03. 9. 2018 aktualizováno 03. 9. 2018

Nezákonnost Metropolitního plánu podle odborných posudků

Napsala

K návrhu Metropolitního plánu (a také k jednotlivým verzím návrhu) byla zpracována řada odborných posudků, ze kterých vyplývá, že v některých bodech je návrh Metropolitního plánu v rozporu s požadavky právních předpisů a v rozporu s judikaturou. Už nyní je zjevné, že bez zásadního přepracování návrhu nebude možno schválit územní plán, který by obstál u soudního přezkumu.

Na tomto místě předkládáme výběr ze zásadních kritických hodnocení návrhu metropolitního plánu. Pro plné zhodnocení nezákonnosti návrhu metropolitního plánu je nutné přečíst celé znění všech posudků a analýz.  



  1. Svaz městských částí hl. M. Prahy: Analýza návrhu Územního plánu hl. M. Prahy (Metropolitní plán) a vyhodnocení vlivů návrhu Metropolitního plánu na  udržitelný rozvoj území (autor Advokátní kancelář Dohnal a Bernard)

 

Vytýkané nedostatky:

 

  • Srozumitelnost

 

Výše řečené není v žádném případě obhajobou stávajícího územního plánu, ale zdůrazněním, že nová inovativní úprava, předkládaná návrhem MP, a především jím stanovená pravidla, musí být pro praktické použití ze strany úřadů, městských částí hl.m. Prahy a veřejnosti jasná, srozumitelná a předvídatelná. A tak tomu podle mého názoru není, jak popisuji v tomto a v níže uvedených bodech této kapitoly. Podle mého názoru je text návrhu MP zbytečně složitý, nepřehledný a neposkytuje jasnou a jednoduchou orientaci ve svých pravidlech. Základním kamenem úrazu je pak nedostatečná, nejasná mnoho výkladů umožňující regulace jednotlivých ploch, a to jak stabilizovaných ploch, tak transformačních (to jsou plochy přestavby ve smyslu § 43 stavebního zákona?) a rozvojových ploch, omlouvaná velmi nejistým přijetím územních plánů vymezených částí hl.m. Prahy. Mezi řádky lze však dle mého názoru snadno číst, že záměrem zpracovatele návrhu MP je začít v Praze rychle stavět stůj co stůj, při spoléhání na „neviditelnou ruku trhu“. Podle mého názoru by mělo dojít ke kompletnímu přepracování návrhu k odstranění výše v tomto a níže v dalších bodech uvedených nedostatků.

 

  • Územní plány vymezených částí Prahy

 

Nicméně, obecně považuji tento institut za méně vhodný a z praktického hlediska významně problematičtější než jiné možnosti podrobnější regulace, které stavební zákon nabízí a které návrh MP (i v rozporu se Zadáním) nevyužívá. Předně, podle čl. 159 odst. 3 návrhu MP vydání ÚPčP není podmínkou pro rozhodování v území. Do doby účinnosti ÚPčP se rozhoduje podle Metropolitního plánu. Tedy mezi nabytím účinnosti návrhu MP a nabytím účinnosti příslušného ÚPčP vzniká vakuum bez jakékoliv podrobnější regulace. U celé řady velkých rozvojových ploch není návrhem MP stanovena žádná nebo zcela nedostatečná (parametrická) regulace . Přitom není žádná jistota, že ÚPčP bude na určité části Prahy vůbec kdy pořízen a schválen, a to ani pro oněch 15 prioritních území (k tomu též viz bod 3 níže týkající se velkých rozvojových území), natož pro jakákoliv jiná rozvojová území . Návrh MP není rozhodnutím o jejich pořízení. I pokud začne být ÚPčP pro klíčová území pořizován, je takový proces nejen časově velmi náročný. A v mezidobí již může dojít k věcnému znemožnění faktické realizace změn v území dle ÚPčP a znehodnocení celého území z důvodu, že investor (třebas i investor vlastnící pouze část lokality) v souladu s čl. 159 odst. 3 návrhu MP požádá o vydání rozhodnutí o umístění stavby dle svého soukromého záměru, který bude v souladu se zcela nedostatečnou regulací danou Metropolitním plánem. Po nabytí právní moci rozhodnutí o umístění stavby již nelze danou stavbu jakkoliv regulovat následně schváleným ÚPčP… Za stávající situace se však dle mého názoru jedná o nadbytečný a pro praxi s ohledem na čl. 159 odst. 3 návrhu MP velmi nebezpečný nástroj podrobnější regulace určitého území. Ve svém důsledku nastavený mechanismus považuji za rozporný s cíli a úkoly územního plánování.

 

  • Výšková regulace

 

Institut výškové regulace v návrhu MP považuji za špatně koncepčně nastavený, nedopracovaný, nečitelný a umožňující skryté výjimky a obcházení i tak velmi benevolentně nastavených pravidel.

 

  • Občanská vybavenost 

 

Podle mého názoru na základě jednání se starosty některých městských částí je zřejmé, že návrh MP vymezuje nedostatek ploch pro občanské vybavení, zejména v rozvojových a transformačních plochách (v některých i větších transformačních a rozvojových plochách není občanská vybavenost zakotvena vůbec).

Co se týče vymezení prvků občanského vybavení bodem nebo parametricky, vzniká zásadní problém s praktickou aplikací v následném rozhodování v území.

Nedostatkem však stále zůstává, že vymezení občanské vybavenosti ve stabilizovaných plochách je pouze bodem, nikoliv plochou jako takovou.

 

  • Index využití lokality

 

Podle článku 157 návrh MP index využití lokality je nástroj k vyhodnocování naplněnosti plánu podle čl. 156 odst. 3, nikoliv závazný ukazatel. Tato změna v pojímání indexu využití lokality ze závazné na nezávazný ukazatel zjevně souvisí se zrušením části územního plánu Pece pod Sněžkou ze strany krajského úřadu, kde zpracovatelem byl též kolektiv arch. Kouckého. Toto zrušení části územního plánu týkajícího se tzv. regublin následně potvrdil Krajský soud v Hradci Králové v rozsudku č.j. 30 A 76/2017 - 44 ze dne 21.6.201767 . Index využití lokality je uveden v krycích listech lokalit v části /1000. Index využití lokality se stanovuje jako poměr součtu hrubých podlažních ploch (dále také „HPP“) dle čl. 2 písm. g) PSP budov vůči ploše lokality. Index se odlišuje pro stav a pro návrh. Index stabilizované části (dále také „is“) je podílem HPP budov ve stabilizované části lokality a rozlohy této stabilizované části. Index návrhový (dále také „in“) je podílem součtu HPP budov ve stabilizované části lokality s předpokládanými HPP v transformačních a rozvojových plochách a rozlohy celé lokality. Návrhový index je teoretickou hodnotou, které by bylo dosaženo při úplném naplnění jednotlivých ploch potenciálu v dané lokalitě. Porovnáním is a in (je větší, je roven, je menší) je definován potenciál lokality, který je nutný pro vyhodnocování plánu, neslouží však při rozhodování v území. Vzhledem k tomu, že nejde o závazný ukazatel, neměl by podle mého názoru index využití lokality být uveden v závazném krycím listu lokality, ale na jiném místě návrhu MP. Uvedením indexu v závazném krycím listu lokality dochází k zbytečným diskusím o jeho závaznosti

 

    • SEA

Posouzení vlivů návrhu MP na životní prostředí (SEA) vychází z návrhu MP. Celé hodnocení je velmi popisné, přičemž vychází z dat a odhadů předložených zpracovatelem návrhu MP. Zásadním problémem SEA je tedy nedostatečná a nejasná regulace daná návrhem MP, a to jak v stabilizovaných plochách, tak především v transformačních a rozvojových plochách. Není v silách zpracovatele SEA dohlédnout toho, co vše lze podle návrhu MP v území realizovat (viz výše v části IV. uvedené body k návrhu MP, zejména parametrická regulace, výšková regulace atd.) a možný rozvoj náležitě posoudit. SEA tak může být pouze ve velmi obecné rovině, blížící se rovině posuzování zásad územního rozvoje. Nemůže však mít požadovanou vypovídací hodnotu. SEA je tedy nekonkrétní a neplní (nemůže plnit úlohu) adekvátního hodnocení vlivů návrhu MP na životní prostředí. SEA bude muset být kompletně přepracována po přepracování návrhu MP.

 

  • Parametrická regulace

 

Návrh MP pracuje s tzv. parametrickým regulativem, kterým je požadavek vyjádřený obecně matematickým vzorcem, indexem nebo jinou hodnotou47. Podle jedné ze základní koncepce ochrany a rozvoje hodnot území Prahy zakotvené v čl. 9 návrhu MP jsou pro větší flexibilitu, ale také stabilitu Metropolitního plánu některé plochy definovány pouze parametrickými regulativy, které umožňují různé návrhy podrobného prostorového uspořádání. Podle článku 160 odst. 6 návrhu MP budou veškeré parametrické regulativy při zpracování ÚPčP převedeny na grafické regulativy. V této souvislosti ale odkazuji na argumentaci k ÚPčP zakotvenou v bodu 2. Proto je tato koncepce značně diskutabilní a velmi riskantní. Až do případného přijetí ÚPčP (kterou nelze nijak zaručit) je proto v plochách s parametrickou regulací pouze tato rozhodující pro rozhodování v území. To může činit zásadní problém z hlediska jistoty a předvídatelnosti rozhodování, ale též může znamenat „honbu“ investorů za rychlým vytěžením předmětného území pro obytnou nebo jinou jimi preferovanou funkci s tím, že „černého Petra“ regulativu (typicky občanská vybavenost nebo městský park) může zbýt na toho, kdo přijde na stavební úřad se svou žádostí poslední (ten pak možná raději od jakéhokoliv záměru ustoupí). U parametrické regulace není vůbec zřejmé, kolik z objemu požadovaného množství městských parků, veřejných prostranství, občanské vybavenosti atd. připadá na konkrétní stavební záměr na konkrétních pozemcích investora, žádajícího vydání územního rozhodnutí…

 

Výše uvedené stanovení parametrického regulativu považuji za nezákonné, návrh MP nestanoví vhodný rámec pro rozhodování v území. Článek 96 návrhu MP by 19 měl být zcela přepracován nebo opuštěn a mělo by dojít k návratu regulace prostřednictvím koeficientu podlažních ploch, jako je tomu v současném územním plánu. Návrh MP, který transformační a rozvojové plochy reguluje v zásadě pouze prostřednictvím nejasně definovaného koeficientu zastavění stavebního bloku a stejně problematickou výškovou regulací (k tomu viz níže bod 9), nelze považovat za dostatečný nástroj územního plánování… Pro jednotlivé městské části je třeba doporučit pečlivě posoudit vymezení zejména občanského vybavení, městských parků, veřejných prostranství atd. v navržených rozvojových a transformačních plochách návrhu MP a v případě potřeby požadovat jejich vymezení stanovením konkrétních ploch.

 

    • Základní koncepce rozvoje města, městských částí a městských čtvrtí, koncepce ochrany a rozvoje hodnot území Prahy

 

Základní koncepce rozvoje území města je nejdůležitější součástí územního plánu. Musí stanovit základní pravidla pro cílové uspořádání sídelní struktury města, vzájemné vztahy jednotlivých sídel na území města včetně jejich vztahu k osídlení sousedních městských částí v zázemí města. Je vyjádřením vize a hlavních cílů rozvoje města a jako taková je východiskem řešení celého územního plánu. Základní koncepce musí být formulována ve formě dostatečně konkrétních a podrobných pravidel, aby mohla být adekvátním podkladem pro rozhodování v území (zejm. ze strany stavebních úřadů a orgánů územního plánování) a aby byla zajištěna kontinuita základních principů rozvoje a zároveň předvídatelnost, co lze a co nelze měnit změnou územního plánu. Základní koncepce rozvoje města v návrhu MP (ani textová část, ani krycí listy jednotlivých lokalit) však neobsahuje žádnou koncepci rozvoje jednotlivých městských částí či jednotlivých městských čtvrtí. Návrh MP by měl být (v textové části, nebo v jednotlivých krycích listech lokalit) upraven tak, aby vyjádřil vizi a hlavní cíle rozvoje území hlavního města i jednotlivých sídel a čtvrtí. Měl by stanovit základní koncepci uspořádání území s důrazem na cílovou funkci a roli jednotlivých městských částí/čtvrtí a jednotlivých sídel ve struktuře osídlení a organismu celého města. Měl by stanovit význam, náplň a hierarchii center, vztahy jednotlivých sídel k centrální části města stejně jako vztahy mezi jednotlivými sídly navzájem i vůči sídlům na území sousedních městských částí v zázemí hlavního města. Měl by stanovit základní cílové funkční a prostorové charakteristiky jednotlivých sídel na území města.



    • Regulační plány a velká rozvojová území

 

Vnímám argumentaci faktickou stavební uzávěrou, nicméně takové odůvodnění je ve vztahu požadavkům vyplývajícím ze Zadání MP zcela nedostatečné. Podle mého názoru návrh MP neumožňuje zejména v řadě rozvojových a transformačních ploch účinnou regulaci výstavby i dalších činností, a to pro nedostatek či úplnou absenci plošné i parametrické regulace… Specifická situace vzniká v tzv. velkých rozvojových územích26 . „Velká rozvojová území“ v platném územním plánu hl.m. Prahy jsou území významná v celoměstském měřítku, kde je třeba vytvořit novou základní koncepci rozvoje27. Do doby schválení podrobnější územně plánovací dokumentace nebo pořízení a projednání územní studie v těchto územích platí stavební uzávěra28 . Tyto stavební uzávěry ale pozbydou platnosti a účinnosti nabytím účinnosti návrhu MP.


2. Tisk Z-6584 ze dne 17. 5. 2018 předložený na zasedání zastupitelstva hl. M. Prahy: Analýza České zemědělské univerzity, Fakulta životního prostředí 

 

Vytýkané nedostatky:

 

    • Návrh Metropolitního plánu není předvídatelný

 

Zvolená forma regulace tak v konečném důsledku zvyšuje nejistotu v území a z důvodu nezbytnosti řešení širších vazeb záměrů a vyvážení různých veřejných (a soukromých) zájmů povede k neopodstatněným průtahům v územních řízeních. Nejistota a průtahy v povolování staveb v zastavěném a zastavitelném území hl. m. Prahy jsou v přímé kontradikci s proklamovanou „dostředností“ rozvoje hl. m. Prahy, protože nevyhnutelně vytlačí investory do předvídatelnějšího prostředí obcí Středočeského kraje se všemi negativními dopady skutečné suburbanizace pro hl. m. Prahu (např. dopravní zátěž, příjmy hl. města a náklady na zajištění veřejných služeb).




    • Nekoncepčnost řešení

 

Základní koncepce rozvoje území hl. m. Prahy je základní ochranou koncepčního rozvoje území hl. m. Prahy při dílčích nezbytných změnách MPP a zároveň slouží jako opora při rozhodování v území. Deset tezí Metropolitního plánu (čl. 10) za konkrétní a jednoznačnou koncepci nelze považovat, protože popisují obecné přístupy k plánování, ale nikoliv koncepci rozvoje města. Deset tezí neposkytuje dostatečně konkrétní vodítko ani pro změny v zastavěném a zastavitelném území, ani v krajině. Stejně jako MPP umožňuje nekoordinovaně měnit strukturu a charakter krajiny3 , tak defacto neurčuje konkrétní pravidla pro uspořádání využití a jejich intenzit v území zastavěném a zastavitelném.




    • Ochrana zeleně a nezastavitelnosti

 

Zařazení ploch zeleně ve městě do „nestavebních bloků“ zastavitelných ploch zvyšuje riziko budoucí změny nestavebního bloku na stavební blok, aniž by bylo možné použít nástroj §55 SZ k jejich ochraně. Vymezení zastavitelných a nezastavitelných ploch je klíčovým úkolem územního plánování. MPP tak ZHMP předkládá takový způsob vymezení zastavitelnosti ploch ve městě, který nezaručuje trvanlivost jeho rozhodnutí. Pro srozumitelnost a jednoznačnost plánu by proto vhodné, aby veškerá chráněná území přírody (přírodní památky, VKP atp.) a plochy, jejichž nezastavitelnost je ve veřejném zájmu (parky, zahrádkářské osady), byly vždy stabilizovány nezastavitelnou plochou.



    • Výšková regulace

 

Výšková regulace musí být vztažena k ploše s jednoznačnými hranicemi odpovídajícími struktuře a charakteru urbanizovaného území hl.m. Prahy a nikoli k uměle vytvořenému rastru 100x100m. Promítnutím pravidelné ortogonální sítě na jinak orientovanou reálnou strukturu města zákonitě vznikají sporné situace a chyby, zejména na rozhraní dvou rozdílných struktur ale nejen tam. Výškové hladiny stanovené minimálním a maximálním počtem RNP navíc neumožňuje výstavbu nestandardních objemných staveb (divadla, tělocvičny, kostely atp.). Navržený způsob výškové regulace neumožňuje výstavbu kvalitní architektury na exponovaných místech, a to ani v režimu výjimečné či podmíněné přípustnosti (nároží, vstupy do území atp.).



    • Parametrická regulace a řešení kapacit města

 

MPP neřeší urbanisticky transformační a rozvojová území a nevyužívá ani možnost vymezit transformační a rozvojové lokality jako plochy, v nichž je rozhodování o změnách v území podmíněno zpracováním podrobnější dokumentace. Pro zajištění jejich koncepčního rozvoje s náležitou kompozicí veřejných prostranství, intenzit a využití je však jedno nebo druhé řešení nezbytné. Parametrická regulace vytváří právní nejistotu v území a negarantuje plochy pro veřejnou infrastrukturu a znesnadňuje odhad nároků na ní4 . Současně na okrajích těchto ploch u vymezených stávajících uličních prostranství pak umožňuje výstavbu, která koncepční vyřešení parametricky regulované plochy či lokality zkomplikuje či přímo znemožní, viz např. možnost umísťování záměrů podle čl.77/45 .



3. Národní památkový ústav (odborná informace)

 

Vytýkané nedostatky:

 

    • Památková péče

Z hlediska památkové péče je návrh MP v rozporu se zákonem č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění a  obsáhlým souborem dalších právních předpisů. Návrh MP nerespektuje mezinárodní úmluvy, které jsou součástí právního řádu ČR ve vztahu k ochraně kulturního dědictví ani doporučení Výboru světového dědictví z roku 2008 v oblasti pankrácké pláně

    • Výšková regulace

Nelze souhlasit s návrhem výškové regulace. Koncepčním rámcem návrhu MP je „monocentričnost“ a „dostřednost“, otevírající cestu k zahušťování historického středu města postupným zvýšením stávajících objektů a umožněním nové zástavby na chráněných plochách, včetně řady historických zahrad a parků

    • Nesoulad s Politikou územního rozvoje

Návrh MP vykazuje závažné nedostatky a nesoulad se zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Je v nesouladu s Politikou územního rozvoje ve znění aktualizace č. 1. Není respektován veřejný zájem na ochraně kulturních hodnot, urbanistického, architektonického a archeologického dědictví, zájem zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a kulturní krajiny, které jsou výrazem identity Prahy, její historie a tradice.

    • Nesoulad se zásadami územního rozvoje

Návrh MP je v nesouladu se Zásadami územního rozvoje hl. m. Prahy[1], jako nadřazené územně plánovací dokumentace. Návrh MP nezajišťuje podmínky pro ochranu Pražské památkové rezervace a jejího ochranného pásma, ani pro ochranu dalších rezervací, památkových zón, chráněných památkových souborů a objektů ani podmínky pro ochranu archeologického dědictví území Prahy.


4. Stanovisko advokáta JUDr. Ondřeje Tošnera, Ph. D. k regulaci zastavitelnsoti v Metropolitním plánu 

 

Vytýkané nedostatky:

Návrh Metropolitního plánu pozemky, které by na území obce, která nemá územní plán, byly dle stavebního zákona pozemky nezastavitelnými, zahrnuje jako součásti zastavitelných lokalit, pouze je vymezuje jako nestavební bloky či jako „lokality zastavitelné nestavební“. 7 Jako zastavitelná lokalita je v návrhu Metropolitního plánu vymezen např. i park Stromovka, obora Hvězda, Petřín8 ad. obdobné lokality. Tímto ovšem dochází k tomu, že případné rozšiřování možnosti zástavby na úkor nestavebních částí území (tj. zmenšování nestavebních bloků a lokalit) nemusí být podmíněno prokázáním potřeby vymezení této nově zastavitelné plochy dle § 55 odst. 4 stavebního zákona, 9 neboť se formálně o plochy zastavitelné již jedná (byť jsou v návrhu Metropolitního plánu označeny jako lokality). Jinými slovy jelikož v případě rozšíření možnosti zástavby i na nestavební části zastavitelných lokalit nebude formálně docházet k vymezení nových zastavitelných ploch (neboť se již jedná o místo označené v Metropolitním plánu jako zastavitelné), není zaručeno, že tyto nestavební části zastavitelných lokalit budou podléhat ochraně uvedeného ustanovení stavebního zákona.10 Přitom samotné Pražské stavební předpisy11 vybízí k vymezení nezastavitelných ploch v zastavěném území, což však návrh Metropolitního plánu nečiní. Lze tedy též konstatovat, že návrh Metropolitního plánu nerespektuje ani Pražské stavební předpisy, neboť nezaručuje dostatečnou ochranu parků a jiné veřejné zeleně v zastavitelných lokalitách tím, že je nevymezuje jako nezastavitelné plochy v zastavěném území tak, jak předepisují Pražské stavební předpisy

Z výše uvedeného vyplývá:

- návrh Metropolitního plánu nerespektuje ustanovení stavebního zákona, neboť nerespektuje jím stanovené členění území na území nezastavěné na straně jedné a území tvořené zastavěným územím a zastavitelnými plochami na straně druhé,
tím, že návrh Metropolitního plánu zahrnuje plochy, které by měly být nezastavitelné (parky apod.), do zastavitelných lokalit, není zajištěno, že budou podléhat ochraně dle § 55 odst. 4 stavebního zákon

 


5. Asociace pro územní plánování a rozvoj 

 

Vytýkané nedostatky:

 

    • Obsah a forma MPP, srozumitelnost

Nesouhlasíme s obsahem a formou návrhu MPP, který nedává jasná, obecně srozumitelná a předvídatelná pravidla pro rozhodování v území. Požadujeme úplné přepracování návrhu a jeho uvedení do souladu s platnou legislativou a se schváleným Zadáním. Požadujeme, aby MPP („výroková část“) měl normativní charakter, tzn. byl jednoznačným transparentním podkladem pro rozhodování v území… Požadujeme přepracování návrhu územního plánu tak, aby byl konkrétní, přehledný a srozumitelný, v souladu s právními předpisy a naplňoval účel, pro který je vydáván.

 

    • Soulad se Zásadami územního rozvoje

Nesouhlasíme s tvrzením, že návrh MPP je v souladu se Zásadami územního rozvoje hl. m. Prahy vydanými opatřením obecné povahy č. 8 schváleným usnesením č. 32/59 ZHMP ze dne 17. 12. 2009, ve znění aktualizace č. 1 vydané opatřením obecné povahy č. 43/2014, schváleným usnesením ZHMP č. 4 č. 41/1 ze dne 11. 9. 2014, v aktuálním znění. Požadujeme, aby byl návrh MPP uveden do souladu s nadřazenou dokumentací, tj. se ZÚR hl. m. Prahy, dle ustanovení zákona č. 183/2006 SbV rámci návrhu územního plánu není jasně vymezena urbanistická koncepce města. Požadujeme její srozumitelné a přehledné vymezení, včetně definování jejího územního průmětu.

 

    • Regulace lokalit a ploch

Nesouhlasíme s navrhovaným způsobem regulace vázané na lokalitu. Požadujeme přepracovat systém regulací tak, aby byl pro správu území, ale i pro investory jednoznačný – bez potřeby výkladu nejasných pojmů a výjimek.

Nesouhlasíme s navrhovaným způsobem regulace vázané na plochu. Požadujeme přepracovat systém regulací tak, aby byly pro všechny subjekty, investory, stavebníky a vlastníky nemovitostí stanoveny rovné a po dobu platnosti ÚPD neměnné a jednoznačné podmínky pro využití území, podle nichž bude úřad schopen rozhodovat, posuzovat a zajistit soulad s navrženou urbanistickou koncepcí. Požadujeme, aby všechny regulativy, které územní plán používá, byly obsaženy přímo v územním plánu.

 

    • Výšková regulace

Nesouhlasíme s navrhovaným způsobem vymezené výškové regulace překryvnou sítí. Požadujeme výškovou regulaci vztáhnout k jednotlivým plochám s jasnou deklarací možných výšek. Nesouhlasíme se způsobem, vymezení výškové regulace, zvláště ve stabilizovaných, ale i transformačních plochách. Výškové uspořádání stabilizované struktury není v návrhu územního plánu ustálené a je možné je doplňováním zásadně změnit. Nesouhlasíme s výkladem, že stabilita lokality je chápána pouze jako stabilita půdorysná (zastavěné plochy, ukončení stavebních bloků) a navyšování výškových hladin se stabilitou nesouvisí, protože je pouze doplněním nebo transformací. Požadujeme do stability lokality zahrnout i stabilitu výškovou..

 

    • Občanské vybavení

Nesouhlasíme se způsobem vymezení občanského vybavení v rozvojových a transformačních plochách. Požadujeme doplnění občanského vybavení územním průmětem s konkrétním vymezením.

 

Obsahově shodné připomínky uplatňuje většina velkých městských částí a také malé městské části hl. M. Prahy.

 

Základní přehled hlavních odborných posudků k návrhu Metropolitního plánu:

 

 



 

 

 

Vendula Zahumenská

V Arnice působí od jara 2012 jako právnička Centra pro podporu občanů. Zabývá se především územním plánováním a účastí veřejnosti v rozhodovacích procesech. Předtím šest let pracovala v Ekologickém právním servisu, nejdřív jako dobrovolnice během studií, po promoci nastoupila jako právnička.

Zařazeno v kategorii Novinky Zobrazeno 203 krát