst extremity bleskových povodní, kdy může docházet k rozvodnění malých toků a přetížení kanalizací. Ve většině měst je velice nízká propustnost povrchů a dešťová voda je odvedena kanalizací a dále se nevyužívá. A právě voda je nezbytná k tomu, aby fungovaly přírodní „klimatizační jednotky“, které jsou navrhnuty ve velké míře adaptačních opatření. Při návrhu opatření je nutné si uvědomit, aby právě voda byla k dispozici při snížené dostupnosti vody (bude upřednostněno zásobování pitnou vodou), tak aby daná opatření fungovala. Ve městech i v krajině musí vzniknout komplexní opatření, které se budou navzájem podporovat, i když budou prvotně cílit na jiný problém.

2) Meandry Rokytky

 

 

 

Josef Patočka, hnutí Limity jsme my:

patocka 8c717

 

1) Přizpůsobit se teplejšímu a extrémnějšímu klimatu, které jsme si spalováním fosilních paliv od průmyslové revoluce navařili a jehož bylo letošní nesnesitelně horké léto pouhou ochutnávkou, budeme muset. Příliš často se ovšem o významu změn klimatu pro budoucnost našich měst uvažuje nekoncepčně a bez kontextu jako o pouhém technickém problému. Z oficiální rétoriky úřadů se občas může zdát, jako by k „adaptaci“ stačilo nainstalovat pár pítek a zasadit nějaké ty stromy a všechno bude jako dřív. Není tomu tak.
Nezvládneme-li v první řadě vyřešit příčiny a přestat problém zhoršovat přidáváním dalších skleníkových plynů do atmosféry, žádné „adaptace“ nám nepomohou. Dosud jsme planetu oteplili o jeden stupeň Celsia – a výsledky pozorujeme všude kolem sebe. Už za hranicí dvou stupňů oteplení může přitom podle vědců nastat scénář, kdy se vinou zpětných vazeb v klimatickém systému oteplování vymkne z kontroly a bude směřovat ke klimatickým podmínkám veskrze neslučitelným s fungováním uspořádané civilizace. Čeká nás tudíž přizpůsobení mnohem zásadnější: rychlé snížení emisí skleníkových plynů směrem k nule.
Tváří v tvář klimatické krizi tak i v rámci měst potřebujeme naléhavě koordinovaný a inteligentní postup, který bude nejen zmírňovat již nevyhnutelné důsledky, ale především rychle minimalizuje naši závislost na fosilních palivech. Dobrou zprávou je, že investice do snižování emisí mohou současně prospět také kvalitě života i sociální spravedlnosti našich měst. Mezi vůbec nejdůležitější opatření patří programy, jež důsledně omezí úroveň automobilové dopravy na nejnutnější minimum a namísto ní budou podporovat dostupnou dopravu veřejnou a bezmotorovou. Právě tak zateplování domů může prospět sociálně slabým, kteří dnes musí podstatnou část rodinných rozpočtů odvádět na účty uhlobaronů a fosilních korporací.

2) Ze soutěžních opatření vybírám komunitní zahradu Smetanka. Proměna sluncem sežehlého brownfieldu v živý, zelený a společně spravovaný prostor dobře ilustruje, že k adaptačním opatření nejsou vždy třeba milionové rozpočty a byrokraticky řízené projekty: stačí dát prostor spontánní občanské sebeorganizaci a nechat lidi dělat, co je těší. Pěstování vlastní zeleniny i rozvoj příležitostí k smysluplnému trávení volného času ve městech navíc pomáhá snižovat emise z dopravy potravin a cestování za „přírodou“. Sympatie si pak zaslouží v neposlední řadě z rozhořčení nad tupou omezeností radnice Prahy 2, která kvetoucí projekt bezdůvodně zadupala do země.

 

Bohuslav Binka, FSS Masarykova Univerzita, katedra environmentálních studií

binka e2544

1) Jedním z nejdůležitějších faktorů každé polemické debaty je v konečném důsledku vždy čas. Spor o otázku, zda je Danteho Božská komedie významné literární dílo bylo možné vést kolem roku 1330 nikoliv však v roce 1920. Spor o význam tanku jako bojového prostředku bylo možné vést v roce 1917, ale v žádném případě ne v roce 1944. Času prostě umí říct podstatné ano či ne. A stejně razantní odpověď času přišla i v otázkách globálních změn klimatu. Zatímco v roce 1970 mohl seriózní vědec platnost hypotézy o globálním oteplování zcela oprávněně napadat v roce 1995 už byla možnost takové kritiky výrazně menší a dnes význam problému klimatických změn zpochybňují jen lidé zcela vně seriózní diskuse. Jednoduše řečeno podivíni a blázni. A to samé platí o adaptačních opatřeních na změnu klimatu – otázka se v čase posunula z polohy „Jsou potřeba?“ do polohy „Které z možných opatření nám může pomoci nejlépe?“ Otázku „Zda?“ nahrazuje otázka „Jak?“ A je nesmírně důležité, že na otázku „Jak?“ poskytuje tato soutěž tolik výrazných a zajímavých odpovědí.

2) Nejvíce se mi líbí vnitroblok v Železné ulici, protože v tomto zákoutí k sobě nachází cestu zkamenělý čas historické Prahy a zelený přírodní i přirozený život. Estetika tohoto zelenání města je neodolatelná a přitom stále jde o pragmaticky výhodné opatření proti důsledkům klimatických změn.

 

 

Zařazeno v kategorii Novinky Zobrazeno 141 krát