18. 6. 2018 aktualizováno 20. 6. 2018

Nepříznivá zpráva o stavu Metropolitního plánu

Napsala

Ve čtvrtek projednávali zastupitelé nejen desítky změn územního plánu a aktualizaci Zásad územního rozvoje, ale předložena jim byla i zpráva o zhodnocení návrhu Metropolitního plánu (informační tisk k návrhu územního plánu před společným jednáním). Zastupitelé tak dostali podrobné zprávy o tom, co všechno je v návrhu plánu problematické a neuspokojivé. Pro toto zhodnocení byly využita dvě nezávislá vyhodnocení, a to zejména Kritické vyhodnocení stavu předloženého návrhu (Metropolitního plánu) od Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity. Podkladem pro zhodnocení bylo též Posouzení vybraných otázek návrhu Metropolitního plánu Hlavního města Prahy zpracované Českou společností pro stavební právo na základě zadání MČ Praha 4, které se v podstatných otázkách shoduje s hodnocením od Fakulty pro životní prostředí ČZU. 

 

Zhodnocení Metropolitního plánu najdete zde.

 

Připomínky Arniky najdete zde.

 

Jaké otázky jsou podle odbroníků problematické?

 

1) Nevhodně vymezené zastavitelné území a nedostatečná ochrana zeleně

Z analýzy: Zařazení ploch zeleně ve městě do „nestavebních bloků“ zastavitelných ploch zvyšuje riziko budoucí změny nestavebního bloku na stavební blok, aniž by bylo možné použít nástroj §55 SZ10 k jejich ochraně. Vymezení zastavitelných a nezastavitelných ploch11 je klíčovým úkolem územního plánování. MPP tak ZHMP předkládá takový způsob vymezení zastavitelnosti ploch ve městě, který nezaručuje trvanlivost jeho rozhodnutí. Pro srozumitelnost a jednoznačnost plánu by proto vhodné, aby veškerá chráněná území přírody (přírodní památky, VKP atp.) a plochy, jejichž nezastavitelnost je ve veřejném zájmu (parky, zahrádkářské osady), byly vždy stabilizovány nezastavitelnou plochou.

 

2) Nedostatečná ochrana veřejné vybavenosti

Z analýzy: Metropolitní plán se až na několik málo výjimek vůbec nesnaží umístit veřejnou občanskou vybavenost v rozvojových plochách a na brownfieldech. Už při zadávání metropolitního plánu totiž bylo známé, že je obtížné pro ni získat pozemky. Spoléhat se v téhle situaci na plošně stanovenou „parametrickou regulaci“ je podle mého názoru pro město nevýhodné. Vždyť přece záleží na tom, jak je to z toho kterého místa daleko třeba do stávajících škol a školek. Stejně tak je důležité, jestli se bude v řešené lokalitě spíše bydlet anebo spíše pracovat, a v kolika podlažích (intenzita a způsob využití). 5% veřejné občanské vybavenosti z výměry transformační či rozvojové plochy může být v administrativní čtvrti moc, zatímco v obytné naopak málo.

 

3) Zahušťování města bez toho, že by Metropolitní plán řešil související otázky

Z analýzy: Deklarovaný cíl „zahušťování“ města je z hlediska ekonomiky jeho provozu a zajištění dostupnosti bydlení a prostorů pro podnikání jistě žádoucí. Zahušťování města ovšem musí respektovat kapacity technické a dopravní infrastruktury a veřejné občanské vybavenosti. Proto je ovšem nezbytné, aby plán jednoznačně stanovil, kolik a jakého využití bude kde umístěno. Na tyto otázky zatím Metropolitní plán nenabízí uspokojivé odpovědi.

 

4) Výšková regulace

Z analýzy: Výšková regulace musí být vztažena k ploše s jednoznačnými hranicemi odpovídajícími struktuře a charakteru urbanizovaného území hl.m. Prahy a nikoli k uměle vytvořenému rastru 100x100m. Promítnutím pravidelné ortogonální sítě na jinak orientovanou reálnou strukturu města zákonitě vznikají sporné situace a chyby, zejména na rozhraní dvou rozdílných struktur ale nejen tam. Výškové hladiny stanovené minimálním a maximálním počtem RNP navíc neumožňuje výstavbu nestandardních objemných staveb (divadla, tělocvičny, kostely atp.). Navržený způsob výškové regulace neumožňuje výstavbu kvalitní architektury na exponovaných místech, a to ani v režimu výjimečné či podmíněné přípustnosti (nároží, vstupy do území atp.).

 

5) Stabilizovaná území nejsou ve skutečnosti stabilní a mnohá jsou určena k různé transformaci

Z analýzy: Stabilizované lokality by si při důsledném uplatňování pravidel daných PSP měly udržet svůj charakter tam, kde je to žádoucí. Některé stabilizované lokality však mají výrazně regenerační charakter v důsledku jejich stavební zanedbanosti, která vyžaduje jistou míru změn. Navrhovaný způsob stabilizace často neumožňuje rozumnou míru dostavby a konzervuje stav, který nevyžaduje ochranu, ale stanovení jasných pravidel. Přehnaně také působí zahrnutí většiny parkových ploch do transformačních ploch pro rekreaci. Některé parky potřebují jen opravit cesty, doplnit parkový mobiliář a lépe pečovat o zeleň, což je pod rozlišovací schopnost územního plánu.

 

6) Nesrozumitelnost a nepředvídatelnost Metropolitního plánu

Z analýzy: "MPP obsahuje celou řadu nedostatečně definovaných, popisných a protichůdných ustanovení, překryvných (mnohdy vzájemně se vylučujících) vrstev na jedné ploše, a definic a regulativů odkazovaných na nařízení RHM (aniž by bylo zřejmé, zda každá změna PSP, kterou schválí Rada HMP bude automaticky vyžadovat změnu MPP, příp. zda zrušení PSP – což je úkon v pravomoci Rady hl. m. Prahy, příp. Ministerstva pro místní rozvoj anebo Parlamentu ČR – bude znamenat zrušení MPP)."

 

Přečtěte si analýzu, kterou si nechali vypracovat na magistrátu a IPRu na základě dotazu Arniky k tomu, zda nestavební bloky skutečně poskytují dostatečnou ochranu zastavitelným parkům. My s těmito závěry nesouhlasíme, nicméně považujeme za nutné, aby byly zveřejněny. Připravujeme analýzu judikatury. 

Vendula Zahumenská

V Arnice působí od jara 2012 jako právnička Centra pro podporu občanů. Zabývá se především územním plánováním a účastí veřejnosti v rozhodovacích procesech. Předtím šest let pracovala v Ekologickém právním servisu, nejdřív jako dobrovolnice během studií, po promoci nastoupila jako právnička.

Zařazeno v kategorii Novinky Zobrazeno 438 krát