12. 2. 2019

Krize bydlení se prohlubuje, zatímco zisky developerů rekordně rostou. Praha po nich musí požadovat výstavbu dostupného bydlení a sama začít stavět

Napsal(a)

Ceny bytů a nájmů rostou dvakrát rychleji než mzdy. Developeři na deregulovaném trhu nestaví dostupné bydlení. Soustředí se na nejziskovější segment investičních bytů, jejichž podíl vzrostl až na 40 %. Předchozí vedení Prahy ztratila kontrolu nad bytovou politikou postupnou privatizací obecních bytů a pozemků. Nastartování výstavby dostupných a obecních bytů je nyní hlavním úkolem nového vedení. V opačném případě nebude mít brzy mnoho Pražanů kde bydlet.

Vyplývá to z analýzy bytové situace v Praze a způsoby řešení, kterou zpracovala Arnika. Dokument je ke stažení na: https://arnika.org/analyza-bytove-situace-v-praze-co-stoji-za-krizi-bydleni-a-jaka-jsou-reseni

Ceny bytů a nájmů přestávají být v Praze dosažitelné už i pro střední třídu. Podle některých politiků a developerů současnou krizi vyřeší výstavba nových bytů a zrychlení stavebního řízení. Příčiny nedostupného bydlení však vyplývají spíše ze způsobu, jakým se byty staví a prodávají na soukromém trhu. Nestaví se dostupné byty, ale naopak nemovitosti, které slouží ke spekulativním a investičním nákupům. Byty se staly předmětem finančních spekulací a podíl investičních bytů vzrostl na 40 %. Tato financializace bydlení žene ceny bytů nahoru po celém světě. Dalším faktorem nedostupnosti bydlení jsou rekordně rostoucí marže a zisky developerů, které se u některých developerů dokonce zdvojnásobily. Z nabídky dostupného bydlení dále ukrajují krátkodobé pronájmy typu Airbnb zaměřených na turisty.

“Soukromí developeři budou vždy stavět primárně takové projekty, které jim přinesou nejvyšší zisk. Úkolem pražského magistrátu je začít po investorech vyžadovat větší odpovědnost vůči městu a jeho obyvatelům, třeba skrze vzájemné dohody, které donutí investory vyčlenit část svých projektů pro dostupné bydlení a podílet se na nákladech na veřejnou infrastrukturu nebo vybavenost. Stejně tak je potřeba regulovat Airbnb, spekulativní nákupy nemovitostí a zisky z nich danit,” upozorňuje Václav Orcígr z Arniky.

Počátky problému leží mimo jiné v 90. letech, kdy Praha začala privatizovat svůj bytový fond. Podle dat z roku 2016 ze 600 tisíc bytů na současném trhu v Praze zbývá pouhých asi 5 % obecních bytů. Praha má tak kritický nedostatek bytů s regulovaným nájemným pro sociálně ohrožené skupiny. Metropole by si proto měla vzít příklad z progresivní bytové politiky Vídně nebo Amsterdamu. Tato města staví obecní byty a zároveň určují jasná pravidla developerským projektům ohledně dostupnosti bydlení. To vše jde ruku v ruce s dalšími opatřeními, jako jsou například kvalitní regulační plány, regulace spekulací s nemovitostmi či podpora družstevního bydlení.

“Například ve Vídni dnes žije velká část lidí v obecních a družstevních bytech, ve kterých jsou ceny nižší než na trhu. Město zároveň reguluje výši nájmů i v části soukromého sektoru, aby zajistilo dostupné bydlení pro všechny své obyvatele. Základním principem je přistupovat k politice bydlení dle podle potřeb místních obyvatel a nikoliv dle potřeb zisků soukromých společností. Díky tomu je bydlení ve Vídni levnější než v Praze a to mají navíc Vídeňané i vyšší platy. Praha se aktivní podporou dostupného bydlení může svým sousedům alespoň přiblížit,” doplňuje spoluautor analýzy Jakub Nakládal.

Zařazeno v kategorii Novinky Zobrazeno 74 krát