28. 6. 2019 aktualizováno 19. 8. 2019

Prahu pomůže ochladit výsadba stromů a šetrné hospodaření s vodou

Napsal(a) PRAHA

 

Vlna spalujících veder zasáhla Českou republiku a z Prahy vytváří téměř neobyvatelné město. Nejvíce trpí lidé v centru metropole, kde se letní teploty mohou vyšplhat až k 50 °C. Nejrozpálenější místa by pomohly ochladit stromy, vodní plochy nebo pásy zeleně. Je však potřeba, aby se Praha na častější horko a sucho připravila, ať už konkrétními opatřeními ve městě, ale také prosazováním strategických cílů do klíčových dokumentů, jako je Metropolitní plán. Jeho návrh však parky, zahrádkové osady a drobné zelené plochy vymezuje jako zastavitelné pozemky. Městské části i místní obyvatelé na svých území některá opatření přesto pomalu zavádějí, Arnika jejich příběhy bude přes léto mapovat.

„Praha sice přijala Strategii adaptace na klimatickou změnu, zatím se ji nedaří příliš naplňovat. Závazky Prahy z letošního roku, jako je příslib uhlíkové neutrality do roku 2050 a nebo mohutnější podpora cílů Strategie ve formě zeleně a vodních prvků, jsou určitým signálem do budoucna. Město je ovšem v tuto chvíli na klimatickou změnu zcela nepřipravené. Chybí i motivace developerů, například vzájemnými dohodami o zelených opatřeních nebo efektivní dotačních politikou. Také sami Pražané mohou dávat zpětnou vazbu nebo přicházet na místní radnice s vlastními nápady, které jim pobyt v Praze ulehčí, a sami na tvorbě opatření participovat. Města a samosprávy jim k tomu ale musí dodat jednoznačnou podporu,“ říká Václav Orcígr z Arniky. 

Pobyt ve městě během horka ulehčí nejen stín v parcích, stromy v ulicích, obnova jezírek, mokřadů nebo potoků. Pomoci mohou i maličkosti – fontány, pítka, osázené balkony, vnitrobloky, fasády porostlé popínavkami, zelené střechy nebo komunitní zahrádky. Tedy vše, co zachycuje vodu, která odpařováním vzduch ochlazuje. Jeden příklad za všechny – teplota povrchu pod korunami stromů je za slunečného počasí v létě až o 20 °C nižší než na fasádách, chodnících nebo střechách.

Arnika v současné době mapuje nejproblematičtější místa v Praze. U pěti lokalit ve spolupráci s obyvateli a komunálními politiky ukáže příklady konkrétních opatření a upozorní na nedostatky, které je třeba řešit do budoucna. Jednotlivé studie v průběhu léta zveřejní a poslouží jako inspirace místním lidem, samosprávě nebo investorům.

První zveřejněná studie ukazuje práci se zachytáváním vody na sídlišti a způsoby údržby sídlištní zeleně na Praze 12. Tam se radnice snaží o progresivní přístupy skrze výsadbu lučních trávníků, které lépe zadržují vodu nebo komunitním kompostováním. S údržbou zeleně pomáhají i retenční nádrže, které radnice instalovala ve veřejném rekreačním areálu nebo na sběrném dvoře.

Zachytávání vody a údržba zeleně na Praze 12 >>>

„Lidé se nejdříve divili. Nebylo jim jasné, co s těmi kompostéry chceme dělat. O každý kompost někdo pečuje a my ho pak využíváme u nových výsadeb,“ popisuje místostarostka městské části Eva Tylová. 

tylová de01a

Vyššími teplotami nejvíce trpí hustě zastavěné čtvrti v centru Prahy. Příčinou jsou velké budovy, které brání profukování větru, vybetonovaná parkoviště, rozpálené chodníky bez stromů a intenzivní doprava. Podle klimatologů nás v příštích letech čekají delší sucha, přívalové deště a ještě nesnesitelnější léta. Cestou, jak připravit města na extrémní projevy klimatické změny je vedle zelených a modrých opatření také dostatečná osvěta obyvatel a šetrná spotřeba. Začít je však třeba u radikálního omezení produkce skleníkových plynů - vedle velkých producentů, jako jsou uhelné elektrárny nebo letecká doprava, je třeba snižovat podíl automobilové dopravy ve městech nebo podporovat výstavbu energeticky šetrných budov.

 

 

Zařazeno v kategorii Novinky Zobrazeno 50 krát