02. 5. 2018 aktualizováno 09. 5. 2018

Brownfields: cenná území bez regulace

Napsala

Metropolitní plán samozřejmě řeší i nevyužívané plochy v Praze - brownfields. Brownfields mohou představovat zajímavé příležitosti. Pokud úřady, občané a ostatní zúčastněné strany budou spolupracovat na vytvoření nového zázemí městských částí nebo dokonce vytvoření celých nových  čtvrtí, napomůže to utváření zdravějšího životního prostředí a zlepšování kvality života. Opětovné využití budov, kterémají kulturně historický význam, a revitalizace jinak zapomenutýchn budov může vyvolat řetězec pozitivních vlivů v místním měřítku i v měřítku celého města.

 

V zájmu všech je vytvořit udržitelnou strategii nové výstavby. Udržitelný rozvoj brownfields  předpokládá vyvážený přístup, který zahrnuje environmentální, sociokulturní, technická a ekonomická hlediska. Udržitelný rozvoj brownfields směřuje k opětovnému využití opuštěných území ve vnitřním městě místo výstavby na zelené louce. Omezuje se tak šíření měst do okolní krajiny (urban sprawl). Nezbytné je také prostudování kulturního a historického dědictví, které může v dané lokalitě brownfields existovat. V případě Prahy má tento požadavek velký význam, jelikož střed města je chráněn jako součást světového dědictví UNESCO. Naopak jako neudržitelný rozvoj lze označit situaci, kdy je jedinou hnací silou hledisko ekonomického zisku. Developeři se často snaží maximalizovat využití území, vzniklá zátěž ovšem v budoucnosti vede k vyčerpání místních zdrojů a poškození životního prostředí.

 

Více o brownfields napsala Arnika zde.

 

Lokality, kde se dnešní pražské brownfieldy nacházejí (jde kupř. o Letňany, Vysočany, Rohanský ostrov, Malešice, Nákladové nádraží Žižkov, Nový Opatov nebo Bubny či Masarykovo nádraží a několik dalších území), jsou mnohdy zatíženy nevyhovujícím stavem ovzduší, nadměnrým hlukem, nedostatkem ploch zeleně (ať už kvůli ochlazování okolí nebo pro zlepšení vsakování dešťových vod nebo jen pro samotnou rekreaci obyvatel) nebo naprosto nevyhovující infrastrukturou - chybějící školy, školky, polikliniky, knihovny nebo kulturní zařízení. Metropolitní plán žádný z problémů neřeší. Z některých území prostě snímá stavební uzávěry, aniž by přinesl nějaká pravida pro developerskou výstavbu.

Řešení? Regulační plány!

Metropolitní plán odmítá nástroje regulace jako "bolševické". Je to přitom jediný způsob, jak zajistit, aby v území fungovala veřejná vybavenost a aby všude bylo dost zeleně - jednoduše, aby se lidem dobře žilo. Regulační plány jsou těmi nejvhodnějšími nástroji, které může územní plán použít. Nejen, že mohou stanovit konkrétní regulaci a konktrétní pravidla pro komplikovaná území, ale také mohou developery zavázat, aby se sami ze svých rozpotů podíleli na financování veřejné infrastrukturuy - aby museli postavit školy a hřiště a parky, cesty a chodníky. Proto je zcela nesmyslné, že se Metropolitní plán tak potřebné regulace dobrovolně a bez zdůvodnění vzdává. Regulační plány (nebo jejich obdoba) jsou přitom v zahraničí běžně využívány.

Metropolitní plán se tváří, že je nahradí pochybnými územními plány pro vymezené části Prahy. Nejen že ale ze stavebního zákona není vůbec jasné, kdo je má vlastně pořizovat (Praha nebo městské části), ale dokonce Metropoltiní plán nesmí jejich pořízení vůbec ukládat a už vůbec nesmí podmínit jejich pořízením další rozhodování v území. K tomu ale přesně může Praha využít regualční plány - bez jejich pořízení a schválení by se jednoduše brownfieldy zastavit nemohly. Zajímavým nástrojem jsou také smlouvy s investory doplněné o územní studie. Praha se ale podobných možností vzdává.

 Metropolitní plán dokonce snímá z brownfieldů stavební uzávěry. Ty mají sloužit k tomu, aby byla zajištěna kontrola nad významnými rozvojovými územími města.

 

Žižkov - jeden z ohrožených brownfieldů

Pěkným příkaldem "neregulace" cenných území je Nákladové nádraží Žižkov. O jeho využití se už roky vedou spory s vlastníky pozemků, město se snaží najít řešení, které by směřovalo k hodnotnému využití celého území. S tím ale někteří nesouhalsí, kupř. Central Group se snaží o separátní dohodu s městskou částí a také se snaží o změnu územního plánu u některých svých pozemků. Svůj vlastní postoj má k věci i městská část Praha 3. Praha jedná také s Českými drahami o odkupu pozemků, které jim patří.

Do této komplikované situace Metropolitní plán přichází s naprostým nedostatkem regulativů. Celé území je vymezeno jako transformační a jsou v něm použity tzv. paramatrické regulativy - procentem je určeno, kolik má být v území veřejné vybavenosti (v přepočtu na rozlohu pozemků) a kolik tam má být zeleně. V několika případech určuje i tzv. bod - pro veřejnou vybavenost vytyčuje místo (ale jen bodem, nikoli konkrétními pozemky, které by musely veřejné vybavenosti sloužit).

 

Metropolitní plán v krycím listu lokality 065 Nákladové nádraží Žižkov k cílovému charakteru lokality uvádí: Naplnit potenciál zastavitelné stavební, transformacní, obytné lokality Nákladové nádraží Žižkov se strukturou hybridní.
Lokalita Nákladové nádraží Žižkov je vymezena jako lokalita s hybridní strukturou. Cílem navržených regulativů je určení prostorového uspořádání, dotvoření sítě veřejných prostranství, dokomponování Basilejského náměstí, prodloužení kompoziční osy Olšanská skrze budovu Nákladového nádraží Žižkov napríč lokalitou až k Jarovu, dotvoření výškové kompozice lokality v oblastech se stanovenou hladinou veží, napojení lokality na síť tramvajové dopravy a vytvoření sítě veřejné vybavenosti a parků dle navržených parametrů transformačních ploch.

 

Metropolitní plán zjevně nijak nereaguje na to, že je v území třeba řešit přžekročené limity hluku nebo znečištění ovzduší.

 

Území má velmi vysoký návrhový index využití lokality, to znamená, že se předpokládá rozsáhlá výstavba. V lokalitě je stanovena výšková regulace prostřednictvím tzv. hladiny věží, to znamená, že se zde mohou umisťovat i výškové budovy.

 

 vysky c7c35

 

Podívejme se nyní na výkresy stávajícího územního plánu a Metropolitního plánu.

 

Hlavní výkresy

 Nový obrázek 1 d4d44

 

Změny, které už v lokalitě probíhají.

 

Zmeny v lokalite nadrazi Zizkov 1cd11

 

Veřejná vybavenost v lokalitě

 

vybavenost 6d230

 

Parky v lokalitě

 parky v lokalitě 48467

 

Hluk v lokalitě

 

hluk1 ab3eb

 

Ovzduší v lokalitě

 vzduch1 48e1a

 

 

 

 

 

 

 

Vendula Zahumenská

V Arnice působí od jara 2012 jako právnička Centra pro podporu občanů. Zabývá se především územním plánováním a účastí veřejnosti v rozhodovacích procesech. Předtím šest let pracovala v Ekologickém právním servisu, nejdřív jako dobrovolnice během studií, po promoci nastoupila jako právnička.

Zařazeno v kategorii Novinky Zobrazeno 36 krát