Ministerstvo kultury potvrdilo, že Metropolitní plán je plný chyb, nehledí na zájmy Pražanů, neřeší ochranu kulturního dědictví a nerespektuje ani zákony. Vyplývá to ze stanoviska ministerstva k Metropolitnímu plánu. Požaduje jeho kompletní přepracování. Hrozí totiž, že bez zásadních úprav bude plán zrušen soudem a Praha se v roce 2023 ocitne bez regulace.

Pražský magistrát, který v současné chvíli vypořádává připomínky občanů, městských částí i stanoviska dotčených orgánů státní správy, až doposud úpěnlivě střežil obsah těchto stanovisek. Ta totiž významně napoví, jakým směrem se bude příprava Metropolitního plánu ubírat. Ministerstvo kultury se rozhodlo poskytnout Arnice celé své stanovisko na základě žádosti o informace. Podle něj je nezbytné Metropolitní plán kompletně přepracovat.

Podívejte se na celé znění stanoviska>>>

Podívejte se na shrnutí hlavních závěrů stanoviska Ministerstva kultury>>>

Téměř sto padesáti stránkový dokument kritizuje nejasné pojmy i způsoby regulace zástavby v plánu, absenci jasných pravidel, způsob ochrany zeleně nebo výškovou regulaci. Mimo jiné potvrzuje také Arnikou dříve formulované rozpory se zákonem, což může vést až ke zrušení plánu soudem. Praha by se v tom případě ocitla bez územního plánu, což by mělo fatální důsledky. Klíčové proto nyní bude, aby se pražští zastupitelé začali situací okamžitě zabývat.

“Stanovisko potvrzuje prakticky všechny obavy, které z Metropolitního plánu máme a které jsme formulovali v našich připomínkách. Ministerstvo kultury hraje klíčovou roli v ochraně pražských památek, je proto důležité, že se k připomínkování Metropolitního plánu postavilo odpovědně a zaujalo jednoznačný postoj,” říká Vendula Zahumenská z Arniky.

Podle ministerstva nemůže být Metropolitní plán schválen, aniž by byly dořešeny všechny problémy, na které upozornilo. Jak ve stanovisku doplňuje, bez kompletního přepracování Metropolitního plánu to nebude možné. Stávající tým autorů plánu v čele s Romanem Kouckým ovšem takovou zásadní změnu dokumentu odmítá. Arnika proto od zastupitelů požaduje výměnu autorského týmu a zpracování nových posudků plánu.

 

Zařazeno v kategorii Novinky

Pro pražské zastupitele jsme v úterý 27. listopadu uspořádali seminář o územním rozvoji. Městské části i velké pražské zastupitelstvo patří ke klíčovým hráčům městského rozvoje. Na semináři vystoupili přední čeští právníci zabývající se úzením rozvojem, stavebním a správním právem. Více než třem desítkám zastupitelů ukázali způsoby a specifika pořizování územního plánu i jeho změn, účasti obcí a městských částí ve správních řízeních, rizika Metropolitního plánu nebo také téma uzavírání smluv s investory. Prezentace a fotogalerii ze semináře najdete tomto odkazu>>>

Zařazeno v kategorii Novinky

Programové prohlášení nové vládnoucí koalice vyjadřuje společnou snahu učinit z Prahy moderní město. Klade důraz na otevřenost magistrátu, na jasná pravidla a na účast veřejnosti v rozhodování. Vítáme snahu nových představitelů Prahy odstranit překážky, které dnes komplikují celkový rozvoj hlavního města. Některým formulacím by ale prospělo, pokud by je politikové upřesnili nebo rozšířili. Chyby v řízení Prahy, ke kterým už dříve došlo, jsou totiž mnohdy velmi významné a nelze je vyřešit jednoduše. Patří mezi ně, z hlediska územního rozvoje, například způsob přípravy Metropolitního plánu, nesystematické a příliš časté změny územního plánu na úkor veřejných zájmů, netransparentní rozhodování o území a nedostatečná ochrana zájmů Pražanů (jako např. I ochrana zdraví) během tohoto rozhodování.

Arnika se dlouhodobě zaměřuje na to, aby se Praha stala příjemným městem pro život. Před první zasedáním nového zastupitelstva proto považujeme za nezbytné se vyjádřit k těm bodům prohlášení, které se týkají územního plánování a fungování veřejné správy jako služby občanům – jsou to jedny z klíčových oblastí, které kvalitu života zásadně ovlivňují.

Rádi se kdykoli sejdeme se zastupitelkami a zastupiteli a nabídneme naše odborné znalosti a zkušenosti tak, abychom byli nápomocni realizaci programového prohlášení. Můžeme přispět zejména v oblasti územního plánování a smluv s investory. Oběma tématům se dlouhodobě věnujeme a spolupracujeme na nich s odborníky, městskými částmi, místními spolky i širokou veřejností – pražskými obyvateli a voliči.

 

Metropolitní plán

Jednou z hlavních výzev, se kterou se noví zastupitelé budou dříve či později potýkat, je zděděný návrh Metropolitního plánu. Je natolik problematický, že si vyžádá mnoho další práce. V prohlášení se uvádí: “Budeme podporovat co nejrychlejší projednání Metropolitního plánu. Na základě vyhodnocení připomínek a vyřešení rozporů zajistíme úpravu návrhu Metropolitního plánu.” Vzhledem k charakteru zejm. zásadních připomínek městských částí, ale i veřejnosti a pravděpodobně i stanovisek dotčených orgánů, znamená vypořádání připomínek radikální přepracování Metropolitního plánu.

Věříme, že prohlášení hovoří o skutečném respektování připomínek, nikoli pouze o formálním vypořádání. Takový postup by totiž vedl k fatálním důsledkům - Praha by se dokonce mohla ocitnout bez stavební regulace. Hlavní město nutně potřebuje kvalitní územní plán a je nezbytné učinit všechny kroky, které k tomuto cíli povedou, tj. především podstatně přepracovat návrh Metropolitního plánu ve spolupráci s různými odborníky a městskými částmi, nikoli jen v úzkém kruhu architektů Institutu plánování a rozvoje.

 

Chybějící regulační plány

V programovém prohlášení se uvádí: “Dále budeme podporovat aktualizaci Zásad územního rozvoje hl. m. Prahy, stejně jako přípravu a projednání podrobnější územně plánovací dokumentace.” Vzhledem k tomu, že podrobnější dokumentací jsou regulační plány, chybí v prohlášení způsob řešení tohoto úkolu. Metropolitní plán s nimi nepočítá, což je jeden z jeho zásadních nedostatků. Z prohlášení není jasné, zda se bude Metropolitní plán v tomto smyslu měnit nebo jak jinak má být požadavek na podrobnější regulaci území naplněn.

Stejný problém se týká uvolnění výstavby na brownfieldech. Bez regulačních plánů dojde k divoké zástavbě bez toho, že by město mělo silnou pozici pro vyjednávání s developery o těch nejcennějších územích, které ještě může ovlivnit. Právě regulační plány totiž mohou přesně určit, jak bude nová čtvrť vypadat a jaké limity musí investoři respektovat. Regulační plány umožní, aby byla realizována potřebná občanská vybavenost a aby se z dnešních brownfieldů stala místa nejen s rezidenční, komerční nebo administrativní zástavbou, ale také kvalitní veřejný prostor, kde budou Pražané rádi trávit svůj čas.

 

Nastavení jasných pravidel pro investory

Tento bod programu nelze než přivítat. Vážíme si snahy řešit neutěšenou situaci, kdy investoři využívají infrastrukturu a neinvestují nic do veřejné vybavenosti. Výstavba v Praze musí fungovat na principu “developer platí”, musí být postavena na společenské odpovědnosti velkých firem. Náklady na podnikání soukromých subjektů nemohou nadále nést jenom veřejné rozpočty a smlouvy o územním rozvoji jsou v této situaci vhodným nástrojem. Praha jednoznačně potřebuje mít jasná pravidla pro toto vyjednávání, proto je důležité vypracovat i kvalitní metodiku, o které se prohlášení také zmiňuje.

 

Nová podoba Ozvučné desky a konzultace s odborníky

Vítáme nový přístup k rozvoji města. Souhlasíme s tím, že se závažné otázky mají diskutovat na otevřené platformě za účasti co nejširšího spektra odborníků. O Praze by už neměli rozhodovat jen architekti nebo urbanisté. Rozvoj totiž přináší mnoho jiných výzev, proto je třeba komunikovat např. se sociálními geografy nebo odborníky na klimatickou změnu. Tento princip by měl být v prohlášení zdůrazněn více, než tomu je.

Na rozdíl od éry primátora Tomáše Hudečka, který Ozvučnou desku jako první zřídil, je nutné také zajistit, aby byly různé názory odborníků skutečně brány v potaz a měly reálný dopad na rozhodování politiků. V minulosti tomu tak nebylo.

 

Odbor územního rozhodování a urychlování územních řízení

Připomínáme, že v rámci územního řízení musí samospráva vždy hájit zájmy obyvatel. Toto postavení Prahy ale prohlášení málo zdůrazňuje. Domníváme se, že jde o zásadu, která nesmí být překročena už proto, že vyplývá ze zákona a měla by být hlavním kritériem pro posuzování různých záměrů, které se hlavního města týkají.

Praha musí při úvahách o tom, jakým způsobem řešit zdlouhavá řízení, vycházet ze statistiky o příčinách přílišné délky správních řízení. Nelze řešit následky, když neznáme příčiny. Vytvoření jednotného úřadu nepovede samo o sobě ke zkrácení řízení. Máme za to, že je třeba řešit situaci důkladně a s rozvahou. Věříme, že Praha nejdříve přistoupí k důkladné analýze stávajícího stavu (ve spolupráci s městskými částmi a místními spolky) a teprve potom ke konkrétním krokům. Doufáme, že urychlení řízení nebude v žádném případě znamenat zásah do práv občanů a městských částí.

 

Polycentricita Prahy

S radostí vítáme kladení důrazu na Prahu s mnoha místními centry. S obavami ale sledujeme návrh Metropolitního plánu, který s tímto principem nepracuje. Přitom je pro rozvoj Prahy klíčový. Tento dokument bude muset být od základu změněn, pokud má být Praha souborem městských čtvrtí s vlastními službami a vybaveností.

 

Participativní projednávání s veřejností a městskými částmi

Oceňujeme jednoznačně jakoukoli snahu o širší komunikaci a vyjednávání s místními obyvateli. Právě to, že se místní cítí být dotčeni na svých právech a mají pocit ohrožení, vede k některým problémům s výstavbou. Rozumná snaha o vyvážení všech zájmů v území, které mohou být i protichůdné, může být způsobem, jak změnit developerskou praxi v Praze.

V rámci vyjednávání s místními navíc může Praha dobře plnit svoji roli – vystupovat pro podporu zájmů města a jeho obyvatel.

V prohlášení by mohl být uveden konkrétnější způsob (alespoň nástin), jak bude vyjednávání probíhat.

 

Dostupné bydlení a “centrum pro lidi”

Chápeme potřebu vyjádřit se v programovém prohlášení k řešení bytové situace v Praze. Navržená řešení považujeme obecně za dobrá, bylo by ale vhodné zdůraznit, že samotná další a další výstavba nových komerčních bytů (skrytá za “urychlováním řízení”) nemůže sama o sobě vést ke zvýšení dostupnosti bydlení. Praha bojuje s tím, že jsou byty skupovány na investice (ať už domácími nebo ze zahraničí subjekty) nebo že je mnoho bytů pronajímáno pro krátkodobé pobyty turistů. Ceny bydlení navyšovaly v minulých letech i jiné faktory, jako například dřívější snadná dostupnost hypoték a nízké úrokové sazby. Otázkou také je, zda developeři v Praze nadmíru nevyužívají existujících problémů k navyšování vlastního profitu, což dostává ceny bydlení mimo možnosti podstatné části lidí a neodpovídá skutečným nákladům na výstavbu.

Vítáme jasné a konkrétní prohlášení směrem k udržení centra Prahy pro Pražany. Vylidňování je velkým problémem mnoha metropolí. Tuto otázku je třeba řešit na různých úrovních – územního plánování nebo například prostřednictvím místních poplatků případně i na úrovni změny zákonů.

Kvitujeme také deklarovanou snahu přizpůsobit metropoli ohroženým skupinám, jako jsou matky samoživitelky nebo stále rostoucí skupina seniorů. Těm musí být hlavní město přístupné nejen zvýšením dostupnosti bydlení, sociálních a zdravotních služeb nebo odstraňováním prostorových bariér; je třeba sledovat a reagovat na celou širokou škálu specifických potřeb např. seniorů a aktivně tyto potřeby za účasti komunity naplňovat.

 

Efektivní a vstřícná správa města

S povděkem jsme přijali ty části prohlášení, které se zabývají otevřeností veřejné správy. K těmto bodům navrhujeme snad jen to, že by nové vedení města mohlo klást důraz na vytvoření databáze územních a stavebních řízení, která se v Praze vedou. Tato databáze by vhodně navazovala na aplikaci Změna plánu a výrazně by pomohla občanům, aby se dozvídali o tom, co se v jejich okolí děje nebo dít bude.

 

Životní prostředí

Jistým zklamáním je především část programu věnovaná životnímu prostředí. Ačkoli souhlasíme s podporu výsadby kvalitní zeleně a samozřejmě s dobrou a odbornou péčí o stromy a keře, chybí nám v prohlášení požadavek na ochranu stávajících cenných dřevin a volných prostranství obecně. Stromy jsou při územních řízeních často ohroženy a v historii došlo v Praze k moha případům masivního a zbytečného kácení zdravých vzrostlých stromů. Právě ochrana stromů by měla být jedním z hlavních úkolů samosprávy při péči o životní prostředí ve městě. V programovém prohlášení je ale právě u zeleně více místa věnováno spíše efektním, než efektivním řešením. Nedostatečný prostor je v programu věnován také znečištění ovzduší a snižování emisí. Najdeme v něm jen několik neurčitých formulací. Přitom je zřejmé, že znečištěné ovzduší je jedním z nejhorších problémů, se kterými se Pražané potýkají. Vysoká míra znečištění ovzduší způsobuje mnoho závažných zdravotních dopadů.

Za zásadní považujeme skutečnost, že se prohlášení téměř vůbec nevypořádává s jednou z nejtěžších výzev metropolí 21. století – klimatickou změnou. Metropolitní plán neřeší tuto otázku prakticky vůbec a Strategie adaptace na klimatickou změnu je bez skutečných nástrojů k realizaci bezzubá. Přitom právě skrze optiku nebezpečí, která nám v blízké budoucnosti hrozí, by měly být posuzovány veškeré rozvojové záměry, především nová výstavba. Program by také měl zohlednit i zvláštní nároky skupin nejvíce ohrožených projevy klimatické změny - například seniory nebo zdravotně handicapované. V tomto ohledu by programovému prohlášení náleželo mnohem více péče (ideálně ve spolupráci s odborníky na toto téma), než mu bylo poskytnuto.

 

Zařazeno v kategorii Novinky

 

 Pozvanka Seminar 27 11 2018 398de

 

 

 

Chcete vědět více o postavení zastupitelů městské části? Potřebujete se zorientovat v problematice územního plánování? Potřebujete informace o tom, jak se městská část může zapojit do územních řízení? Zajímá Vás, jak jednat s developery a jak s nimi uzavírat smlouvy? Přijďte na náš odborný seminář.

Program
14.00 zahájení
14.00–14.15 úvodní slovo
14.15–15.15 Petra Humlíčková: Jak se v Praze pořizuje územní plán a stručné
informace o Metropolitním plánu
15.15–16.00 Petr Svoboda: Hlavní město, městská část a územní řízení
16.00–16.15 přestávka
16.15–17.30 Vendula Zahumenská: Smlouvy s investory v Praze
17.30–17.45 diskuse
18.00 ukončení semináře

O lektorech
JUDr. Petra Humlíčková, Ph. D. – advokátka, působí na Právnické fakultě UK.
Zabývá se dlouhodobě územním plánováním.
JUDr. Petr Svoboda, Ph. D. – advokát, působí na Právnické fakultě UK.
Zabývá se správním právem a obcemi.
Mgr. Vendula Zahumenská, Ph. D. – právnička Arniky.
Zabývá se územním plánováním a smlouvami obcí s investory.

Pokud Vás téma semináře zaujalo, prosíme Vás o potvrzení účasti zasláním jednoduchého
e-mailu na e-mailovou adresu: judita.cisarova@arnika.org

Seminář je určen pro komunální politiky.

Další informace naleznete na webu Změny Prahy>>>

 

Zařazeno v kategorii Novinky

 

Aktivní život ve městě i v pozdějším věku může mít mnoho podob. Jedním z tradičních způsobů vyžití v prostoru města s typickým kontextem českého (ale i německého a rakouského) prostředí, je městské zahrádkaření. To dlouhodobě oslovuje všechny generace, třebaže mezi zahrádkáři dominuje ta starší. Právě na příkladu jedné z pražských zahrádkových kolonií chceme ilustrovat, jakými způsoby může být aktivizována komunita, ve které dominují starší ročníky, ve vztahu k ochraně životního prostředí ve městě a silné občanské společnosti.

Zahrádkové osady se začaly na našem území objevovat už v 19. století. Velký rozmach zaznamenaly v průběhu obou světových válek zejména kvůli nedostatku potravin. V meziválečném období pak vznikly první zárodky budoucího Českého zahrádkářského svazu. Z té doby pochází i kolonie na pražské Ořechovce. Vznikla v roce 1929 a patří tak spolu s kolonií na Libeňském ostrově k nejstarším dosud existujícím zahrádkovým koloniím.

Kolonie jako Ořechovka představují zelené plíce města. Nejen, že jsou oázami oddechu a prostory bohatých možností trávení volného času. Zahrádková zeleň je jednak vynikajícím klimatizačním opatřením ve městě, zároveň je její údržba zcela v gesci samotných zahrádkářů, takže pro město nepředstavuje prakticky žádnou ekonomickou zátěž.

Cyril Klas a Josef Procházka se kolonii Ořechovka věnují desítky let. Aktivně pečují o své zahrádky i společné prostory, a několikrát se výrazně angažovali v boji proti tlakům k zastavení kolonie. Naposledy se zdejší zahrádkáři zapojili do připomínkování Metropolitního plánu Prahy, který zahrádkové osady popisuje jako zastavitelná území. Zahrádkáři se vůči tomu vymezili, jednali s městskou částí a podali připomínky k návrhu nového územního plánu metropole.

„Naše zahrádková osada má celkem 150 zahrádek,“ provází nás pan Klas po kolonii, „vznikla na rumišti staveb, které se tady prováděly ve dvacátých letech. A všechno, co tady vidíte, je prací generací zahrádkářů, kteří tady za těch devadesát let působili,“ doplňuje Cyril Klas.

Již několikrát se oba zahrádkáři spolu s kolegy ze svazu zahrádkářů museli bránit tlakům developerů, aby se lukrativní území uprostřed historické vilové čtvrti nedaleko Pražského hradu stalo stavebním pozemkem. Naposledy takový návrh přinesl dokonce návrh nového územního plánu pro Prahu, tzv. Metropolitní plán.

„V Metropolitním plánu je uvedeno, že zeleň a zahrádky jsou sice ve výkresové části označeny zeleně, ale v textové části je napsáno, že je to zeleň zastavitelná,“ shrnuje Josef Procházka. „Náš hlas je dost slabý, obrátili jsme se proto o pomoc na městskou část a na zastupitele, kteří nám slíbili, že naše výhrady zahrnou jako věcnou připomínku městské části k Metropolitnímu plánu,“ dodává Procházka.

Zahrádkáři z Ořechovky se rozhodli jednat a připojili se ke kampani Arniky „Spravujeme Metropolitní plán“, která se snažila na nedostatky Metropolitního plánu upozornit. V rámci kampaně jsme se zahrádkáři natočili video, které na problematické vymezení zahrádek v návrhu plánu poukazuje. Díky tomu se o problematice zahrádek v kontextu územního plánování dozvěděly tisíce Pražanů (na facebooku video vidělo 6,1 tisíce lidí). Arnika pro ně připravila vzorovou připomínku týkající se zeleně a zahrádkových osad, kterou mohli volně uplatnit. Zahrádkáři z Ořechovky nadále usilují o to, aby jedna z nejstarších zahrádkářských osad zůstala zachována.

Více:

Tisková zpráva Arniky o zahrádkových osadách v Metropolitním plánu:

https://arnika.org/metropolitni-plan-navrhuje-likvidaci-prazskych-zahradkarskych-osad

Video kampaně Spravujeme Metropolitní plán:

https://www.youtube.com/watch?v=v0tgvZcZ6ak

 16 zahradni kolonie orechovka 4002 copy e4d7a16 zahradni kolonie orechovka 4014 copy 0bbb216 zahradni kolonie orechovka 4016 copy ed8dc16 zahradni kolonie orechovka 4019 copy c228f16 zahradni kolonie orechovka 4030 copy af207

Zařazeno v kategorii Novinky

 

Vyřešení tristní bytové situace v Praze je nejčastějším předvolebním slibem letošních komunálních voleb. Z analýzy programů vyplývá, že zlepšení bytové situace slibují všechny strany. Arnika upozorňuje, že většina slibů zůstane jen na papíře. K jejich splnění zastupitelé buď nemají pravomoce, nebo by se jednalo o nezákonné zásahy do územních řízení.

Pražany už roky dusí raketově rostoucí nájmy a ceny nemovitostí. Strany se proto předhánějí a slibují, že zlepší nakládání s městským bytovým fondem, změní pravidla pro rekonstrukce a přidělování stávajících bytů nebo ročně postaví tisíce městských bytů. Tahákem mají být i úlevy pro komerční výstavbu soukromých developerů. Možnosti zastupitelů jsou ale velmi omezené. Pražské byty houfně nakupují zahraniční investoři kvůli tržním spekulacím, dnes už vlastní každý pátý. Developeři nemají ke slevám důvod. Pomohlo by omezení AirBnb nebo zdanění nevyužívaných bytů, které táhnou ceny nahoru. To však Praha sama nezajistí, taková pravidla musí stanovit poslanci.

Stáhněte si celou analýzu předvolebních slibů do pražských komunálek Praha 2018: Volební sliby a realita

„Přehlídku nesplnitelných slibů jednoznačně vyhrává zrychlení stavebního řízení. Praha sobě slibuje, že celé řízení nebude trvat víc než dva roky. To není reálné. Zastupitelé do řízení zasahovat nesmí, protože by šlo o korupci. Příčinami dlouhých řízení jsou třeba nekvalitní podklady od developerů. I kdyby se zvýšil počet úředníků nebo jejich platy, samo o sobě to nic nevyřeší. Spory by se jen přesunuly do soudních síní,“ vytýká politikům Vendula Zahumenská, právnička Arniky. 

Doporučení Arniky Jaká bude Praha? 7 klíčů k udržitelnému plánování a rozvoji města 2018-2022

Realističtější jsou dohody města s developery, aby nová výstavba nebyla pro Prahu nevýhodná, jak se už v minulosti stalo. Například když soukromý investor postaví rozsáhlý bytový komplex, měl by také kompenzovat městu náklady na školky, parky, chodníky, dopravu, vodovody nebo třeba kanalizaci, anebo prodat část bytů městu za režijní náklady. V řadě měst Evropy, třeba v Mnichově, jde o běžnou praxi. Dokonce obce ve Středočeském kraji, jako třeba Říčany, uzavírají dohody běžně a díky tomu mají dostatek prostředků na rozvoj. Kromě toho, že Praha bude vyjednávat s developery, musí také využít svého postavení a přesvědčit příslušná ministerstva, aby smlouvy s investory zakotvila v zákonech. Díky tomu získají samosprávy mnohem silnější pozici. Na tom se shodují prakticky všechny strany až na ODS, v jejímž programu téma zcela chybí.

„Zarážející je, že spousta volebních programů opomíjí dopracování Metropolitního plánu. Podle zásadního dokumentu se v Praze bude řídit prakticky všechna výstavba v Praze. Ostatně o jeho osudu budou noví zastupitelé sami rozhodovat. Přijetí progresivního územního plánu v souladu se strategickými dokumenty je navíc jedním ze sedmi doporučení k udržitelnému rozvoji, které Arnika pro nově zvolené zastupitele připravila,“ uzavírá Zahumenská.

 

Zařazeno v kategorii Novinky

Uplynulý víkend patřil na holešovickém nábřeží v okolí lodi Altenburg festivalu o právu na město Vzpurná Praha. Teoretický koncept, který staví obyvatele měst do pozice hlavních tvůrčích elementů městských prostorů, se festival snažil pojmout v co nejširší rovině. Vedle tématu bydlení, které se vzhledem k současné krizi a nedostupnosti stalo jedním z ústředních témat festivalu, se tak v přednáškách a panelech objevila i témata jako udržitelná doprava, život ve městech pro lidi s postižením anebo panel s představením pražských komunitních projektů.

Arnika se na akci podílela ve více rovinách. V panelu o transformaci Prahy po roce 1989 vystoupil předseda sdružení Martin Skalský, který popisoval neoliberální obrat v řízení města optikou občanské společnosti. V pátek jsme se pak na programu podíleli vernisáží výstavy pražských adaptačních opatření na změnu klimatu anebo vystoupením expertky na prostorový ageismus Lucie Vidovičové, kterou jsme na festival pozvali v souvislosti s naším projektem o stáří ve městě.

Fotogalerii z festivalu od Petra Zewlakka Vrabce, který fotil i naši soutěž adaptačních opatření, najdete na facebooku akce>>>

Zařazeno v kategorii Novinky

Anketa pořádaná spolkem Arnika o nejlepší způsob, který chrání Prahu a obyvatele před extrémním vedrem a suchem, zná své vítěze. Nejvyšší počet hlasů i pozornost odborné poroty získal obnovený tok Rokytky v Hloubětíně. Oblíbenou klimatizací jsou pro Pražany také park ve Stromovce a Kinského zahrada.

Mezi parky, zelenými střechami, fasádami, pítky a kašnami jsou meandry Rokytky doslova unikátním řešení, které od Pražanů získalo 98 hlasů. Regulované vybetonované koryto doznalo změn před čtyřmi lety a nahradil jej přirozenější meandrující tok, který umožňuje rozliv vody do louky. Jednak má zabránit ničivým povodním během přívalových dešťů, zároveň pomáhá zadržet vodu v okolí, která odpařováním ochlazuje vzduch. 

„Ve většině měst je velice nízká propustnost povrchů, dešťová voda je odvedena kanalizací a dále se nevyužívá. Voda je přitom nezbytná k tomu, aby fungovaly přírodní klimatizační jednotky. Právě proto za mě vítězí meandry Rokytky,“ říká člen odborné poroty ankety Adam Vizina z Národního ústavu vodohospodářského.

Lidé na druhém a třetím místě zvolili oblíbené parky ve Stromovce se 47 hlasy a Kinského zahradu se 42 hlasy. Oba parky ukrývají řadu zelených zákoutí, vzrostlé stromy a vodní prvky. Najdeme tam také pítka pro uhašení žízně a lavičky pro odpočinek.

„Anketou jsme chtěli Prahu i její obyvatele inspirovat, jak dále usnadnit život v rozpálené metropoli. Zajímavé je, že Pražané oceňují i nápady mimo obydlené centrum, a uvědomují si, jak důležitá jsou opatření v krajině. Proto nás vítězství meandrů Rokytky mile překvapilo,“ dodává Václav Orcígr z Arniky.

Anketu, do které se zapojilo 747 lidí, vyhlásila Arnika v červenci letošního roku. Pražané a tříčlenná odborná porota následně vybírali z celkem 62 řešení v průběhu léta až do konce září. Odbornou porotu tvořili Adam Vizina z Národního ústavu vodohospodářského, Josef Patočka z hnutí Limity jsme my a Bohuslav Binka z Masarykovy univerzity. Fotografie klimatizačních jednotek Prahy, jejichž autorem je Petr Zewlakk Vrabec, Arnika představila na výstavě v rámci festivalu Vzpurná Praha na konci září 2018.

 

Zařazeno v kategorii Novinky

Letos již podruhé jsme usporádali soutěž městských adaptačních opatření na klimatickou změnu. Nafotili jsme desítky různých druhů opatření a popsali, jak ve městě fungují. Odborníky, kteří se klimatickou změnou zabývají, jsme nyní oslovili, aby nám na základě svých zkušeností popsali, jakou roli hrají městská opatření nejen pro pobyt ve městě v parných letních dnech, ale co znamenají i v kontextu celkového boje s klimatickou změnou. Co si o nich myslí Adam Vizina z Národního ústavu vodohospodářského, Josef Patočka z hnutí Limity jsme my nebo Bohuslav Binka z Masarykovy univerzity v Brně?

Experty jsme oslovili se dvěma otázkami:

1)      Proč jsou pro města důležitá adaptační opatření na změnu klimatu?

2)      Které ze soutěžních adaptačních opatření se Vám líbí nejvíce?

A odpovědi?

 

Adam Vizina, Národní ústav vodohospodářský:

Vizina d1ee6

1) V posledních letech dopady změny klimatu pocitově zažívá prakticky každý, ať už se jedná o město či vesnici. Ve většině případů změnu hodnotíme, zdali nám je příjemná či ne, bez velkého samotného vedlejšího dopadu, ale i osobního nadhledu. Právě silnější projevy, které jsou ve městech citelnější, v nás vzbuzují otázky, co další změna přinese a je možné se na ni adaptovat? Je zcela zřejmé, že nárůst teplot bude nadále trvat i díky velké setrvačnosti celého systému a ve městech bude narůstat vliv tepelného ostrova, který s sebou ponese nárůst počtu tropických dní i nocí. Při zvýšené teplotě má vzduch také více energie a dokáže saturovat více vodních par, které někde spadnou ve formě srážek. Ve městech lze tedy očekávat nárůst extremity bleskových povodní, kdy může docházet k rozvodnění malých toků a přetížení kanalizací. Ve většině měst je velice nízká propustnost povrchů a dešťová voda je odvedena kanalizací a dále se nevyužívá. A právě voda je nezbytná k tomu, aby fungovaly přírodní „klimatizační jednotky“, které jsou navrhnuty ve velké míře adaptačních opatření. Při návrhu opatření je nutné si uvědomit, aby právě voda byla k dispozici při snížené dostupnosti vody (bude upřednostněno zásobování pitnou vodou), tak aby daná opatření fungovala. Ve městech i v krajině musí vzniknout komplexní opatření, které se budou navzájem podporovat, i když budou prvotně cílit na jiný problém.

2) Meandry Rokytky

 

 

 

Josef Patočka, hnutí Limity jsme my:

patocka 8c717

 

1) Přizpůsobit se teplejšímu a extrémnějšímu klimatu, které jsme si spalováním fosilních paliv od průmyslové revoluce navařili a jehož bylo letošní nesnesitelně horké léto pouhou ochutnávkou, budeme muset. Příliš často se ovšem o významu změn klimatu pro budoucnost našich měst uvažuje nekoncepčně a bez kontextu jako o pouhém technickém problému. Z oficiální rétoriky úřadů se občas může zdát, jako by k „adaptaci“ stačilo nainstalovat pár pítek a zasadit nějaké ty stromy a všechno bude jako dřív. Není tomu tak.
Nezvládneme-li v první řadě vyřešit příčiny a přestat problém zhoršovat přidáváním dalších skleníkových plynů do atmosféry, žádné „adaptace“ nám nepomohou. Dosud jsme planetu oteplili o jeden stupeň Celsia – a výsledky pozorujeme všude kolem sebe. Už za hranicí dvou stupňů oteplení může přitom podle vědců nastat scénář, kdy se vinou zpětných vazeb v klimatickém systému oteplování vymkne z kontroly a bude směřovat ke klimatickým podmínkám veskrze neslučitelným s fungováním uspořádané civilizace. Čeká nás tudíž přizpůsobení mnohem zásadnější: rychlé snížení emisí skleníkových plynů směrem k nule.
Tváří v tvář klimatické krizi tak i v rámci měst potřebujeme naléhavě koordinovaný a inteligentní postup, který bude nejen zmírňovat již nevyhnutelné důsledky, ale především rychle minimalizuje naši závislost na fosilních palivech. Dobrou zprávou je, že investice do snižování emisí mohou současně prospět také kvalitě života i sociální spravedlnosti našich měst. Mezi vůbec nejdůležitější opatření patří programy, jež důsledně omezí úroveň automobilové dopravy na nejnutnější minimum a namísto ní budou podporovat dostupnou dopravu veřejnou a bezmotorovou. Právě tak zateplování domů může prospět sociálně slabým, kteří dnes musí podstatnou část rodinných rozpočtů odvádět na účty uhlobaronů a fosilních korporací.

2) Ze soutěžních opatření vybírám komunitní zahradu Smetanka. Proměna sluncem sežehlého brownfieldu v živý, zelený a společně spravovaný prostor dobře ilustruje, že k adaptačním opatření nejsou vždy třeba milionové rozpočty a byrokraticky řízené projekty: stačí dát prostor spontánní občanské sebeorganizaci a nechat lidi dělat, co je těší. Pěstování vlastní zeleniny i rozvoj příležitostí k smysluplnému trávení volného času ve městech navíc pomáhá snižovat emise z dopravy potravin a cestování za „přírodou“. Sympatie si pak zaslouží v neposlední řadě z rozhořčení nad tupou omezeností radnice Prahy 2, která kvetoucí projekt bezdůvodně zadupala do země.

 

Bohuslav Binka, FSS Masarykova Univerzita, katedra environmentálních studií

binka e2544

1) Jedním z nejdůležitějších faktorů každé polemické debaty je v konečném důsledku vždy čas. Spor o otázku, zda je Danteho Božská komedie významné literární dílo bylo možné vést kolem roku 1330 nikoliv však v roce 1920. Spor o význam tanku jako bojového prostředku bylo možné vést v roce 1917, ale v žádném případě ne v roce 1944. Času prostě umí říct podstatné ano či ne. A stejně razantní odpověď času přišla i v otázkách globálních změn klimatu. Zatímco v roce 1970 mohl seriózní vědec platnost hypotézy o globálním oteplování zcela oprávněně napadat v roce 1995 už byla možnost takové kritiky výrazně menší a dnes význam problému klimatických změn zpochybňují jen lidé zcela vně seriózní diskuse. Jednoduše řečeno podivíni a blázni. A to samé platí o adaptačních opatřeních na změnu klimatu – otázka se v čase posunula z polohy „Jsou potřeba?“ do polohy „Které z možných opatření nám může pomoci nejlépe?“ Otázku „Zda?“ nahrazuje otázka „Jak?“ A je nesmírně důležité, že na otázku „Jak?“ poskytuje tato soutěž tolik výrazných a zajímavých odpovědí.

2) Nejvíce se mi líbí vnitroblok v Železné ulici, protože v tomto zákoutí k sobě nachází cestu zkamenělý čas historické Prahy a zelený přírodní i přirozený život. Estetika tohoto zelenání města je neodolatelná a přitom stále jde o pragmaticky výhodné opatření proti důsledkům klimatických změn.

 

 

Zařazeno v kategorii Novinky

Sociologický ústav AV ČR (SOÚ AV) uspořádal uplynulé pondělí celodenní workshop o projevech klimatické změny ve městech. Ukázal některé z aktuálních výzkumů, které se uskutečnily ať už v souvislosti se zkoumáním konkrétních adaptačních či mitigačních opatření měst, anebo se vztahovaly k výzkumům veřejného mínění a postojů v otázce klimatické změny. Speciálně pro nás v Arnice byl jeho přínos cenný především onou sociologickou perspektivou, kterou chceme dále do naší činnosti coby neziskové organizace zapojovat.

Úvod patřil delšímu příspěvku Kerstin Kellenberg z Helmholtz Centre for Environmental Research v Lipsku. V rámci projektů německé vlády se účastnila tvorby strategických adaptačních plánů v Santiago de Chile i velkých výzkumů na zjišťování zranitelných míst i skupin obyvatel ve městě. Jedním z hlavních apelů její přednášky byl požadavek na širší debatu s privátním sektorem, který je stále ve většině případů hlavním rozhodujícím faktorem, který určí, co se v konkrétním městském prostoru odehraje.

Následující blok představil mapové podklady a simulace Ústavu výzkumu globální změny AV ČR, které můžeme vidět i ve Strategii adaptace hl. m. Prahy na změnu klimatu. Bariéry adaptace představila Tereza Aubrechtová z Ostravské univerzity, Mikuláč Černík z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity (FSS MU) pak ukázal úlohu těžby hnědého uhlí ve střední Evropě coby jednoho z klíčových elementů klimatických procesů.

Po obědě ukázali Tomáš Chabada z FSS MU a Marta Kolářová ze SOÚ AV výzkumy reakce na klimatickou změnu. Chabada se věnoval prezentaci šetření o kulturních a sociálních faktorech, které souvisejí s klimatickými postoji a chováním, Kolářová představila výzkum individuálního chování coby reakce na environmentální problémy (tj. výzkum individuálního udržitelného životního stylu). V závěru ukázala Renata Svobodová z FSS MU vnímání klimatické změny českou veřejností a možnosti, jak problém komunikovat; členky výzkumného týmu GAČR, které připravily celý workshop, pak ukázaly úlohu a možnosti sociologie pro současné zkoumání reakcí měst na klimatickou změnu.

Workshop dokázal vytvořit kvalitní diskusní platformu, na které se setkali odborníci a akademici z různých odvětví, kteří témata diskutovali s vybranými zástupci nevládních a občanských organizací. Děkujeme Sociologickému ústavu za jeho uspořádání!

 

https://www.soc.cas.cz/akce/spolecenske-aspekty-klimaticke-zmeny-lokalni-adaptace-klimaticka-zmena-mesta

Zařazeno v kategorii Novinky
Strana 1 z 2