05. 6. 2018 aktualizováno 07. 6. 2018

Metropolitní plán a regulace (nejen) sídlišť

Napsala

Územní plán má podle stavebního zákona směřovat k plnění několika důležitých cílů. Má například fungovat jako pojistka udržitelného rozvoje. Má rozvíjet a chránit přírodu, kulturní hodnoty, má chránit nezastavitlené pozemky a nezastavěné území vůbec. Je jasné, že takový úkol může splnit jen plán, který má dobře a vyváženě nastavené regulativy. Jedině díky srozumitelným a zřejmým pravidlům totiž může plán fungovat jako dokument, který dokáže vymezit požadavky hlavního města na to, jak má území Prahy a život  jejích obyvatel vypadat. Územní plán jednoduše musí obsahovat pravidla, která developerům, úřadům i občanům jasně sdělí nejen to, co se smí, ale především to, co se kde nesmí.  

Podstatné je, že regulace Metropolitního plánu by měla být jednouchá a snadno uchopitelná. Každý občan, který se do něj podívá, by měl bez problémů poznat, co může stavět na svém pozemku nebo jestli mu za domem může vyrůst desítky metrů vysoký polyfunkční dům. Metropolitní plán ale tuto podmínku nesplňuje. Jeho text je nesrozumitelný pro občany a dokonce s ním budou bojovat i úředníci, kteří budou rozhodovat o tom, jestli někde může nebo nemůže být konkrétní stavba.  Metropolitní plán totiž neobsahuje skoro žádná pravidla, to platí zejména pro bílá místa ve výkresu. A těch je většina.  

Bílá místa znamenají to, že je tam možno stavět. Metropolitní plán se ale příliš nestará o to, jestli to mají být byty, kanceláře, obchodní centra, školy, polikliniky nebo třeba divadlo. Všechno může být prakticky všude, pokud to bude mít správnou výšku a hmotu. Důležitá je fasáda a ne to, co je uvnitř a jaký to bude mít dopad na architekturu. Skutečně tedy platí základní teze Ducha plánu - podstatná je architektura, ne to, jak se lidem ve městě žije.  

 

Žádná ochrana pro bydlení a kvalitní život

 

Metropolitní plán nechrání plochy pro bydlení a nenařizuje, aby se v určitých částech města, jako je širší centrum, musely stavět přednostně byty. Centrum Prahy je jako nikdy dříve ohroženo vylidňováním. To je spojené s rozmachem nákupu investičních bytů nebo ubytování přes Airbnb. Airbnb sice Praha nemůže vyřešit územním plánem, ale musí použít jiné způsoby, jak zajistit, aby se v centru nemohly rozšiřovat další kanceláře. A taková pravidla už v územním plánu nastavit může a dokonce musí. 

Kromě toho, že Metopolitní plán nijak nechrání bydlení, nezajišťuje ani to, aby se Pražanům ve městě dobře žilo. Neřeší tzv. izolační zeleň - ochranu obyvatel bydlících u velkých dopravních tahů před hlukem, téměř neřeší ochranu ovzduší, nestanoví pořádná pravidla pro to, aby se město dokázalo vyrovnat se změnami klimatu - horkem, suchem a přívalovými dešti (k tomuto tématu chystáme další připomínku). Nestanoví totiž žádné hmatatelné regulace, které by omezily developerskou výstavbu a daly jí jasný a vymahatelný rámec. Všechno nechává na volné ruce trhu, na odpovědnosti a dobrovolné aktivitě developerů (která je ale bez dalších nástrojů jen zbožným přáním) a na úřadech, které ale budou bez silných regulací bezzubé. Když to ale neudělá územní plán, nebude mít Praha žádný nástroj, jak chránit zájmy obyvatel. Město by se schválením tak nekvalitního dokumentu, jakým Metropolitní plán v současnosti je, vystavilo velkým rizikům a problémům.

 

Horní Roztyly - namísto školek dvanáct podlaží

 

Nedostatky Metropolitního plánu jdou dobře ukázat na příkladu sídliště Horní Roztyly. Dřeviny, které dnes fungují jako hluková izolace, se ocitnou na zastavitelných pozemcích.  K zástavbě Metropolitní plán navrhuje i parkoviště, školy a školky. Na parkovištích mohou vyrůst až čtyřpodlažní budovy, namísto dnešních nízkých budov školek může být podlaží mnohem více. Na okraji sídliště mohou vyrůst i tzv. věže, speciální výškové budovy, které se vymykají výškové regulaci. Namísto dnešních parčíků připravil Metropolitní plán pro sídliště něco nového: park ve volné zástavbě. Je to jednoduše způsob, jak umožnit zástavbu sídlišť bez nějakých větších omezení.

roztyly 07fa8

 

Sídliště jsou v jazyku plánu tzv. modernistickou strukturou. Čl. 10 odst. 3 Metropolitního plánu říká: Metropolitní plán respektuje modernistickou zástavbu sídlišť jako nedílnou součást dnešního města. I v těchto částech města podporuje odlišnost a autonomii jednotlivých lokalit, umožňuje vkládání nových vrstev zástavby a městského života do otevřených struktur sídlišť. Metropolitní plán respektuje původní koncepce modernistického města. Ve strukturách sídlišť vymezuje park ve volné zástavbě jako klíčovou část návrhu modernistického města. Dále je tato struktura upravena v čl. 47: 

(1) Modernistickou strukturou je urbánní struktura kombinující solitérní budovy a uzavřené areály (modernistická zástavba) sloužící zpravidla veřejné vybavenosti, společně umístěné v parku ve volné zástavbě.
(2) V lokalitě modernistické struktury jsou stanoveny tyto zásady prostorového uspořádání:
a) uliční čára nemusí být určena,
b) stavební čára je zpravidla volná,
c) nestavební část stavebních bloků je parkem ve volné zástavbě,
d) výškové uspořádání je ustálené, má dvě úrovně, vyšší zástavba solitérů je doplněna nízkými areály.

 

Charakter lokality je podle karty lokality tento: Dotvořit a posilovat cílový charakter zastavitelné stavební, stabilizované, obytné lokality Sídliště Horní Roztyly se strukturou modernistickou. Lokalita Sídliště Horní Roztyly je vymezena jako lokalita s modernistickou strukturou. Cílem navržených regulativů je zachování prostorového uspořádání, rozvíjení charakteristických prvků, jakými jsou dvě výškové úrovně zástavby a park ve volné zástavbě prostupující stavebními bloky lokality, na vymezené transformační ploše doplnění zástavby s ohledem na celkový charakter lokality, doplnění komerční a občanské vybavenosti a dotvoření výškové kompozice lokality v místech určených pro výškovou zástavbu.

 

Je zřejmé, že regulativy neříkají téměř nic. Problém je i výšková regulace, která v rámci čtverce 100x100 metrů srovnává výškové hladiny. Namísto dnešních nízkopodlažních školek se může hladina srovnat třeba na 12 podlaží. Stejně tak lze zastavět kupř. parkoviště.   Vzhledem k tomu, že není určena uliční čára, nejsou určeny stavební bloky, tj. pro výstavbu na bílých plochách nepaltí téměř žádná pravidla. Navíc je v modernistické struktuře namíště dnešních parčíků a volných ploch vymezen tzv. park ve volné zástvabě. Tato "regulace" umožňuje zastavět i dnešní zeleň. K zástavbě zeleně se dozvíte více v odborné připomínce.

 

Připomínku k Horním Roztylům si přečtěte zde.

 

Kačerov - bílé území nikoho

 

Příkladem jiného území bez dostatečné regulace je lokalita 139 Kačerov. Jedná se téměř o čistě bílou plochu, se zaznačením několika bodů občanské vybavenosti a menší plochou zastavitelné zeleně.  Jedná se o lokalitu s využitím „obytná“, je stabilizovaná. Výšky jsou 4-8 podlaží, s tím, že v okrajové části je to dokonce 27. Struktura je heterogenní (čl. 44 uvádí: „Heterogenní strukturou je urbánní struktura kombinující více typů zástavby a různého využití zpravidla v oddělených budovách vedle sebe (horizontálně). Jde o strukturu různých přechodových území mezi středem a okrajem města s různorodým výškovým uspořádáním.” – jiné Z toho textu není zřejmé pro rozhodování v území naprosto nic.) Z krycího listu lokality bychom měli zjistit něco o cílovém charakteru lokality. Je zde uvedeno: „Dotvořit a posilovat cílový charakter zastavitelné stavební, stabilizované, obytné lokality Kačerov se strukturou heterogenní. Lokalita Kačerov je vymezena jako lokalita s heterogenní strukturou. Cílem navržených regulativů je zachování prostorového uspořádání a rozvíjení stávající různorodosti zástavby, posílení napojení na síť uličních prostranství v transformační ploše sousední lokality Michle a doplnění tramvajové sítě v úseku Budějovická – U Plynárny.”

kacerov 2edb7

 

Čl. 63 MPP říká: Hlavním využitím zastavitelné obytné lokality je smíšené obytné město, které zahrnuje bydlení, veřejnou vybavenost a veškeré služby zahrnující i pracovní příležitosti a jejich kombinaci. V zastavitelné obytné lokalitě je přípustné umisťovat budovy a jiné stavby pro bydlení, veřejnou vybavenost, obchod, administrativu, nerušící výrobu, sport, rekreaci nebo jejich kombinaci (tedy téměř cokoli, aniž by plán říkal, které funkce jsou žádoucí vzhledem ke kombinaci s funkcemi v jiné lokalitě. Metropolitní plán neříká nic o tom, jak zabrání vzniku monofunkčních oblastí). Dále je přípustné umisťovat s nimi související doplňkové stavby, dopravní a technickou infrastrukturu, uliční prostranství a městské parky.

Metropolitní plán omezuje jen zjevně neslučitelné funkce, které by z logiky věci ani v obytné zóně být nemohly už kvůli dodržení zákonných podmínek ochrany životního prostředí a lidského zdraví. V zastavitelné obytné lokalitě je nepřípustné umisťovat budovy a jiné stavby pro těžbu, hutnictví, zpracování závadných chemikálií, těžké strojírenství, zemědělství, spalovny biologického odpadu a podobné stavby svým provozem neodpovídající cílovému charakteru lokality.

Index využití lokality je pouze informační, není určen pro rozhodvání v území.

Pro příslušné úřady zde není žádné vodítko, žádný konkrétní regulativ (krom zastavitelnosti bloků), žádný podklad pro odůvodnění rozhodnutí, zda v lokalitě smí či nesmí konkrétní stavba stát, jestli je vhodná nebo nevhodná z hlediska dopadu na okolí a podobně.

Význam kvalitních regulativů vyplývá i z judikatury (byť se tento rozsudek Městského soudu v Praze, který byl zařazen do Sbírky rozhodnutí Nejvyššího správního soudu č. 1/2007 týká  starého stavebního zákona, je plně využitelný i pro stávající stav): "Obecně závazná vyhláška obce (orgánu územního plánování), která stanoví regulativy pro plochy v oblasti s čistým bydlením tak, že vymezuje určené využití území, přípustné využití území a nepřípustné využití území, je nástrojem územně plánovací dokumentace provádějící limity využití území, tzv. regulativy, které - inkorporovány do vyhlášky obce dle § 29 odst. 1 zákona č. 50/1976 Sb., stavebního zákona - jsou právně závazné a určují konkrétní využití území. Jiné určení využití území nelze dovozovat argumentem, podle něhož to, co ve vyhlášce není regulativy stanoveno, je dovoleno, neboť by tím byla umožněna neschválená zástavba a nekoordinované funkční využití území." (Podle rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 25. 11. 2005, čj. 9 Ca 187/2004-56).

Požadujeme, aby Metropolitní plán přinášel jasnou a konkrétní regulaci a stanovil vymahatelné regulativy, podle kterých mohou stavební úřady jednoznačně rozhodovat.

 

Vendula Zahumenská

V Arnice působí od jara 2012 jako právnička Centra pro podporu občanů. Zabývá se především územním plánováním a účastí veřejnosti v rozhodovacích procesech. Předtím šest let pracovala v Ekologickém právním servisu, nejdřív jako dobrovolnice během studií, po promoci nastoupila jako právnička.

Zařazeno v kategorii Novinky Zobrazeno 88 krát